Američtí vyšetřovatelé považují za nejpravděpodobnější, že covid-19 unikl z laboratoře v čínském Wu-chanu. A demokraté s republikány si za Atlantikem prohodili role "konspirátorů". Hádky o původu pandemie jsou funkcí politického a společenského rozštěpení za Atlantikem. Spojené státy to vyčerpává a oslabuje.
Bratislavský rodák Karel Köcher byl jediným agentem východního bloku, který pronikl do americké CIA. Pravděpodobně byl navíc jediným zahraničním špionem, jemuž se to podařilo. Absolvent matfyzu nastoupil na jedno z jejích nejtajnějších oddělení v roce 1973. K jeho odhalení došlo až po dlouhých 11 letech. Sledujte jeden z dílů série Stíny o legendárním českém špionovi.
Před sto lety se narodil Josef Hasil, jedna z nejpozoruhodnějších osobností třetího odboje. Slavný převaděč, kterého příslušníci komunistické tajné policie překřtili na Krále Šumavy. Pomohl desítkám lidí na cestě za svobodou, zavřeli ho do kriminálu, uprchl, při jedné z akcí mu zabili bratra. Nikdy se nevzdal.
Po úspěšné ofenzivě proti Rusku na severovýchodě Ukrajiny by chtěl Kyjev po Spojených státech další moderní zbraňové systémy. Bílý dům ovšem zvažuje, jak daleko nyní může zajít, aby to pro ruského prezidenta Vladimira Putina nebyla záminka k nebezpečné eskalaci konfliktu.
Od chvíle, kdy se Donald Trump dozvěděl, že FBI provádí prohlídku v jeho floridském sídle Mar-a-Lago, jsou federální vyšetřovatelé pod palbou. Bývalý prezident razii vykresluje jako "nezákonné vloupání", "politický útok" či "hon na čarodějnice". Od Trumpa to není nic nového. Jeho vztah s FBI a americkými tajnými službami byl vždy krajně nedůvěřivý, na ostří nože.
Ředitel CIA prohlásil, že neexistují žádné informace o tom, že by ruský prezident Vladimir Putin byl labilní nebo ve špatném zdravotním stavu. William Burns tak podle BBC reagoval na nepotvrzené spekulace, které se měsíce objevovaly v médiích, že brzy sedmdesátiletý Putin mohl onemocnět, pravděpodobně rakovinou nebo Parkinsonovou chorobou.
Spojené státy před ruskou invazí na Ukrajinu učinily bezprecedentní krok. Zveřejňovaly poznatky svých tajných služeb o plánech Vladimira Putina a už od prosince loňského roku informovaly, že se Kreml chystá zaútočit.
Ostravské divadlo Komorní scéna Aréna připravuje inscenaci původní hry Zápas o generála, která mapuje osud komunistického generála Jana Šejny, uprchlíka před československými úřady a pozdějšího spolupracovníka americké tajné služby CIA. Přezdívalo se mu Semínkový generál.
V polovině února, dva týdny před ruskou invazí, se americký náčelník generálního štábu Mark Milley domníval, že Ukrajina nebude mít proti ruskému útoku šanci. Na uzavřeném setkání v Kongresu tehdy prohlásil, že "Kyjev by padl do 72 hodin". Úspěšný odpor proti ruské agresi ale Američany přiměl ke změně názoru. A hlavně k radikálnímu posílení vojenské a diplomatické podpory Kyjeva proti Moskvě.
Ruský prezident Vladimir Putin a lidé kolem něj nejsou sami, koho překvapil vývoj invaze a odhodlaný ukrajinský odpor. Chybných předpovědí se dopustily i rozvědky a s nimi politici či vojenští analytici západních zemí. Nový pohled na bojiště nyní odtajnil šéf britských zpravodajců Jeremy Fleming. Přečtěte si jeho i další poznatky, které výzvědné služby za pět týdnů války o ruské armádě přinesly.
Je veliká škoda, že v Brdech nestojí americký radar, v dnešní situaci by byl k nezaplacení. Spali bychom klidněji.
Západní služby změnily taktiku a byly dosud nebývalým způsobem otevřené. Zřejmě šlo o záměr, americké tajné služby dost možná vyrazily Putinovi karty z rukou, když jemu i světu daly veřejně na vědomí, že vědí, co chystá.
Komise amerických zpravodajských expertů neidentifikovala jedinou příčinu zjevných neurologických problémů amerických úředníků ve světě, spojovaných s takzvaným havanským syndromem. V úvahu připadá několik možných příčin, včetně cílených útoků s použitím zařízení vysílajících paprsky energie. Sdělily to podle agentury AP nejmenované oficiální zdroje.
Zdravotní problémy označované souhrnně jako "havanský syndrom", na které si v posledních letech stěžovaly stovky amerických činitelů v různých částech světa, lze ve většině případů vysvětlit jinak než útokem nepřátelské mocnosti. Takový je předběžný závěr vyšetřování americké Ústřední zpravodajské služby (CIA). Některé případy nicméně zůstávají neobjasněné.
Portugalský seriál Glória začíná slibně: napínavým nahlédnutím do zákulisí vysílání Svobodné Evropy za invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Další epizody ale už připomínají jen zdlouhavou špionážní telenovelu.
Bratislavský rodák Karel Köcher byl jediným agentem východního bloku, který pronikl do americké CIA. Pravděpodobně byl navíc jediným zahraničním špionem, jemuž se to podařilo. Absolvent matfyzu nastoupil na jedno z jejích nejtajnějších oddělení v roce 1973. Za jak dlouho došlo k jeho odhalení? A jak se poté vyhnul trestu? Sledujte šestý díl série o českých tajných službách Stíny.
Americkou Ústřední zpravodajskou službu (CIA) postihly problémy. Mnoho jejích informátorů a spolupracovníků v zahraničí bylo v posledních letech odhaleno, zemřeli buď násilnou smrtí, nebo je v zahraničí zatkli, případně donutili ke spolupráci proti Spojeným státům.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) vedla během prezidentství Donalda Trumpa "válku" proti projektu WikiLeaks, jejíž součástí bylo plánování únosu zakladatele Juliana Assange i debaty o možnosti podniknout na něj atentát. V neděli o tom napsal web Yahoo News, jehož rozsáhlý článek vychází z rozhovorů s více než 30 bývalými americkými činiteli.
S americkými vojáky opustila Afghánistán také Ústřední zpravodajská služba (CIA). Po roce 2001 patřil Kábul mezi priority americké rozvědky, protože v zemi působila teroristická organizace al-Káida a zorganizovala odtud útoky z 11. září na New York a Washington.
