Česko ročně navštíví miliony turistů z celého světa. V průměru zde stráví tři až čtyři dny a utratí necelé dva tisíce korun za den. Stejně jako v jiných částech Evropy i v tuzemsku lze najít místa, která zasáhl fenomén takzvaného overtourismu neboli přetíženosti návštěvníky. On-line deník Aktuálně.cz proto připravil speciál, který poukazuje na pozitivní i negativní aspekty cestovatelského trendu.
Před rokem skončil v Českém Krumlově projekt Kateřiny Šedé, zabývající se „normálním životem“ uprostřed turistické vřavy. Tím však její upozorňování na dopady turistického ruchu nekončí. Na konci srpna spustila další projekt, na Lofotských ostrovech v Norsku zkoumá, jak turisté mohou přispět ke zlepšení života obyvatel. Overturismem i jeho možnými řešeními se zabývá také v rozhovoru s Aktuálně.cz.
Turismus v české metropoli zvyšuje ceny a komplikuje místním život. Stávají se tak doma cizinci, jakýmsi trpěným, utlačovaným prvkem. Kmenem na vyhynutí.
Český Krumlov každý rok navštíví zhruba dva miliony lidí a momentálně je populární především mezi Číňany či Korejci. Velký nával turistů ale vyhání starousedlíky z centra, srdce jihočeského města je podle nich ukradené. Chybí tu běžné obchody a ceny v restauracích jsou tak vysoké, že tu místní nepotkáte.
Kutnou Horu každý rok navštíví zhruba milion turistů, před deseti lety sem přitom zavítalo o polovinu lidí méně. Nejvíce je lákají nejen památky UNESCO, ale také kostnice v Sedlci. Přestože počet českých i zahraničních návštěvníků každým rokem roste, místním to zatím nevadí. Jediné, čeho se obávají, je, aby se z jejich města nestal skanzen, podobně jako z Českého Krumlova.
Otáčivé hlediště zůstane v zahradě českokrumlovského zámku. Doporučila to komise ministra kultury. Točna v barokní zahradě léta vadila památkářům, podle nichž by její další existence v původním místě mohla ohrozit setrvání zápisu Českého Krumlova v seznamu UNESCO.
Praha půjčí Moravskému Krumlovu Slovanskou epopej Alfonse Muchy pouze v případě, že sežene peníze na opravu prostor, kde má být vystavena. Lhůtu má Krumlov do konce letošního dubna. Pro obrazy je podle Prahy nutné vytvořit vhodné podmínky, které moravskokrumlovský zámek nyní nenabízí.
Mnohé turistické cíle ve světě si lámou hlavu, jak přimět turisty, aby zaplatili za svoji návštěvu více. V italských Benátkách se nyní jedná o možnosti zavést poplatek za vstup pro turisty. Podobný krok v minulosti zvažoval i Český Krumlov, který je v sezóně turisty doslova zavalen.
Stala se první nositelkou ceny Architekt roku, která nevystudovala architekturu. Sama sebe ale výtvarnice Kateřina Šedá považuje za architektku mezilidských vztahů. Bariéry mezi lidmi se snaží bourat často hodně nekonvenčním způsobem. Například když moravskou vesnici Bedřichovice s jejími osmdesáti obyvateli přestěhovala do centra Londýna, aby před galerií Tate Modern dělali od rána to samé, co doma. Dokumentarista Jan Gogola, který to natáčel, o ní řekl: "Kateřina Šedá mě zaujala, když na hrobě rozestlala postel."
Muže, jehož tělo nalezli lidé v neděli u Nové Pece na Českokrumlovsku, někdo zavraždil. Potvrdila to soudní pitva. Policie zatím nezná totožnost mrtvého, nevylučuje, že se může jednat o cizince. Lidé tělo našli na naučné stezce Schwarzenberský plavební kanál mezi rozcestím Raškov a Klápa. Policisté o tom informovali na svém webu.
V Českém Krumlově skončil sociální experiment Kateřiny Šedé, kterým poukazovala na problémy, jimiž trpí turisticky atraktivní města. Jejich centra se pod náporem turistů stávají podle Šedé sociálně vyloučenou lokalitou stejně jako například nechvalně známý brněnský Cejl. "Projekt není primárně o Českém Krumlově, ale o všech městech, která mají s turismem problém. Rovnováhu mezi turismem a 'normálním' životem v centru řeší řada měst," popisuje Šedá projekt UNES-CO.
Český Krumlov, jedno z nejkrásnějších měst světa zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO, každoročně navštíví téměř dva miliony turistů z celého světa. V mnohém se ale podobá sociálně vyloučeným lokalitám – v historickém jádru města stojí domy, v nichž nikdo nežije, a obchody, které nikdo nepotřebuje. Česká výtvarnice Kateřina Šedá proto na popud ředitelky krumlovské galerie Egon Schiele Art Centrum Hany Jirmusové v rámci projektu UNES-CO poukázala na to, jak turistický ruch komplikuje a mnohdy i znemožňuje běžný život. Jak na projekt reagovali místní a co na život v centru Českého Krumlova říkají dobrovolníci? Podívejte se.
Podle památkářů narušuje hlediště postavené v éře socialistického Československa charakter zámecké zahrady. Na tento fakt poukazuje i mezinárodní organizace UNESCO, na jejímž seznamu Český Krumlov figuruje od roku 1992. Otáčivé hlediště letos slaví 60 let.
Turistika centru metropole přerůstá přes hlavu a řešit to novými a novými zákazovými značkami nedává smysl. Je potřeba opravit měřítka uvažování.
V historickém centru Českého Krumlova žijí podle oficiálních čísel zhruba dvě stovky lidí. Podle místních to ve skutečnosti budou sotva dvě desítky. Původní obyvatelé z turisticky populárního města, které ročně navštíví téměř dva miliony lidí z celého světa, mizí. Centrum tak spíše slouží komerčním účelům a normální život se z něj vytrácí. Do rušných dlážděných ulic se ho od začátku června snaží navrátit několik dobrovolníků v rámci projektu umělkyně Kateřiny Šedé. V rámci projektu UNES-CO zaměstnala brigádníky, aby v ulicích prováděli činnosti každodenního života. Přímý přenos z Krumlova přenáší do česko-slovenského pavilonu na benátském bienále architektury.
"Že jsme ochotni platit za ten normální život, v tom je ta absurdita," říká umělkyně Kateřina Šedá, která dnes na bienále architektury v Benátkách otevírá československý pavilon.
V kritickém stavu je část Barevné skály, hrozí, že se z ní odlomí kus vážící 1000 tun.
V českokrumlovském Egon Schiele Art Centru budou od dubna do října v rámci projektu Pohled ženy k vidění výstavy Anny Mackové, Marie Blabolilové, Evy Iškové Prokopcové, Magdaleny Rajnišové, Kateřiny Šedé a autorky Toybox.
Oslavy sametové revoluce, svatomartinské hody, zpřístupnění jindy zavřených památek i přehlídku designu slibuje následující prodloužený víkend v Česku. Vybrali jsme pro vás několik tipů na to, kam vyrazit. Na své si přijdou nejen milovníci přírody, ale i historie nebo sportovci.
Projekt zateplení domu dětí a mládeže v památkové zóně Českého Krumlova vznikal ve spolupráci s památkáři. Budově, která v minulosti utrpěla řadu šrámů, se podařilo kromě izolace vrátit i fasádu s historizujícími detaily. Navíc jde o úplně první budovu, která v tomto jihočeském městě mohla být zateplena. "Nový postup byl projednán s pracovníky památkové péče a obdrželi jsme souhlasné stanovisko k experimentálnímu řešení, které pokud bude po pětileté lhůtě pozitivně vyhodnoceno, otevře cestu dalším užitím na historických budovách," vysvětluje jedna z autorek projektu Barbora Sládková.
