Kolem sta lidí v Praze demonstrovalo na podporu Středoevropské univerzity v Budapešti. Účastníci shromáždění podepisovali dopis premiérovi Viktoru Orbánovi, ve kterém nesouhlasí s omezováním zahraničních vzdělávacích institucí v Maďarsku. Středoevropskou univerzitu založil americký miliardář George Soros, kritik nynější maďarské vlády.
Doufáme, že ústavní soud nový školský zákon, který je diskriminační, zruší, řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz Liviu Matei, prorektor Středoevropské univerzity (CEU). Maďarský parlament totiž v úterý přijal zákon, jehož nové podmínky znemožňují CEU v Maďarsku fungovat. Vláda Viktora Orbána tvrdí, že CEU musí splnit právní podmínky jako jakákoliv jiná univerzita. Úprava školského zákona ale cílí na instituci, kterou financuje americký miliardář maďarského původu George Soros, jehož Orbánova vláda považuje za jednoho ze svých nepřátel kvůli podpoře liberální a demokratické společnosti. Podle Mateie univerzita dostala nabídky z mnoha míst na přestěhování.
Maďarská vláda chystá úpravu zákona o zahraničních vysokých školách, který může fakticky zlikvidovat známou Středoevropskou univerzitu (CEU). Ta sídlí v Budapešti a je financovaná americkým miliardářem maďarského původu Georgem Sorosem. Podle řady expertů tak vrcholí spor mezi konzervativně-nacionalistickou vládou maďarského premiéra Viktora Orbána a miliardářem Sorosem, který financuje řadu nevládních aktivit, které se premiéru Orbánovi nelíbí.
Maďarsko na základě nového zákona začne omezovat svobodu pohybu migrantům, kteří do země přišli požádat o azyl. Ti budou muset pobývat v táborech na jižní hranici. Opatření se přitom týká i mladistvých ve věku 14 až 18 let, kteří přijdou bez doprovodu dospělé osoby. Budapešť si kvůli tomu vysloužila kritiku. S vládními představiteli o novém zákoně diskutoval v úterý eurokomisař pro vnitro a migraci Dimitris Avramopulos.
Česká tenistka ve finále sice získala první sadu v tie-breaku, pak už ale kralovala na žebříčku výše postavená Maďarka.
Sledujte online reportáž z finálového zápasu tenisového turnaje v Budepašti mezi Maďarkou Timeou Babosovou a Lucií Šafářovou.
Budapešť se vzdá kandidatury na pořádání letní olympiády v roce 2024. Podle agentury Reuters to potvrdil ve středu mluvčí maďarské vlády Zoltán Kovács po setkání premiéra Viktora Orbána a primátora města Budapešť Istvána Tarlóse s maďarským olympijským výborem. Plány Orbánova kabinetu na uspořádání her dlouhodobě kritici označovali za megalomanské. Podle nich by pořádání her křehkou maďarskou ekonomiku zadlužilo. Vznikla také petice požadující referendum, na níž se shromáždilo více než čtvrt milionu podpisů. O kandidaturu se tak nyní utká Los Angeles a Paříž. Mezinárodní olympijský výbor vybere organizátora letos v září.
Budapešť se možná neutká v souboji o pořádání olympijských her v roce 2024 s Paříží a Los Angeles. Nevládnímu Hnutí Momentum se podařilo sesbírat přes čtvrt milionu podpisů na vyhlášení referenda o případném konání her v maďarském hlavním městě. Primátor Budapešti István Tarlós řekl, že pokud se obyvatelé města v referendu vysloví proti organizaci her, tak město zváží, že od kandidatury ustoupí. Plán vlády premiéra Viktora Orbána považují odpůrci za přehnaný především proto, že by křehkou maďarskou ekonomiku zadlužil.
Případ jedné z největších ekologických katastrof v Maďarsku se znovu otevře. Odvolací soud zrušil rozsudek, který osvobodil všechny obžalované, a nařídil nový proces. Vedení hliníkárny ve městě Ajka se znovu postaví před soud, kde budou čelit obvinění z nedbalosti, kterou měli způsobit protržení hráze úložiště s toxickým odpadem. V roce 2010 červené toxické bahno způsobilo smrt 10 lidí a rozsáhlé ekologické škody.
Řeku Dunaj v maďarské metropoli v minulých dnech zaplnily ledové kry. Parta nadšenců v Budapešti tohoto nezvyklého přírodního úkazu využila. V mrazech vytáhla dron a poslala ho do vzduchu. Natočeným záběrům pak autoři videa pomohli s rychlostí a vznikl z toho tento úchvatný časosběr, který zaujal třeba i televizní stanici BBC.
Torsten Weisel, švédský neurobiolog a držitel Nobelovy ceny za lékařství, podpořil čtyři další zahraniční vědce, kteří z Maďarské akademie již odešli. Je to protest vůči maďarské represivní politice.
Maďarská policie zadržela muže podezřelého z bombového útoku, který zranil dva policisty nedaleko jezera Balaton. Podezřelý údajně chystal další útoky. Premiér Viktor Orbán potvrdil, že útok nezpůsobil někdo z uprchlíků. Označil tak výsledek vyšetřování jako "uklidňující".
Podle maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa se státy NATO nemají ze strany Ruska čeho obávat. Realistický předpoklad, že Moskva zaútočí na některý ze států Severoatlantické aliance, podle něj neexistuje. Ministr se také vyjádřil k Turecku, kde podle něj po pokusu o převrat k žádnému ohrožení demokratických postupů nedochází.
Ústavní soud nevyhověl několika stížnostem levicových politiků proti chystanému hlasování. Plán na přerozdělení migrantů na základě povinných kvót, schválený loni členskými státy EU, považuje kabinet premiéra Viktora Orbána za porušení svrchovanosti maďarského státu. Přesný termín referenda zatím není stanoven.
Na 300 migrantů se ve středu vzbouřilo ve sběrném táboře pro uprchlíky ve městě Kiskunhalas na jihu Maďarska. Jeden ze tří zvolených mluvčích předal úřadům petici a vyzval shromážděné k pochodu na Budapešť. Brání jim v tom ale stovky policistů, kteří byli na místo povoláni. Informoval o tom server Delmagyar.hu bez zmínky o tom, že by došlo ke střetům. Migranti si stěžují na životní podmínky v uzavřeném objektu a na příliš pomalé vyřizování jejich žádostí o azyl. V táboře se nyní nachází 484 migrantů.
Pilot dopravního Airbusu A-321 letěl při show v maďarské Budapešti tak nízko, že některé střechy okolních budov byly nad ním. Se strojem předvedl tři nízké průlety nad Dunajem, dva z nich byly ve velmi nízké rychlosti.
Na židovském hřbitově v Budapešti v pátek uložily kosti nalezené před pěti lety při opravě Markétina mostu. Pravděpodobně se jedná o pozůstatky 3600 maďarských Židů zavražděných koncem roku 1944. Během deseti týdnů bylo tehdy deportováno do vyhlazovacích táborů přes 420 tisíc lidí. Většina válku nepřežila.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě sledujeme v online reportáži.
Řecké ostrovy Lesbos a Chios v pondělí ráno opustily trajekty s prvními dvěma stovkami běženců. Převážně Afghánci a Pákistánci byli posláni do Turecka, naopak v Německu a Finsku přistály letouny s prvními šťastlivci z řad syrských uprchlíků. V praxi se tak začala naplňovat mnohými vzývaná dohoda EU s Tureckem. Zatímco Brusel si od dohody slibuje zmírnění migrační krize, podle UNHCR a lidskoprávních organizací porušuje mezinárodní právo.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě sledujeme v online reportáži.
