Americká tajná služba CIA odkryla téměř 470 tisíc dokumentů o životě bývalého vůdce teroristické organizace al-Káida Usámy bin Ládina. Mezi zveřejněnými materiály nechybí ani jeho soukromý deník. Spojené státy odhalují zabavené materiály postupně poté, co prověří, zda takový krok neohrožuje bezpečnost země.
Americký Národní archiv ve čtvrtek zpřístupnil 2800 z 3100 dosud utajovaných spisů věnovaných atentátu. Zbylé dokumenty zatím zůstávají tajné a o jejich osudu se bude rozhodovat v příštích měsících. Dokumenty, které odtajněny nebyly, podle čtvrteční zprávy CIA mohou zahrnovat "informace o zájmech CIA, současných a bývalých zaměstnancích CIA, podrobnosti o metodách vyšetřování a informace o partnerstvích, která jsou nadále relevantní při ochraně státu". Podle federálního soudce, který dokumenty zkoumal, však není důvod spisy tajit.
Američané s napětím očekávali zveřejnění více než tří tisíc dokumentů o vyšetřování vraždy amerického prezidenta Johna F. Kennedyho. Nakonec jich ale úřady odtajnily jen 2800. Přesto odborníci varují, že ani utajovaný zbytek zřejmě neobjasní, kdo byl v pozadí atentátu na Kennedyho. Americká média mezitím analyzují alespoň ty dokumenty, které byly zveřejněny. Spisy například ukazují, že střelec Lee Harvey Oswald pobýval v Mexiku v září 1963, tedy dva měsíce před svým činem. CIA a FBI se tehdy snažily získat informace o jeho vazbách na komunisty. Podíl SSSR nebo Kuby na atentátu ale vyšetřovatelé nikdy neprokázali.
Ve čtvrtek 26. října budou zpřístupněny tisíce doposud utajovaných amerických dokumentů o smrti prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho. Toho zastřelil 22. listopadu 1963 v texaském Dallasu tehdy 24letý mladík Lee Harvey Oswald. Nejasné okolnosti osudné vraždy, která otřásla nejen Spojenými státy, dodnes poutají obrovskou pozornost. Dokumenty z amerického Národního archivu ve Washingtonu můžou definitivně potvrdit nebo vyvrátit spekulace o tom, zda byl Kennedy pouze obětí osamělého vraha, nebo širšího spiknutí.
Podle bývalého ředitele CIA Johna Brennana je situace kolem možného jaderného útoku Severní Koreje na USA nejkritičtější za několik desetiletí. Washington i Pchongjang si vyměňují čím dál silnější slovní výhrůžky a riziko reálného jaderného konfliktu stoupá. Americký prezident Donald Trump míří na začátku listopadu do Pekingu se vzkazem pro čínské vedení, které totalitní režim Kim Čong-una pořád tiše podporuje: Přimějte Severní Koreu k rozumu, než bude pozdě.
Už 54 let se Američané dohadují, proč byl v šedesátých letech minulého století zavražděn prezident USA John Fitzgerald Kennedy. Většina lidí nevěří, že jeho vrah Harvey Lee Oswald byl jediným strůjcem atentátu, který výrazně zasáhl do amerických i světových dějin. Nejpozději za týden by měly být podle zákona z roku 1992 zveřejněny všechny dosud tajné dokumenty k případu Kennedyho vraždy. Dozví se Amerika po více než půl století o zlomové události svých dějin celou pravdu? Jediný, kdo to může zastavit, je teď prezident USA Donald Trump.
O severokorejském vůdci Kim Čong-unovi mají západní tajné služby minimum informací. Diktátor pečlivě střeží své soukromí a zbavuje se nepohodlných osob v okolí. Podle odborníků však nejde o žádného psychopata. "Je bezohledný a nemilosrdný. Je ale také racionálně uvažujícím člověkem," varuje jihokorejský politolog Park Bjung-kwang.
Prakticky všichni naši východoněmečtí a kubánští agenti pracovali na konci studené války pro nepřítele, říká Benjamin Fischer, bývalý hlavní historik CIA, který v americké zpravodajské službě prožil třicet let. I kvůli takzvaným krtkům američtí zpravodajci nečekali pád komunismu, říká Fischer. Vytvářeli totiž o dění ve východním bloku falešný obrázek a agenti CIA se zajímali spíše o počty zbraní než o politickou a hospodářskou situaci ve východním bloku. Od dob studené války se podle Fischera špionáž změnila. Agenti znepřátelených stran se tehdy nezabíjeli. To už dnes podle něj kvůli dvojitým agentům ochotným páchat sebevražedné atentáty neplatí.
Po slovních výměnách mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a KLDR to minulý týden téměř vypadalo, že spor je jen malý krok od jaderné války. Světoví lídři, ale i členové Trumpovy administrativy se tak nyní snaží vše mírnit. Podle šéfa CIA Mikea Pompea jaderná hrozba "není bezprostřední". Ministr obrany Jim Mattis nicméně v pondělí varoval, že případné vypálení severokorejské rakety na USA by mohlo rychle eskalovat v konflikt. Všichni, včetně Německa nebo Jižní Koreje, vyzývají k diplomatickým jednáním. Ta by mohlo zaštítit Švédsko, ke kterému mají Severokorejci díky humanitární pomoci důvěru.
Současná eskalace severokorejské krize ukázala, že prezident Trump a jeho tým nemají jednotnou politiku vůči KLDR. Ministr zahraničí Rex Tillerson se snaží jednat, zatímco prezident Trump hrotí hrozby silou. Odmítl však potvrdit vyjádření svého poradce pro národní bezpečnost generála McMastera, že USA jsou připraveny i k preventivnímu úderu. A není ani jasné, zda jde Washingtonu jen o severokorejské jaderné zbraně, nebo by chtěl odstranit celý režim Kim Čong-una.
Prezident Donald Trump zatím nemá vlastní strategii pro další postup v bojích s muslimskými radikály v Afghánistánu. Jeho lidé se zatím formálně drží dosavadní linie Baracka Obamy. V Bílém domě se ale objevil revoluční plán. Předat válku v Afghánistánu soukromé armádě, tedy žoldnéřům. Autorem plánu je Erik Prince, zakladatel někdejší soukromé bezpečnostní firmy Blackwater, jejíž žoldnéři do roku 2007 působili po boku amerických vojáků v Iráku. Trumpovi lidé se k projektu oficiálně nevyjádřili, podle listu USA Today ale návrh "aktivně zvažují".
Spojené státy tlačí na Čínu, aby zasáhla proti Severní Koreji. Podle serveru Politico uvažuje americký prezident Donald Trump o ekonomických sankcích vůči Číně. Washington chce, aby Peking donutil Pchjongjang omezit nebo zrušit program vývoje jaderných zbraní a raketových střel.
Americký prezident Trump do Sýrie své jednotky nepošle. Spokojuje se s tím, že proti Islámskému státu bojují syrské vládní jednotky a Kurdové. Ti mají k dispozici zbraně od Američanů. Turecký deník Sabah nyní přišel s konkrétními čísly, jaký druh výzbroje a v jakém množství Kurdové od USA dostali.
Ve Venezuele ve středu začala dvoudenní generální stávka na protest proti nadcházejícím volbám do nového Ústavodárného shromáždění, které opozice i řada zahraničních politiků považuje za nedemokratické. Podle venezuelského vrchního státního zástupce o život ve středu přišel jeden člověk. Lidé už nad ránem začali stavět barikády, jimiž blokují hlavní silnice, informovala zahraniční média. Volby se mají konat v neděli. Opozice vyzvala ke generální stávce v celé zemi, zatím ale není jasné, jaká část obyvatel této třicetimilionové země se ke stávce připojí.
Vztahy USA s Ruskem jsou složité a Moskva "využije každé příležitosti, aby nám zkomplikovala život", tvrdí Mike Pompeo. Přestoje ale přesvědčen, že ve světě existují místa, kde mohou Spojené státy s Ruskem spolupracovat v boji s terorismem. Sýrie podle ředitele CIA nemůže být stabilní, pokud "loutka Íránců" Bašár Asad zůstane syrským prezidentem.
Amerika už nebude pokračovat v programu CIA, který zajišťoval výcvik vojáků umírněné syrské opozice a dodával jim zbraně. Rozhodl o tom americký prezident Donald Trump. Někteří pozorovatelé se ale domnívají, že Trump se snaží především usnadnit si spolupráci s Ruskem a že jeho krok ke zmírnění situace v Sýrii nepovede.
Podle Bílého domu připravuje syrský diktátor Bašár Asad další chemický útok v Sýrii, který má být podobný tomu z počátku dubna v syrském městě Chán Šajchún. Spojené státy proto v úterý Asada varovaly, aby od svého záměru ustoupil. Přípravy se podle USA podobají těm z doby před útokem v Chán Šajchúnu, při kterém letos 4. dubna zemřelo přes osm desítek lidí.
Dva psychologové, kteří navrhovali metody výslechů podezřelých pro americkou tajnou službu CIA, čelí žalobě. Na soud se obrátili bývalí vězni, podle kterých šlo o mučení. Oba psychologové doporučili CIA například dlouhodobé zabraňování ve spánku, tzv. waterboarding nebo další postupy. Ve výsleších, které zveřejnil deník New York Times, se brání, že i oni sami byli vystaveni nátlaku od tajné služby.
Americký prezident Donald Trump na svém Twitteru poprvé přiznal, že je vyšetřován kvůli svým bývalým kontaktům s Rusy. Zvláštní vyšetřovatel této kauzy Robert Mueller má přitom pověst důsledného, politicky nezávislého ochránce spravedlnosti. Pracoval v republikánských i demokratických administrativách. Dvanáct let, za prezidentů George Bushe i Baracka Obamy, vedl americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI). Do svého současného, "ruského" vyšetřovacího týmu si vzal i právníka, který byl už u aféry Watergate.
Už podruhé během krátké doby musí Bílý dům vysvětlovat svým spojencům, jak se na veřejnost dostaly tajné informace, které Američanům poskytly spřátelené zpravodajské služby. Izraelce nejprve vyděsilo, když americký prezident Donald Trump neopatrně sdělil jejich informace Rusům. Nyní přiznali, že si chtějí dávat větší pozor. Brity pak rozhořčilo, když se v amerických médiích objevily utajované informace z vyšetřování teroristického útoku v Manchesteru. A poplach zní i ve Washingtonu. Co úniky způsobilo? Neprofesionalita a nezkušenost Trumpova Bílého domu, anebo sabotáž ze strany tajných služeb?
