Požadavek pro rok 2017 bude výrazně vyšší než to, co se vyjednalo pro letošní rok. Situace u profesí, které jsou hrazeny z veřejných rozpočtů, je velmi vážná, a to v oborech jako kultura, zdravotnictví či sociální péče. Předběžně podle signálů, které máme, bude požadavek mít dvě číslice - deset a více procent, řekl Středula po jednání s předsedou Senátu Milanech Štěchem. Ten s ním souhlasí.
Vláda si dala v programovém prohlášení cíl dosáhnout 40 procent průměrné mzdy a tento návrh to naplňuje, řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Nová minimální mzda by tak od příštího roku byla vyšší než hranice chudoby i sociální dávky. Odbory stále něco chtějí, reagoval ministr financí.
Odboráři v obchodním řetězci Albert odmítli nejnovější návrh kolektivní smlouvy. Nesouhlasí s tím, že by jim firma místo nárůstu mezd dávala poukázky. Mluvčí řetězce říká, že si tuto formu odměn zvolili sami zaměstnanci.
Podle ministra průmyslu Jana Mládka hrozí v OKD propouštění a v krajním případě také vyhlášení konkurzu. Situací se bude v pondělí zabývat vláda i tripartita. Prioritou kabinetu je podle Mládka chránit horníky, nikoliv pomáhat soukromé společnosti. K návrhu ohledně osudu Dolu Paskov ministr řekl, že doufá, že ho firma NWR změní během jednání, která budou pokračovat v lednu.
Původní plán počítal s uzavřením dolu až na konci roku 2017. Současná dohoda ale zřejmě přestane platit na konci letošního roku kvůli klesajícím cenám uhlí. O situaci v OKD bude ve čtvrtek jednat ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) se zástupci odborů.
Dohoda zaměstnanců se strojírenskou firmou IG Watteeuw, která jim nařizovala přesčasy o víkendech, je na světě. Pracovníkům se po devíti dnech podařilo vyjednat navýšení platů o dvě procenta i omezení množství přesčasů o víkendech. Zaměstnanci nastoupí už odpolední směnu. Podle šéfa Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly šlo zatím o nejdelší stávku v soukromém podniku na území ČR od roku 1989.
Potvrzené tříprocentní zvýšení mezd zaměstnanců veřejného sektoru od letošního listopadu by se jim mělo promítnout do tarifů. Od ledna se zvýší také fond kulturních a sociálních potřeb, a to minimálně o půl procentního bodu na 1,5 procenta.
Nebojte se říct si o vyšší mzdu, podobná příležitost se jen tak brzy nezopakuje. To je hlavní motiv manifestace, na kterou se do Prahy příští týden sjedou odboráři z celé republiky. Na uzavřené akci chtějí šéfové ČMKOS dodat svým kolegům sebevědomí a přesvědčit je, že rostoucí ekonomika si může dovolit vyšší růst odměn. Mzdy a platy by se podle odborářů měly zvýšit o tři až pět procent. Zástupci firem však namítají, že ne každá společnost si to může dovolit.
Návrh zaměstnavatelských svazů neodmítají ani ministerstvo práce, ani odboráři. Mají však podmínky.
Zatím není jasné, o kolik si zaměstnanci veřejného sektoru přilepší. Suma na platy by se ale mohla zvednout víc než o původně navrhovaná tři procenta.
Porada ekonomických ministrů se za současné vlády sešla ve čtvrtek už podruhé. Hodnotila plnění Akčního plánu na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti.
Odboráři už před měsícem uvedli, že budou požadovat růst mezd v podnikatelské sféře v příštím roce o tři až pět procent po odečtení inflace.
Odboráři trvají na zvyšování minimální mzdy v následujících letech vždy o 1000 korun. Mzdy v podnikatelské sféře by se v příštím roce měly zvýšit o tři až pět procent.
Návrh senátora Zdeňka Škromacha by vláda neměla podpořit, pokud se změnou nebudou souhlasit i zaměstnavatelé.
Ministerstvo financí má stejný cíl jako kartové společnosti. Hotovost je motorem šedé ekonomiky a výrazně usnadňuje daňové podvody, říká Simona Hornochová.
Ekonomika podle odborářů oživuje, takže požadavek na zvýšení mezd není odtržený od reality a firmy mají peníze na jeho splnění.
Členové vlády, odboráři a zaměstnavatelé diskutovali o návrhu rozpočtu na příští rok.
Lidé mají vědět, že i nadále budou dostávat státní důchody ve slušné výši, říká člen důchodové komise Vít Samek z ČMKOS.
Rozhovor s Vítem Samkem: Česko by se mělo inspirovat Švýcarskem, kde je "penzijní připojištění" povinné, stejně jako zapojení zaměstnavatelů.
Podle Josefa Středuly se v posledních dnech objevily informace, že by ČNB mohla měnu oslabit na 28 korun za euro.
