Brusel

Brexit A vote leave supporter holds a poster in Westminster, London

Bez EU vám bude hůř, vzkážou evropské země Britům. K brexitu připravily i "černý scénář"

Země Evropské unie chtějí, aby Velká Británie zaplatila dlužnou částku za "rozvod" s unií. Musí taky respektovat práva Evropanů, kteří na britských ostrovech žijí. Na těchto prioritách se shodnou lídři evropských zemí, kteří se v sobotu sejdou na summitu v Bruselu. Další prioritou je, že Británie jakožto "nečlen" nesmí mít lepší podmínky než členské země unie. EU je ale pro co nejužší vztahy i po brexitu. Pokud se s Británií nedohodne, má připravený i černý scénář.

Evropská komise nesouhlasí s maďarským zákonem o vysokých školách. V europarlamentu vystoupí Orbán

Evropská komise se bude už podruhé tento měsíc zabývat vývojem v Maďarsku, a to hlavně kvůli spornému zákonu o vysokých školách. Ten podle kritiků cíleně míří na Středoevropskou univerzitu (CEU), kterou spoluzakládal americký miliardář George Soros. Komise velmi pravděpodobně Budapešť formálně upozorní, že zákon o vysokých školách není v souladu s unijním právem. Maďarský premiér Viktor Orbán proto osloví poslance Evropského parlamentu.

"Moje instituce má pistoli u hlavy," říká rektor Sorosovy univerzity a žádá o pomoc Evropskou unii

Rektor Středoevropské univerzity (CEU) Michael Ignatieff požádal o pomoc Evropskou unii. V projevu v Evropském parlamentu připomněl, že od roku 1945 žádná členská země neuzavřela svobodnou vysokou školu. "Moje instituce má pistoli u hlavy," řekl. V Evropském parlamentu vystoupí tento týden také maďarský premiér Viktor Orbán, který stojí za novým zákonem, jenž existenci univerzity ohrožuje.

Makedonie, dubnové protesty proti vládní koalici, ve které mají být také albánské strany

Budeme se muset učit albánsky? Tisíce Makedonců protestují proti albánským stranám ve vládě

Makedonští sociální demokraté chtějí utvořit vládní koalici se třemi albánskými stranami. Proti tomuto kroku protestují tisíce Makedonců každý den už od března. Vadí jim například to, že se Albánci dožadují častějšího používání albánštiny ve státě. Proti koalici protestují i vládní nacionalisté. Kritici ale tvrdí, že se jen snaží udržet u moci, protože jim hrozí stíhání kvůli korupci. Situace v zemi je ve slepé uličce.

Zaorálek posílá Britům nótu kvůli osvobození muže, který v Londýně ubil Čecha

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek posílá do Londýna diplomatickou nótu kvůli osvobozujícímu rozsudku v kauze zabitého českého občana. Zaorálek se kvůli tomu ve středu sešel i s britským ministrem zahraničí Borisem Johnsonem. Česko chce podle Zaorálka také slyšet ujištění, že národnost oběti nehrála při rozhodování soudu roli. Česko v nótě také žádá o informace, jaké zákonné procesy a postupy je možné z české či britské strany použít k revizi procesu.

Žijeme pořád v nejistotě, tvrdí miliony Evropanů, kteří po brexitu zůstávají ve Velké Británii

Občany Evropské unie, kteří žijí ve Velké Británii, dál trápí nejasnosti kolem toho, jaký bude jejich oficiální status po oficiálním spuštění tzv. brexitu. "Rozvod" Velké Británie a EU je přitom zasáhne nejdřív. Součástí těchto jednání bude totiž velmi brzy status evropských občanů, kteří doposud na ostrovech pracují a žijí. Stejně jako práva Britů na evropském kontinentu. Londýn a Brusel předpovídají tvrdá a složitá jednání.

Donald Trump Vladimir Putin matrjoška Moskva

Námluvy Trumpa s Putinem zamrzly. Rusko je pro Bílý dům zdrojem čím dál větších problémů

Nový americký prezident Donald Trump chtěl se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem začít od čistého stolu. Pokus o další "reset" vztahů mezi Spojenými státy a Ruskem se ale nekoná. Bílý dům čím dál víc zaměstnává aféra, během které policie a americký Kongres vyšetřují loňské kontakty lidí z Trumpova štábu s Rusy. V reálné zahraniční politice jsou navíc zájmy USA a Ruska úplně protichůdné. Osobně se Trump s Putinem pravděpodobně setkají až v červenci během jednání skupiny G20 v Německu.

Sanitka odváží zraněnou ženu po střetu zastánců a odpůrců Erdogana v Bruselu

Brusel razí nulovou toleranci nepokojů kvůli tureckému referendu. Policie obvinila dva násilníky

Po čtvrtečních střetech mezi příznivci a odpůrci tureckého prezidenta před tureckou ambasádou v Bruselu obvinily belgické úřady dva muže. Na mabasádě probíhalo hlasování o tureckém ústavním referendu. Při střetu bylo zraněno šest lidí, jedna žena utrpěla bodné rány a společně s další osobou skončila v nemocnici.

Před tureckým konzulátem v Bruselu se střetli příznivci a odpůrci Erdogana, několik lidí je zraněno

Zprávy o počtu zraněných se zatím rozcházejí. Nejkonkrétnější je kurdská agentura, která píše o třech pobodaných Kurdech. Belgický premiér Charles Michel násilnosti odsoudil a jménem vlády přislíbil "nulovou toleranci vůči výstřelkům souvisejícím s tureckým referendem".

Andrej Babiš na Národohospodářské fakultě

Každému z vás jsem ušetřil šest tisíc korun, chlubil se Babiš před studenty

Během svého přednáškového turné po českých univerzitách se ve čtvrtek odpoledne vydal ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš na Vysokou školu ekonomickou. Poslechnout si jeho řeč přišly stovky studentů. Babiš se však věnoval zejména rozpočtové politice a svým zásluhám na ní.

Verbíři Islámského státu fungují jako sekty a hledají zranitelné mladíky, varují belgičtí rodiče

Z Belgie se podle oficiálních odhadů přidalo k Islámskému státu na 500 lidí. Neoficiální čísla jsou ale mnohem vyšší a hovoří se až o tisícovce často velmi mladých lidí. Na jaké předsudky, obavy i odsouzení narážejí jejich rodiny, zmapovala ve svém dokumentu Prázdný pokoj režisérka Jasna Krajinovicová. Její film je k vidění na festivalu Jeden svět, který se tento týden přesunul do Brna.

Proevropsky smíšlející Řekové mávají unijními vlajkami na demonstraci na podporu úsporných opatření

Gruzínci konečně uspěli, při cestách do EU už nepotřebují vízum

Obyvatelé Gruzie mohou od úterka cestovat do většiny zemí Evropské unie bez víz. Pro Gruzínce, kteří se dlouho snažili navázat užší vztahy s EU a ubránit se vlivu Moskvy, to znamená velký úspěch. Evropská komise doporučila zavedení bezvízového styku už v prosinci roku 2015. Návrh však musely projednat všechny členské země. Nutnost víz pro Gruzii tak 28. března zrušily všechny země osmadvacítky s výjimkou Velké Británie a Irska.

Bulhaři volí nový parlament. Cítí se být v kleštích mezi Ruskem a Tureckem

Parlamentní volby v Bulharsku vyhrají buď bývalí komunisté nebo proevropští populisté. O vládě ale rozhodne buď menší nacionalistická strana nebo proruská strana turecké menšiny. Proruský postoj bulharských socialistů je hlavně kouřová clona zkorumpované domácí elity, která chce získat co nejvíc peněz z veřejných projektů, říká bulharský expert.

Maskovaní belgičtí policisté v Schaerbeeku.

Mozek útoků v Bruselu a Paříži dál uniká smrti i spravedlnosti. Belgičané se bojí, že znovu zaútočí

Dva loňské teroristické útoky v Paříži a Bruselu, které si vyžádaly životy 162 lidí, spojuje jedno jméno. Belgičana Oussamy Atara. Podle policejních vyšetřovatelů byl s největší pravděpodobností jejich mozkem a jedním z hlavních organizátorů. Radikalizoval své příbuzné v Belgii a verboval do řad Islámského státu atentátníky z Francie. Útočníci jsou buď mrtví, nebo zatčení. Atar jako jediný uniká. V roce 2005 ho zatkli američtí vojáci v Iráku, strávil tam osm let v různých věznicích. Je možné, že je teď v Sýrii nebo Iráku. A že znovu v Evropě zaútočí.

Brusel vzpomíná na rok staré útoky. Přes tři desítky obětí si připomněl několika minutami ticha

Brusel si ve středu připomněl 32 obětí loňských teroristických útoků, od kterých uběhl přesně jeden rok. Nejprve se v 7:58 hodin ráno na minutu zastavilo a utichlo letiště Zaventem, druhá pietní připomínka se odehrála v 9:11 ve stanici metra Maelbeek. Mezi přítomnými byl už ráno belgický král Philippe a královna Mathilde, premiér Charles Michel s ministry, ale především pozůstalí a zaměstnanci letiště, tedy kolegové některých z obětí.

MolenGeek pomáhá mladým z bruselské líhně džihádistů

Verbíři Islámského státu tu fungují jako tajná sekta. I rok po útoku vyvolává bruselská čtvrť strach

Přesně před rokem udeřili atentátníci na metro a letiště v Bruselu. Útoky si vyžádaly 32 obětí, přes 300 lidí bylo zraněno. Molenbeek má dlouhodobě negativní image – je tu vyšší kriminalita, ve vyšší míře tu působí drogoví dealeři a v posledních letech se jeho jméno stále častěji skloňuje v souvislosti s radikálním islámem. Verbíři a radikálové jsou podle belgických médií v Molenbeeku stále aktivní a neustále hledají další lidi, které by mohli obrátit na radikální islám.

Foto: V bruselské čtvrti Molenbeek je rok po útoku zdánlivě klid. Verbíři však nezahálí

V Molenbeeku naplánovali teroristé útoky, k nimž došlo v Bruselu a v Paříži. Bruselská čtvrť se kvůli tomu dostala do povědomí veřejnosti. Tamní obyvatelé bojují s negativní pověstí. Mladým lidem dávají nové šance organizace, jako je například MolenGeek.

Při výbuchu domů v Bruselu zemřel jeden muž. Dalších 7 lidí je zraněno

Nejméně jeden člověk zemřel a dalších sedm osob utrpělo zranění při výbuchu a následném požáru, který v sobotu v Bruselu zachvátil dva domy. Informovaly o tom v noci na neděli místní úřady, podle kterých je neštěstí nejspíš důsledkem uniku plynu. "Záchranáři převezli sedm lidí do dvou nemocnic. Tři z nich mají těžká poranění. Mezi těmito vážně zraněnými jsou dvě děti ve věku dvou a 15 let. V troskách se (v sobotu) večer našlo tělo jednoho muže," uvedly úřady v prohlášení k neštěstí ve čtvrti Saint-Gilles. Starosta čtvrti Saint-Gilles Charles Picqué odmítl podle belgických televizních stanic RTL a RTBF hovořit o terorismus, výbuch podle něj nejspíš způsobil únik plynu.

Do Prahy dorazí v červnu špičky EU. V Česku budou jednat o společné evropské obraně

Špičky Evropské unie včetně předsedy EK Jeana-Clauda Junckera dorazí v červnu do Česka. Na bezpečnostní konferenci v Praze chtějí probírat konkrétní varianty společné obrany EU. Ta je pro ně jednou z priorit po nástupu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa a pochybnostech o další roli Spojených států v NATO. Unie se tak pokouší poprvé samostatněji reagovat na nové bezpečnostní hrozby ve světě.

Marine Le Penová na jednom ze svých mítinků.

Francie je jako řízená autopilotem, hřímá Le Penová. Pokud frexit neprojde, odejdu, slibuje

Do prezidentských voleb ve Francii zbývá méně než šest týdnů. Nejvíce hlasů by v prvním kole měla podle průzkumů dostat šéfka protiimigrační a euroskeptické Národní fronty Marine Le Penová. Kandidátka na první francouzskou prezidentku plánuje, že pokud uspěje ve volbách, tak do půl roku vypíše referendum o setrvání v Evropské unii. Pokud by v hlasování Francouzi odmítli z Unie odejít, tak Le Penová coby prezidentka podá demisi.