Skupina inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) dorazila do ostřelované záporožské elektrárny na východě Ukrajiny. Odborníci tu budou několik dní zjišťovat, v jakém stavu je toto největší zařízení svého druhu v Evropě. Podívejte se, jak to na místě vypadá.
Ruský výsadkář, který zveřejnil otevřený popis svých zkušeností z prvních měsíců ruské invaze na Ukrajině, požádal o politický azyl ve Francii. Napsala o tom v úterý agentura AFP. Pavel Filaťjev v neděli přiletěl do Paříže přes Tunisko a tvrdí, že mu ve vlasti hrozí stíhání a přísný trest za to, že napsal o dysfunkční ruské armádě a o postojích vojáků k válce.
Vesnici Lockyne na jihu Ukrajiny obsadili ruští vojáci už v březnu. Usadili se tu na několik týdnů: nařídili zákaz nočního vycházení, prováděli domovní prohlídky, sebrali místním lidem několik automobilů a svým základnám říkali štáby. Nefungoval vodovod, elektřina ani telefonní síť.
Ukrajinka Anna Pasičniková v květnu na sociální síti zveřejnila vlastnoručně zhotovené fotografie svého syna a jeho kamarádky v košilích s typickou ukrajinskou výšivkou. Učinila tak na podporu ukrajinské armády válčící s ruskými útočníky. Nyní zjistila, že se její snímky objevily na billboardech v okupované Chersonské oblasti k propagaci připravovaného referenda.
Exploduje ještě ve vzduchu a rozpadne se na desítky menších náloží. Ruská armáda od začátku války na Ukrajině opakovaně využila smrticí kazetovou munici, podle nových dat lidskoprávní organizace Human Rights Watch jimi zabila stovky civilistů. Konvenci o jejím zákazu z roku 2008, kterou přijala víc než stovka států světa, Kreml nepodepsal.
Reportéři Aktuálně.cz byli ve městě Mykolajiv na jihu Ukrajiny, jen kousek od frontové linie. Noc co noc na ně Rusové střílí rakety, přesto zde stále žije zhruba polovina obyvatel. I když jim často neteče voda a "smrt z nebe" může přijít kamkoliv a kdykoliv.
Chersonská oblast na jihu Ukrajiny, kterou Rusové od března okupují, se připravuje na možné vyhlášení referenda o připojení k Rusku. Města jsou oblepená propagandistickými billboardy s nápisem "Jsme spolu s Ruskem" a místní hovoří o napjaté a nepředvídatelné situaci. V případném plebiscitu vůbec nechtějí hlasovat.
Ukrajina si ve středu připomněla šest měsíců od začátku ruské invaze. Boje se mezitím přesunuly na jih a východ země a ani jedna ze stran není prozatím schopná jasného průlomu. Moskva doufala v rychlé vítězství během pár dnů a na několik měsíců nebo let trvající konflikt nebyla připravená, Kyjev je zase závislý na podpoře Západu, která ale může se zimou oslabit.
Moskva a Kyjev se vzájemně obviňují z ostřelování největší jaderné elektrárny v Evropě - v ukrajinském Záporoží. S tím roste i strach z narušení bezpečnosti. Experti připomínají, že elektrárny nejsou projektované jako vojenské cíle. "S nynější situací kolem ukrajinské elektrárny zkrátka nikdo nepočítal," říká pro Aktuálně.cz jaderná inženýrka Lenka Frýbortová. Dodává však, že objekt něco vydrží.
Ruský prezident rozpoutal peklo. Zároveň s ním ale uvedl do pohybu také síly, které mu vzdorují a kterým nakonec podlehne. Nemá na ně.
Ukrajina napjatě vyhlíží středu 24. srpna, kdy oslaví výročí nezávislosti na Sovětském svazu a zároveň si připomene šest měsíců od začátku ruské invaze. Země se po několika úderech na ruské cíle na Krymu a útoku, při kterém v Moskvě zemřela dcera krajně pravicového ideologa Alexandra Dugina, obává, že Kreml chystá vyostření bojů. Ruská tajná služba FSB už z atentátu obvinila Kyjev.
Vůle pomáhat Ukrajině musí přetrvat, uvedl v souvislosti s nedělním 54. výročím začátku okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou premiér Petr Fiala (ODS). Česko podle něj počítá s další vojenskou a humanitární pomocí Ukrajině. Chce pomoci s opravou poničených škol, nemocnic a dalších věcí, aby země mohla dál fungovat.
Poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu jeden z ruských vojáků velmi detailně a kriticky promluvil na sociálních sítích o svých zkušenostech z bojů, přičemž se i podepsal. Pavel Filatjev zveřejnil své podrobné deníkové zápisky, kde popisuje nízkou morálku armády, neprofesionální výcvik i barbarství, kterého se vojáci po jeho boku dopouštěli.
Šéf ukrajinské atletiky Jevhen Pronin se po přepadení země ruskou armádou přeškolil na elitního pilota dronů. Je tak úspěšný, že na jeho hlavu Rusové dokonce vypsali finanční odměnu.
Válka na Ukrajině v poslední době pro Moskvu ani Kyjev nepřinesla žádný zlomový moment, který by situaci zvrátil ve prospěch jedné či druhé strany. Bezpečnostní experti proto dál sledují výhrůžky ruského prezidenta Vladimira Putina o možném použití jaderných zbraní.
Poté, co přežila druhou světovou válku, žila Marija Nikolajevna rušný a spokojený život. Vychovala dvě děti, pracovala jako inženýrka v sovětském leteckém průmyslu a opečovávala rodinný dům v Charkově. Jak stárla, obzory se jí zúžily na byt ve druhém patře. Když se letos po ruské invazi vrátila do země válka a její dům zasáhly bomby, Marijin svět se zmenšil na sklepení na druhém konci města.
Berlínské úřady nechtějí, aby byla před velvyslanectvím Ruska vystavena ruská vojenská technika, kterou zneškodnila ukrajinská armáda. Postoj berlínských úřadů kritizuje ukrajinský velvyslanec v Německu, odůvodnění úřadů označil za jalové. Tato výstava skončila před několika dny v Praze, kde byla pro velký zájem veřejnosti prodloužena.
Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chamaneí vyzval k prohloubení dlouhodobé spolupráce mezi svou zemí a Ruskem. Po jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem také řekl, že Teherán a Moskva musejí zůstat "ostražití vůči klamům Západu", informovala agentura Reuters.
Čtyřletá Liza Dmytrijevová zemřela ve čtvrtek společně s dalšími 23 lidmi během ruského raketového útoku na město Vinnycja ve střední části Ukrajiny. Zatímco její matka bojuje v nemocnici o život, tělo malé holčičky pohřbili v neděli pozůstalí na místním hřbitově.
Po ruské armádě zůstávají na Ukrajině důkazy o vraždění a mučení civilistů i města srovnaná se zemí. Jak se může dít to, co svět viděl v záběrech a na fotografiích z Mariupolu, Buči nebo Irpini? Odpovědi nabízí ve své analýze na ruskojazyčném opozičním serveru Meduza.io historička holokaustu Ksenia Krimerová, která se zabývá vlivem válek a totalitních režimů na lidské chování.
