V Česku od pátku strmě stoupají počty nakažených nemocí covid-19 a země se tak znovu dostala na čísla, na která byla zvyklá na vrcholu epidemie koncem března. Podle všeho to ale není tak, že by nemoc rapidně prostupovala českou populací. Naopak se zdá, že se spíš soustřeďuje v několika větších lokálních ohniscích. Těch je v tuto chvíli přibližně deset a redakce Aktuálně.cz je zmapovala.
„Jsem vytrvalostní typ, žádný sprinter,“ říká Jiří Černý. Přestože mluví o sportu, totéž platí o jeho celoživotní novinářské činnosti. 64 let poté, co napsal první článek o muzice, se nejznámější a nejstarší stále činný český hudební kritik dočkal mimořádného uznání. V sobotu večer byl uveden do Síně slávy cen Anděl.
Osm z deseti Čechů souhlasí s financováním České televize a Českého rozhlasu formou koncesionářských poplatků. Obdobný podíl lidí vnímá jejich nynější výši jako přiměřenou nebo nízkou. Podle více než 60 procent lidí by financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu znamenalo omezení jejich nezávislosti.
Volební preference a způsob sledování médií mají během pandemie covid-19 podle vědců vliv na duševní zdraví. Výzkum Národního ústavu duševního zdraví mimo jiné ukázal, že dramatičtější podání zpráv médii při epidemii zvyšuje úzkost lidí, kteří je sledují. Lišily se také reakce voličů různých politických stran.
Ve věku 90 let zemřel rozhlasový režisér Karel Weinlich, informoval ve středu s odkazem na jeho manželku Český rozhlas - Radiožurnál. Weinlichovo jméno slýchaly celé generace dětí, když si v rozhlase naladily pravidelnou nedělní pohádku. Režíroval ale také hry pro dospělé. S pražským rozhlasem prožil většinu svého života.
Česko si připomíná výročí Pražského povstání, které vypuklo přesně před 75 lety. Kvůli pandemii koronaviru však neprobíhají tradiční hromadné pietní akce. Někteří politici tak alespoň vystoupili s projevem nebo položili věnce u budovy Českého rozhlasu. Jaká poselství ve svých projevech přinesli, shrnujeme v přehledné grafice.
Při květnovém povstání proti německým okupantům v květnu 1945 padlo podle výzkumů posledních let 2936 lidí. Minimálně. Podle historika Jiřího Plachého to bylo na evropském válčišti mezi 5. a 9. květnem 1945, tedy v posledních dnech války, zdaleka nejvíce.
Poslanec Stanislav Berkovec svou hloupostí odkryl, jak se reálně vybírají mediální rady. Děkujeme. Snad už nikdo nepochybuje, že takto dál volit radní nelze.
Novými členy Rady ČT budou Roman Bradáč, Pavel Kysilka a Jiří Šlégr, rozhodli poslanci. Volbě předcházela ve sněmovně emotivní debata. První místopředseda ODS Zbyněk Stanjura navrhl odvolání předsedy volebního výboru Stanislava Berkovce z hnutí ANO za to, že v soukromém e-mailu mimo jiné napsal některým poslancům, který z kandidátů do rady je nevhodný pro ANO.
Český rozhlas spustí v první polovině roku novou sportovní stanici s pracovním názvem Radiožurnál Sport. Vysílat bude v digitálním standardu DAB+. Roční náklady na její provoz se podle prvních propočtů budou pohybovat kolem 11 až 13 milionů korun.
Do Rady České televize se hledá šest nových členů, do Rady Českého rozhlasu dva. Poslanecký volební výbor, který má v dolní komoře na starosti média, v pátek zúžil výběr těch, mezi nimiž budou poslanci vybírat. U ČT mají šanci například ekonomové Pavel Kysilka nebo Hana Lipovská, radními rozhlasu se může stát ředitel Národního muzea Michal Lukeš či historik Jaroslav Šebek.
Podle historika, novináře a předsedy Společnosti Ferdinanda Peroutky Martina Gromana se prostor pro kvalitní novinařinu v Česku dramaticky zmenšuje. Nastal proto čas pro velkou společenskou debatu o budoucnosti kvalitních médií. "Musíme se připravit na to, že pokud chci službu, budu si ji platit," tvrdí Groman v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Prezident Miloš Zeman v únoru poskytne rozhovor Českému rozhlasu. Jeho generální ředitel René Zavoral hlavě státu nabídl, jestli se nechce zúčastnit pořadu, který pravidelně moderuje Luboš Xaver Veselý. Podle mluvčího rozhlasu Jiřího Hošny půjde o rozhovor v "duchu lifestylového formátu daného pořadu". Pravidelné pořady s prezidentem v tuto chvíli rozhlas neplánuje.
Společnost Home Credit požaduje po Českém rozhlasu omluvu za kritický komentář, v němž autorka označila firmu jako "lichvářskou". Upozornil na to Deník N. Veřejnoprávnímu médiu již firma zaslala předžalobní výzvu a je připravena se bránit i soudní cestou.
Vláda hnutí ANO a ČSSD ve sněmovně nepodpoří novelu poslanců KSČM, podle níž by museli majetková přiznání pravidelně podávat i novináři České televize a Českého rozhlasu. K návrhu v pondělí kabinet vydal nesouhlasné stanovisko. Předkladatelé argumentují tím, že obě veřejnoprávní média mají hlavní příjmy z koncesionářských poplatků.
Sněmovna dostala novelu poslanců KSČM, podle níž by museli majetková přiznání pravidelně podávat i novináři České televize a Českého rozhlasu. Předkladatelé argumentují tím, že obě veřejnoprávní média mají hlavní příjmy z koncesionářských poplatků, tedy z veřejných peněz, a jejich novináři mohou zásadně ovlivňovat veřejné mínění. Na veřejnoprávní agenturu ČTK se návrh nevztahuje.
Ústavní soud zrušil rozsudek v kauze údajné korupce kolem neuskutečněného prodeje zámku Českého rozhlasu v Přerově nad Labem. Podmíněné a peněžité tresty původně dostali tři muži včetně bývalého ministra kultury Jiřího Balvína. Případ znovu projedná Obvodní soud pro Prahu 2.
Čtveřice poslanců sociální demokracie předložila ve sněmovně návrh, aby hospodaření veřejnoprávní České televize a Českého rozhlasu mohl kontrolovat Nejvyšší kontrolní úřad. Ve zdůvodnění svého návrhu píšou, že reagují na dlouhodobou diskusi o hospodaření těchto médií. Pod návrh se podepsali poslanci ČSSD Alena Gajdůšková, Petr Dolínek, Ondřej Veselý a exministr Antonín Staněk.
Předseda KSČM Vojtěch Filip připravil novelu, podle níž by museli majetková přiznání pravidelně podávat i novináři veřejnoprávních médií, tedy České televize, Českého rozhlasu a České tiskové kanceláře. Nyní bude pro návrh hledat podporu mezi poslanci dalších klubů. Filip řekl, že předlohu podá do sněmovny v nejbližších týdnech.
Společnost není rozdělená na dva tábory, je spíš rozmělněná. V hledání extrémů se ztrácí to, že velká část lidí stojí někde uprostřed a chce hledat kompromisy, míní Martin Buchtík, ředitel STEM a spoluautor výzkumu pro Český rozhlas. Ten ukázal, že společnost tvoří šest sociálních tříd - od zajištěné až po strádající. Překvapilo mě velké zastoupení ohrožené třídy, říká sociolog.
