Premiéři či prezidenti států EU se na summitu v Bruselu ohledně migrace neshodli. Už v říjnu se domluvili, že by reformu azylového systému, která obsahuje i návrh na kvóty, měli schválit jednomyslně. To znamená, že by Česko mohlo proti kvótám uplatnit veto. Tato dohoda ale není právně závazná a může se změnit.
Programové prohlášení vlády bude velmi evropské, není v něm žádná zmínka o referendu k EU, tvrdí europoslankyně ANO a premiérova poradkyně Dita Charanzová. Andrej Babiš podle ní odletěl do Bruselu s čistým štítem a chce za ČR nabídnout řešení migrační krize. Evropská komise dala najevo, že pokud bude Česko vstřícné, je ochotná žalobu kvůli kvótám stáhnout, dodává.
Organizátoři očekávali, že se akce zúčastní 20 tisíc lidí. Podle informací belgické policie se ale v Bruselu sešlo na 45 tisíc demonstrantů.
Server Politico vypracoval seznam nejvlivnějších žen Bruselu. Šesté místo obsadila česká eurokomisařka Věra Jourová, v žebříčku figuruje i europoslankyně Dita Charanzová. Anketa zahrnuje jak političky, tak lobbistky nebo novinářky, které v Bruselu působí v oblasti průmyslu a moderních technologií. "Na rozdíl od Silicon Valley netrpí nejvyšší patra bruselské technologické scény nedostatkem žen," uvedl server. Ženy stojí třeba v čele bruselských zastoupení firem Google, Apple či Amazon. Digitální agendou se v Evropské komisi zabývají tři ženy: Marija Gabrielová, Věra Jourová a Margrethe Vestagerová.
Dvě stovky katalánských starostů v úterý pochodovaly k sídlu Evropské komise v Bruselu, kde si zazpívaly katalánskou hymnu Els Segadors. Následně se starostové zúčastnili konference s katalánským expremiérem Carlesem Puigdemontem, který čeká se čtyřmi svými exministry na rozhodnutí belgického soudu o jejich vydání do Španělska.
Bývalý katalánský premiér Carles Puigdemont a čtyři bývalí ministři, kteří se v neděli ráno vydali belgické policii, byli propuštěni. Podmínkou je, že neopustí zemi bez povolení a úřadům jsou také povinni poskytnout podrobnosti o svém ubytování.
Za přísných bezpečnostních opatření se v Madridu konaly soudní výslechy se sesazenými nejvyššími představiteli Katalánska. Dorazili všichni kromě bývalého předsedy regionální vlády Carlese Puigdemonta a čtyř členů jeho kabinetu, na které podle deníku Vanguardia vydal španělský soud evropský zatykač. Soud však tuto zprávu dosud španělským médiím oficiálně nepotvrdil. Osm zbylých exministrů poslal soud do vazby.
Katalánský expremiér Carles Puigdemont snil o nezávislosti regionu od dětství, jako šestnáctiletý začal pracovat pro regionální tisk a byl aktivní v Nacionalistické mládeži Katalánska. Do premiérského křesla se dostal "zadními dveřmi".
Země visegrádské čtyřky a Evropská komise chtějí překonat vzájemné spory, například ohledně migrace. Šéf komise Juncker a premiéři států V4 se na společné večeři v Bruselu shodli, že EU by se neměla dělit na země s eurem a na státy s vlastní měnou. Stejně tak by v Evropě nemělo převládnout rozdělení na Západ a Východ.
Dvacet lidí museli ošetřit lékaři v budově Evropské rady v Bruselu poté, co se přiotrávili výpary ze směsi chemických látek. S odvoláním na bruselské hasiče o tom v pátek informovala agentura AFP. Devět lidí museli záchranáři převézt do nemocnice, uvedl mluvčí hasičů Pierre Meys. Ostatní ošetřili na místě. Budovu s názvem Europa, kde se konají summity EU, hasiči nakrátko evakuovali a zaměstnanci se přesunuli do sousední budovy Justus Lipsius. Podle prohlášení Rady EU byl na vině technický problém, který se týkal ventilace. Hasiči uvedli, že se špatně smíchaly chemické látky. "Incident nezabrání schůzce Evropské rady naplánované na příští týden," stojí v oficiálním prohlášení.
Katalánský parlament bude v úterý hlasovat o nezávislosti na Španělsku. Pokud ji schválí a sled událostí skutečně povede ke katalánské samostatnosti, čeká nejbohatší region Španělska strastiplná cesta. Britský list The Guardian to přirovnal k nejhoršímu možnému scénáři brexitu.
Po dlouhých měsících vyjednávání o klíčových bodech vystoupení Británie z EU nebylo dosaženo žádného výrazného posunu. Evropský parlament ve Štrasburku proto odmítá, aby se nyní začalo jednat o přechodných ustanoveních či budoucích vztazích unie a Spojeného království. Jednání o brexitu také komplikuje nejednotnost lídrů britských konzervativců. Velká Británie má opustit unii v březnu 2018.
Společnost AGPI má vrátit desetimilionovou dotaci, kterou získala od Evropské unie na rekonstrukci výrobny vajec. Evropské i české úřady jsou přesvědčeny, že AGPI, a.s. v roce 2011 jen formálně převedla dvaapadesátiprocentní podíl ve své dceřiné společnosti AGPI Vajax, s.r.o. na Jiřího Leskovce a Petra Lacinu. Oba měli v té době méně než 40 let a AGPI Vajax od roku 1998 nevyvíjela žádnou činnost. Díky tomu splnila dvě z podmínek pro vyplacení dotace určené pro mladé a začínající zemědělce. Podle místopředsedy představenstva AGPI Jana Čecha společnost v ničem nepochybila a dotaci získala oprávněně. Připomněl však, že Evropská unie v minulosti už jednou žádala vrácení peněz na tento projekt.
Evropská komise nejspíše americké společnosti Amazon nařídí doplatit miliony eur na daních Lucembursku. Podle komise Amazon získal díky daňové dohodě s Lucemburskem nepoctivou výhodu, která je zhruba 400 milionů eur. Vyšetřování Amazonu je součástí širšího postupu Bruselu proti daňovým dohodám nadnárodních společností s jednotlivými státy EU.
Ostrá slova amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči KLDR v Senátu mírnil ministr obrany James Mattis. Podle Trumpa je vyjednávání se Severní Koreou jen ztráta času. Podle Mattise ale Trump jemu a ministru zahraničí Tillersonovi řekl, aby pokračovali v diplomatickém úsilí. Mattis také řekl, že Spojené státy by neměly od jaderné smlouvy s Íránem odstoupit, pokud se přesvědčí, že je v jejich zájmu a že ji Teherán dodržuje.
Jednání o vystoupení Británie z Evropské unie zaznamenala citelný posun, řekl ve čtvrtek v Bruselu britský ministr pro brexit David Davis. Británie podle něj nabízí občanům EU právo na návrat do Británie, pokud Britové budou mít právo pohybu po zemích budoucí sedmadvacítky. V této otázce se podle něj rýsuje dohoda. Davis hovořil na závěr dalšího kola jednání, které začalo v pondělí. V Bruselu ale vystoupil také unijní vyjednávač pro brexit Michel Barnier, podle kterého v jednáních o brexitu ještě "dostatečný pokrok" nenastal. Barnier ovšem přiznal, že vystoupení britské premiérky Theresy Mayové minulý týden ve Florencii dodalo jednáním novou dynamiku.
Osmnáctiletá česká vědkyně Karina Movsesjan vyhrála cenu EU pro mladé vědce. Čerstvá studentka Masarykovy univerzity v Brně odhalila mechanismus, jenž může zapříčinit vznik a rozvoj nádorového onemocnění. Loni za stejný biochemický výzkum odměnili studentku pořadatelé soutěže Česká hlavička. O ceny Evropské unie pro mladé vědce v Estonsku v minulých dnech zápolilo 146 uchazečů ve věku mezi 14 a 20 lety.
Vyjednávání mezi Velkou Británií a Evropskou unií by se mohla konečně posunout, míní unijní vyjednávač o brexitu Michel Barnier. Naděje v něm vzbudil páteční projev britské premiérky Theresy Mayové. V něm například naznačila, že Britové po svém odchodu doplatí dluh zhruba 20 miliard eur. Britští konzervativci, které Mayová vede, jsou ale podle médií čím dál více rozdělení. A někteří kritici premiérce vyčítají, že její sliby pořád nejsou dost konkrétní. Nové kolo jednání o brexitu začíná toto pondělí.
Obědem v New Yorku s bývalou manželkou amerického prezidenta Ivanou Trumpovou v pondělí zahájil prezident Miloš Zeman pracovní návštěvu Spojených států. V úterý promluví v New Yorkovi na Valném shromáždění OSN. Vystoupí hned v úvodním panelu, nedlouho po Donaldu Trumpovi a těsně před francouzskou hlavou státu Emmanuelem Macronem. V Zemanově okolí bude chybět český velvyslanec v USA a bývalý šéf zahraničního odboru prezidentské kanceláře Hynek Kmoníček. Upadl u prezidenta v nemilost kvůli tomu, že mu nezařídil přijetí v Bílém domě.
Upřeně sledujeme poslední zářezy volební kampaně 2017.
