Ruské hackery využívá Kreml k mnoha účelům, ať už je to špionáž nebo narušování životně důležité infrastruktury. Jde taky o skvělou metodu získávání informací i relativně snadný způsob, jak šířit dezinformace. Oblíbenou taktikou Moskvy je tvrzení, že oponenti Kremlu jsou sexuálně úchylné osoby a pedofilové. První část reportáže deníku The New York Times.
Ruský prezident Vladimir Putin se podle důvěryhodných zdrojů v amerických tajných službách osobně zapojil do nedávných hackerských útoků na počítače Demokratické strany. Televizní stanici NBC to podle jejího vyjádření potvrdili "dva vysoce postavení představitelé amerických tajných služeb" s "vysokou dávkou důvěryhodnosti". Kreml podobná obvinění opakovaně odmítá, přestože dalších důkazů o jeho spojení s hackery a útoky na USA postupně přibývá.
Příznivců vstřícného přístupu k Rusku v nové administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa pomalu přibývá. Vedle hlavního poradce pro otázky národní bezpečnosti Michaela Flynna se jím může tento týden stát i Rex Tillerson, dosavadní šéf ropného gigantu ExxonMobil. Americká média ho tipují na hlavního kandidáta na nového šéfa americké diplomacie. Tillerson je přitom odpůrcem sankcí, které USA uvalily na Rusko kvůli anexi ukrajinského Krymu. Vstřícnost vůči Kremlu je mezitím cítit i z některých čerstvých výroků samotného Donalda Trumpa.
Ústřední zpravodajská služba (CIA) informovala, že ruští hackeři ovlivnili prezidentskou kampaň ve prospěch Donalda Trumpa. Politici z obou hlavních politických táborů mluví o nutnosti prošetření celého případu Kongresem. Trump však takové zprávy označil za "směšné" a odmítl dostávat každodenní informace od zpravodajských služeb, jak je ve Spojených státech zvykem.
Rusko zasahovalo do letošních prezidentských voleb v USA s cílem pomoci Donaldu Trumpovi dostat se do Bílého domu, uvedla s odkazem na vysoce postavné zdroje agentura Reuters, podle níž nešlo jen o snahu podkopat volební systém Spojených států. Tomu, že Moskva změnila nebo výrazně ovlivnila výsledek voleb, ale tajné služby prý nevěří.
Nový ředitel americké zpravodajské služby CIA Mike Pompeo chce znovu rozšířit sledování internetu a telefonních hovorů. Bývalý pracovník Národní agentury pro bezpečnost (NSA) Edward Snowden, který před třemi lety zveřejnil informace o rozsahu amerického sledování elektronické a telefonní komunikace a pak uprchl do Ruska, podle něj zasluhuje smrt.
Nově zvolený americký prezident Donald Trump je zjevně opatrný při prvních krocích vůči Rusku a Vladimiru Putinovi. Videokomentář Martina Nováka.
Donald Trump chce ihned zrušit klíčové obchodní dohody s Asií, vyjednané jeho předchůdcem Barackem Obamou. Mezitím pokračuje v obsazování své budoucí administrativy. Jeho kritici přitom tvrdí, že je kvůli svému podnikání pořád v masivním střetu zájmů. Ohrozí to nového amerického prezidenta? A o čem napovídají jeho první vládní nominace? Na klíčové otázky odpovídá šéfredaktor Aktuálně.cz Pavel Tomášek.
Budoucí americký prezident Donald Trump rozdal další posty. Křeslo ministra spravedlnosti obsadí alabamský senátor Jeff Sessions, kterého server Politico před časem označil za ikonu republikánského konzervativního hnutí Tea Party. Ze stejného hnutí pochází i budoucí šéf CIA Mike Pompeo. Pozici poradce národní bezpečnosti přijal penzionovaný generálporučík Michael Flynn.
"Členové ozbrojených sil USA zřejmě podrobili nejméně 61 zadržených osob mučení, krutému zacházení, urážkám lidské důstojnosti na území Afghánistánu mezi 1. květnem 2003 a 31. prosincem 2014," uvádí se ve zprávě zveřejněné úřadem hlavní žalobkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) Fatou Bensoudaové.
"Kdyby Islámský stát zaútočil na USA, vy byste neodpověděl jadernou zbraní?" zeptal se během předvolební kampaně republikánský kandidát Donald Trump novináře v televizi. Americký prezident má pořád blízko sebe jaderný kufřík a kartu s kódem. Ta se už ale v minulosti ztratila. Ležela v nemocnici na zemi nebo skončila v čistírně. O použití jaderných zbraní může rozhodnout prezident sám. Namísto prudké povahy proto potřebuje spíš rozvahu, která už v minulosti zabránila tragédiím. Desítky bezpečnostních expertů v USA přitom v minulosti označily Donalda Trumpa za nezpůsobilého zvládnout jaderné zbraně.
Podle Vladimira Putina Rusko nemá zájem ovlivňovat nadcházející volby v USA a nemá nic společného s hackerskými útoky na portály americké Demokratické strany. Ruský prezident to dnes řekl na okraj končícího summitu zemí BRISC v Indii. Putin doufá, že po listopadových prezidentských volbách v USA se vztahy obou velmocí zlepší, a je připraven jednat s jakoukoli novou hlavou státu, která bude mít zájem o spolupráci s Ruskem. Zmíněná obvinění Ruska z hackerských útoků pak považuje za předvolební rétoriku Bílého domu a snahu Obamovy administrativy odvést pozornost od vlastních problémů.
Podle stanice NBC News americké zpravodajské služby připravují odvetný kybernetický útok proti Rusku. Ústřední zpravodajská služba (CIA) začala připravovat možnosti takového útoku na žádost prezidenta Baracka Obamy, tvrdí to nejmenovaní představitelé americké tajné služby. Spojené státy vůbec poprvé oficiálně obvinily Rusko z kybernetických útoků ve snaze narušit prezidentské volby. Ruská strana americká nařčení odmítla.
Přes 65 procent Švýcarů, kteří se účastnili nedělního referenda, souhlasí, aby tajné služby nasadily drony, napíchly telefony a sledovaly síť.
Přílišná moc USA se mi jevila nebezpečná, Američané potlačovali svobodu jiných zemí. Vycvičili zabijáky, kteří pak likvidovali opozici, v Guatemale se dá mluvit o genocidě, říká Karel Köcher, sovětský agent, který byl taky zaměstnancem CIA. DVTV poprvé potvrdil, že z ní vynesl řadu podle něj podstatných informací, třeba změnu nukleární doktríny, podle které se USA připravovaly na tříměsíční nukleární válku, nebo detaily o verbování ruských diplomatů v Americe. Tvrdí přitom, že i přes tvrdý nátlak nikoho neudal a měl kvůli tomu velké konflikty s komunistickými pohlaváry a že má silné morální zásady. Připouští ale, že předával informace i CIA. Musel prý pro úspěch prokázat platné služby.
Bývalý ředitel CIA James Woolsey se stane hlavním poradcem republikánského prezidentského kandidáta Donalda Trumpa pro otázky národní bezpečnosti. Oznámil to Trumpův štáb. V srpnu přitom 50 významných republikánských bezpečnostních představitelů včetně zástupců rozvědek označilo Trumpa za nekompetentního pro vedení země. Woolsey ale mezi signatáři jejich dopisu nebyl. Angažování Woolseyho do Trumpovy kampaně narušuje obraz republikánského kandidáta, který o sobě tvrdí, že od počátku byl odpůrcem války v Iráku. Woolsey patřil mezi stoupence americké invaze do Iráku v roce 2003 a byl mezi hlavními zastánci teze, že tehdejší irácký prezident Saddám Husajn skrývá chemické zbraně.
Dokument režiséra Jakuba Wagnera s názvem Rino – Příběh špiona popisuje biografickým způsobem příběh Karla Köchera, kterému se jako jedinému agentovi bývalého východního bloku podařilo proniknout do americké CIA. Odtud vynášel informace pro československou rozvědku a KGB.
V sobotu oslaví vůdce kubánské revoluce Fidel Castro devadesátiny. V čele komunistického "ostrova svobody" stál bezmála 50 let. Byl vyhlášeným řečníkem a ve své době i miláčkem levicových intelektuálů po celém světě. Přesto ale přežil neuvěřitelných 638 pokusů o atentát.
Bývalý přední poradce republikánských poslanců a někdejší zaměstnanec CIA Evan McMullin donedávna působil jako politický ředitel republikánského poslaneckého klubu ve Sněmovně reprezentantů. Do voleb ho chtějí podle televize MSNBC vyslat republikáni nespokojení s Trumpem, kteří v něm vidí konzervativnější variantu. McMullin se na sociálních sítích zařadil mezi časté Trumpovy kritiky, veřejnosti ale není moc známý.
Někdejší šéf CIA Michael Morell důrazně varoval před prezidentským kandidátem Donaldem Trumpem. Pro národní bezpečnost USA podle něj znamená vážnou hrozbu. Putin si prý z něj udělal agenta a Trump by hájil ruské zájmy, nikoli americké.
