Ekonomické krize, arabské jaro i výbuch islandské sopky. S tím vším si turismus dokázal poradit. Stav, který způsobila pandemie koronaviru, je ale podle některých lidí z oboru bezprecedentní. Dodávají, že nejhorší je nejistota, kdy nikdo netuší, jaká bude situace v nejbližších měsících, například s lyžařskými zájezdy.
Epidemická situace v Chorvatsku se podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) zhoršila. Opatření po příjezdu ze země zpět do Česka by podle něj mohla být rozdílná podle regionu, z něhož se Češi vrátili. Od 14:00 hodin jednají zástupci ministerstva zdravotnictví, vnitra a zahraničích věcí, uvedl ministr.
Velkou trpělivost musí prokázat lidé, kteří projíždějí chorvatsko-slovinskou hranici. Podle agentury APA lidé v neděli čekali na odbavení až dvanáct hodin. Důvodem je hromadný odjezd turistů z Chorvatska poté, co řada zemí vydala varování před cestou do této země kvůli prudkému nárůstu počtu případů koronavirové nákazy. České ministerstvo zdravotnictví dál označuje Chorvatsko za bezpečnou zemi.
Ještě pár týdnů a turistům skončí letošní "nejistá sezóna". Podmínky se stále mění. Řecko z přísných opatření pro Čechy o něco slevilo, teď se o zmírnění podmínek snaží česká vláda i v případě Slovinců. Opatření pro navrátilce z oblíbeného Chorvatska - odkud poslední týdny jezdí stále více nakažených turistů - vláda zatím zpřísnit neplánuje. Naopak zkomplikuje se návrat ze Španělska.
Pravidla pro cesty do některých zemí se v pátek opět změnila. Slovinsko a Norsko je zpřísňují. Češi tak budou muset po vstupu do těchto zemí strávit 10 až 14 dní v karanténě. Severský stát zařadil Česko do "červené kategorie", pro Slovince jsme středně rizikovou zemí. Podívejte se na přehlednou mapu, za jakých podmínek lze cestovat po světě.
Slovinsko zařadilo Česko mezi středně rizikové státy kvůli šíření nákazy koronavirem, Češi proto musí po příjezdu do země do dvoutýdenní karantény. Desetidenní karanténu pro Čechy zavedlo od pátku také Norsko. V tuzemsku je nyní přes 5000 nakažených, část z nich si nemoc přivezla právě ze zahraniční dovolené. Desítky lidí se nyní nakazily například na velkých party v Chorvatsku na ostrově Pag.
Dopoledne 5. srpna 1995 se čeští příslušníci mírových sil OSN v Chorvatsku na základně střídali ve službě. Jejich stanoviště na frontové linii mezi Chorvaty a Srby v nadmořské výšce 1200 metrů sloužilo k pozorování dramatické situace.
Estonsko a Lotyšsko vyřadily Česko ze seznamu rizikových zemí. Češi už tak mohou cestovat bez omezení do všech zemí Evropské unie s výjimkou Kypru, kde je stále nutné předložit negativní test na koronavirus. O cestování do mimoevropských zemí zatím ministerstvo zahraničí jedná. Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka nyní například s Tuniskem, skepticky se naopak zatím staví k Egyptu či Turecku.
Od začátku letošního července do poloviny měsíce přijelo podle Chorvatského turistického sdružení do země 107 tisíc Čechů. Ve srovnání se stejným obdobím loni to je 76 procent příjezdů a 69 procent přenocování.
Otázku, co dělat s turistou, u kterého se prokáže nákaza koronavirem, řeší v současné době chorvatští majitelé hotelů, apartmánů a kempů i hygienici a představitelé turistického průmyslu. Podle webu Slobodna Dalmacija (SD) je už více než jasné, že se takové případy mohou objevit.
Češi letos kvůli koronaviru dávají přednost nejen dovolené v tuzemsku, ale také takové, při které přijdou co nejméně do kontaktu s cizími lidmi. Ještě větší oblibě než jiné roky se tak těší pronájem chat, chalup i třeba celých penzionů. Při výletu do ciziny zase někteří lidé upřednostňují dovolenou v ústraní na jachtě jen s pár přáteli.
Češi v Chorvatsku sice neutrácí ze všech nejvíce, místní si jich ale přesto cení. "Přijeli jste po druhé světové válce, přijeli jste i po koronaviru. Jste loajální, proto vás máme rádi," svěřují se podnikatelé z Jadranu. Tuzemské turisty do země přitahuje kromě jazykové blízkosti a čistého moře také gastronomie, vadí jim ale drahé hotely, vyplývá z analýz, které si nechali zpracovat Chorvaté.
Bylo těžko představitelné, že by vypravení jediného vlaku mohlo způsobit takový mediální humbuk, kterým byla chorvatská i česká veřejnost bombardována v posledních týdnech. Taková slova zaznívají v chorvatském deníku Jutarnji list, kterému neuniklo, že firma RegioJet zavedla přímý vlak z Prahy do Rijeky. A prvním spojem, který společnost vypravila minulý týden, se svezla i novinářka tohoto listu.
Je to otázka, která Čechy trápí od chvíle, kdy se na trhu objevily elektromobily. Dá se s tím dojet na dovolenou? Na pláže do Chorvatska? Nyní je rok 2020 a chtě nechtě se musíme smířit s tím, že elektromobily tu s námi budou a že se nám nevyhnou. Přišel tedy čas na tuto zásadní otázku života, vesmíru a vůbec odpovědět. Vzali jsme elektrický Hyundai Kona a vyrazili na pobřeží Jadranu.
Město s největším koloseem mimo Řím, to je chorvatská Pula. Tisíciletá historie a přímořská poloha každoročně přitahují davy turistů, loni jich přijelo skoro půl milionu. Letos ale její ulice nezvykle zejí (skoro) prázdnotou. Podívejte se, jak historická perla chorvatského pobřeží žije za časů koronaviru, a srovnejte to s fotkami stejných míst z roku 2018.
V Chorvatsku začala podivná turistická sezona. Hotely a restaurace jsou poloprázdné, jejich majitelé místo otázek na vzdálenost od pláže řeší spíš obavy hostů, jestli v nich budou dost daleko od ostatních lidí, a tedy od potenciální nákazy koronavirem. Přímo na Jadranu jsme se ptali podnikatelů, jak za takových okolností přežívají.
Začaly prázdniny a řada Čechů jako každý rok směřuje k Jaderskému moři do Chorvatska. Pokud patříte mezi ně, vyzkoušejte si, jak dobře znáte fakta o chorvatských ostrovech.
Do Chorvatska s basou českých piv? Vybrali jsme osm značek, které pořídíte téměř v každém obchodě nebo restauraci na Jadranu, a dali je ochutnat běžnému pivaři Alešovi a sládkovi pražského pivovaru Cobolis Pavlu Paloušovi.
Máme tu výsadní postavení, na jaře situace vypadala beznadějně, Češi jsou ještě víc vítáni než v jiných letech, písničkáři nám skládají oslavné písně, letos to vypadá na ideální dovolenou, říká spisovatelka Blanka Čechová, která žije v chorvatském Dubrovníku. Chorvaté jsou disciplinovaní, mají zkušenosti s válkou a nouzovým stavem, opatření proti koronaviru dodržovali, dodává.
