Kvůli strachu z teroristických hrozeb mění cestovní kanceláře svou nabídku dovolených. Nejpopulárnější jsou destinace v "bezpečné Evropě". Zájezdy do Španělska jsou už téměř vyprodané. Oblíbené je paradoxně také Řecko. Uprchlická krize mu zjevně na atraktivitě neubrala.
Česko, Polsko, Maďarsko a Slovensko se nevzdaly plánu na zavření makedonských a bulharských hranic, pokud nepůjde zastavit uprchlíky v Turecku či Řecku. Angela Merkelová chce dát šanci dohodě s Tureckem, ale i v její vládní straně CDU sílí netrpělivost.
Bulharská policie vrací migranty a žadatele o azyl hromadně do Turecka, často jim předtím zabaví jejich osobní věci a používá proti nim násilí. Informovala o tom ve středu organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW). Migranti z Afghánistánu, Sýrie a Iráku pracovníkům HRW vyprávěli o nucených návratech do Turecka, loupežích, násilí i o útocích policejními psy. Organizace průzkum provedla na podzim 2015 mezi 45 uprchlíky. Mezi březnem a listopadem loňského roku migranti nahlásili 59 případů, kdy je bulharští policisté násilně vrátili do Turecka. Mluvčí bulharského ministerstva vnitra uvedla, že násilné vracení migrantů není součástí bulharské politiky a incidenty se vyšetřují.
Český premiér Bohuslav Sobotka navrhl možnost, že by Evropská unie zřídila hranici, na níž by regulovala migraci. Na takzvané linii Bulharsko-Makedonie, tedy na severních hranicích Řecka. "Řecko je laxní. Pouští imigranty dál bez řádné identifikace. Netrvá na tom, aby žádali o azyl, nerozlišuje ekonomické imigranty. Vypadá to, jako by to Řekům bylo trochu jedno. Ani si nevyžádalo pomoc dalších zemí," řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz exministr vnitra František Bublan.
Maďarsko je okamžitě připraveno postavit plot i na hranici s Rumunskem, pokud by uprchlíci změnili svou současnou trasu přes Chorvatsko. Opětovně zopakoval tento záměr šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó. Ministr tvrdí, že jižní hranice Evropské unie jsou stále otevřené dokořán vůči přílivu statisíců migrantů z Blízkého východu a Afriky.
Lékaři bez hranic (MSF) vydali novou zprávu "Překážky na cestě do Evropy". Popsali v ní čtyři základní problémové kroky, jimiž Evropská unie přispívá k humanitární krizi na cestě uprchlíků za lepší budoucností. Starý kontinent se podle ní stále "v šoku otřásá" kvůli jednomu milionu uprchlíků. Své domovy napříč planetou přitom muselo z rozličných důvodů opustit na 60 milionů lidí - v době, která je označována za největší uprchlickou krizi od druhé světové války.
Na linii Bulharska a Makedonie by měl podle premiéra Bohuslava Sobotky vzniknout "záložní hraniční systém". Ten by měl být realizován, pokud se nepodaří posílit vnější hranice schengenského prostoru. "Potřebujeme posílit vnější ochranu schengenské hranice, zřídit společnou evropskou pobřežní a pohraniční stráž," komentoval premiér. Při dalších jednáních v Bruselu chce podle něj Česko nadále tlačit na prosazení reálných kroků, které migrační krizi pomohou zvládnout.
Sněhové bouře a vítr sužují východ Evropy a způsobují nepříjemnosti v dopravě. Pod sněhem jsou kromě České republiky také části Rumunska, Bulharska, Srbska či Polska. Na některých místech musely být uzavřeny silnice a železnice. Zrušeny byly také některé letecké spoje. Sněhem se brodily i stovky uprchlíků, kteří přišli z Makedonie do jihosrbského Preševa.
Bulharští vzpěrači přijdou o další olympijské hry. Kvůli dopingovému skandálu se už nezůčastnili olympijády v Pekingu. Nyní je čeká stejný osud.
Za údajné zneužívání dominantního postavení na trhu dostala česká společnost Energo-Pro pokutu 14,4 milionu leva od bulharského antimonopolního úřadu. Podle firmy jde o starý případ z roku 2008, který souvisí ještě s německým koncernem E.ON, od něhož Energo-Pro jeho bulharskou energetickou divizi odkoupila. Ten byl ale za tento případ potrestán už v roce 2011.
Další dva lidé podlehli vážným zraněním, která utrpěli při pátečním požáru v bukurešťském hudebním klubu. Celkový počet obětí je 29. Ministr zdravotnictví Nicolae Banicioiu v neděli upřesnil, že z nynějších 144 hospitalizovaných osob je 80 až 90 ve vážném stavu. U 35 z nich je stav dokonce kritický. Orgány činné v trestním řízení již zahájily vyšetřování tohoto nejhoršího neštěstí v rumunském hlavním městě od pádu komunistického režimu v roce 1989.
V rámci lovecké sezony vyzvala bulharská policie lovce a myslivce k ostražitosti. Měli by se vyhýbat jasně neidentifikovatelným cílům, aby omylem nezastřelili běžence, kteří se pokouší překonávat hranice s Tureckem a nepozorovaně přejít Bulharsko dál do západní Evropy. Přestože zatím nebyly hlášeny žádné incidenty, do kterých by byli zapojeni lovci, v polovině října byl v pohraniční oblasti náhodně zastřelen jeden afghánský uprchlík policejní hlídkou.
Uprchlická krize má první oběť střelby na hranicích Evropské unie. Policista ve čtvrtek před půlnocí zastřelil na jihovýchodě Bulharska afghánského běžence. Policie zastavila skupinu zhruba padesáti Afghánců u města Sredec, vzdáleného třicet kilometrů od turecké hranice, kterou migranti překročili. Ministerstvo vnitra uvádí, že při pokusu skupinu zadržet a převést do detenčního centra kladli někteří Afghánci odpor a policisté několikrát varovně vystřelili do vzduchu. Jednak kulka však zasáhla muže do krku, zemřel při převozu do nemocnice. Bulharský premiér Bojko Borisov zprávu obdržel na summitu Evropské unie v Bruselu a okamžitě se letadlem vrátil domů.
Saídovi bylo 35, když se vydal na tisíce kilometrů dlouhou cestu ze severu Iráku do Německa. Chtěl si tam vydělat na léčbu své nemocné ledviny, ale jeho pouť tragicky skončila v Rakousku. S dalšími 70 lidmi se udusil v nákladním autě. Deník The Guardian se vydal po jeho stopách, aby zjistil, jak fungují převaděčské trasy.
Dvaatřicetiletý muž řídil dodávku, ve které se udusilo 71 běženců. Vůz odstavil 27. srpna na dálnici na východě Rakouska. Utekl do Bulharska, kde byl zatčen. Podle soudu existuje dostatek důkazů, že se podílel na zločinu a patřil k pašerácké skupině. Do Rakouska bude vydán pravděpodobně příští týden.
Někteří Syřané se domnívají, že mají kvůli válce ve své zemi větší právo na azyl než obyvatelé jiných zemí. Obviňují je, že se s nimi vezou. Násilné konflikty mezi oběma komunitami se odehrály v Drážďanech, na Kosu nebo v Chorvatsku. Napětí roste, když se rozděluje jídlo nebo přijede vlak.
Berlínská zeď, zřejmě nejznámější symbol studené války, je už přes čtvrt století minulostí. Ve světě ovšem v posledních letech opět vyrůstají zdi oddělující státy, a to z různých důvodů. Evropu nevyjímaje. Podívejte se, kde všude lidé postavili obří zábrany.
Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn vyzval Francii a Bulharsko, aby přestaly násilně vyklízet romské tábory. Francouzské úřady podle něj z této praxe zjevně učinily od roku 2012 svou "systematickou politiku". Husajn podle agentury AP poukázal na vyhnání více než 150 obyvatel romského tábořiště na pařížském předměstí La Courneuve z minulého měsíce. Ve svém pátečním prohlášení vysoký komisař rovněž uvedl, že bulharské úřady tento týden vystěhovaly 41 lidí, většinou dětí, z jejich obydlí ve městě Gurmen. AP připomíná, že úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva v posledních letech opakovaně pranýřoval vystěhovávání Romů v mnoha evropský zemích včetně České republiky.
Česká policie obvinila dva muže kvůli funkčnímu nástražnému systému, který byl v květnu nalezen v autobuse z Prahy do Varny. Zařízení bylo odhaleno v zavazadlovém prostoru na dálničním odpočívadle v Maďarsku. Zápalná směs nevybuchla jen díky náhodě. Motiv činu zatím není jasný, protože obvinění s policií nespolupracují. Detektivové se však domnívají, že by mohlo jít o konkurenční boj provozovatelů mezinárodní dopravy. Muži jsou stíháni vazebně. Hrozí jim osm až 15 let vězení.
Sofia odmítla žádost Rusů, aby Moskva mohla využívat bulharský vzdušný prostor pro letouny směřující s nákladem do Sýrie. Sofia se tak rozhodla kvůli vážným obavám ohledně nákladu v těchto letadlech. Řecko již v pondělí oznámilo, že Atény obdržely žádost od Spojených států.
