Čína | Aktuálně.cz

Barack Obama a Šinzó Abe v Pearl Harboru

Japonci potřebují Trumpa, sdílí jeho odpor k Číně. Premiér Abe se pomodlil v Pearl Harboru

Šinzó Abe se sice v havajském přístavu Pearl Harbor za napadení před 75 lety neomluvil, jako první premiér země vycházejícího slunce ale vzdal úctu Američanům, kteří tam při japonském napadení v prosinci 1941 zahynuli. Nadstandardní vztahy měl Abe s prezidentem USA Barackem Obamou a chce je mít i s jeho nástupcem Donaldem Trumpem. Japonsko Spojené státy potřebuje, mimo jiné i kvůli Číně. Tu Trump vehementně kritizuje, hlavně kvůli obchodu. A i on bude potřebovat ve východní Asii spojence.

Náměstek čínského ministra dostal za korupci 10,5 roku. Mohl dostat více, ale přiznal se

Na 10,5 roku poslal soud v centrální části Číny za korupci do vězení bývalého náměstka ministra sportu Siao Tchiena. Kvůli podezření z braní úplatků byl ve vyšetřovací vazbě od loňského roku. Soud ve městě Nan-jang v provincii Che-nan napsal na webu, že má za prokázané, že Siao Tchien přijal od roku 1997 do roku 2014 úplatky v celkové výši 7,96 milionu jüanů (29,6 milionu Kč). V tomto období zastával různé sportovní funkce, díky nimž mohl za úplatu pomáhat s uskutečněním různých akcí či s prosazením některých stavebních projektů. Někdejší náměstek se prý přiznal, projevil lítost a spolupracoval při vracení nezákonně získaných peněz. Proto podle soudu dostal mírnější trest.

Myšlení těch, kteří věří v chemtrails, nezměníme, říká šéfka bojovníků s dezinformacemi

Dezinformace na internetu a působení cizích mocností na našem území se stalo za poslední roky tak velkým problémem, že se ministerstvo vnitra rozhodlo postavit tým, který bude proti nepravdivým informacím bojovat. Eva Romancovová, která tým sestavuje, v rozhovoru s Aktuálně.cz říká, že nejvíce mylných informací v Česku šíří Rusko a Čína. "Rusko má své vnitřní problémy, potřebuje svou veřejnost utvrzovat v tom, že tamní způsob vládnutí je ten jediný správný. Což do svého prostředí řeší propagandou. A ven se naopak snaží, aby byl západ méně soudržný, tím pádem se dezinformačními kampaněmi snaží rozbít to, co v současnosti Západ představuje," vysvětluje Romancovová.

Čínské vojenské cvičení se uskutečnilo v Pochajském zálivu.

U břehů Číny odpalovala letadla řízené střely. Během vojenského cvičení vyzkoušeli i letadlovou loď

Čína zapojila do manévrů svoji 300 metrů dlouhou letadlovou loď. Cvičení proběhlo po rozhovoru nového amerického prezidenta Donalda Trumpa s prezidentkou Tchaj-wanu. Do vojenského cvičení u východního pobřeží Číny se zapojilo deset lodí a deset letadel. Manévry zahrnovaly nácvik protivzdušné a protiraketové obrany, námořních útoků, průzkumných akcí a fungování systémů včasného varování.

Putin a japonský premiér Abe se sbližují. Spor o Kurily ale jejich schůzka nevyřešila

Japonsko se snaží postoupit při řešení otázky sporných Kurilských ostrovů, a tak ruský prezident Vladimir Putin po dlouhých jedenácti letech přijel na oficiální návštěvu do Tokia. Spolu s japonským premiérem Šinzóem Abem se shodli na spuštění společných ekonomických aktivit na ostrovech. Přelom ohledně teritoriálních sporů ale jednání na japonské půdě nepřineslo.

Čína vystavěla protiraketové systémy na sporném ostrově v Jihočínském moři, ukazují satelitní snímky

Satelitní snímky pořízené v listopadu podle amerického think-tanku dokazují, že Peking instaloval na uměle vytvořených ostrovech protiraketové a protiletadlové zbraně. Ostrovy se nacházejí na sporném území nedaleko Spratlyho souostroví v Jihočínském moři. To si nárokuje například Vietnam, Brunej, Filipíny nebo Malajsie a Tchaj-wan. Peking se v reakci na snímky nechal slyšet, že stavby na ostrovech jsou především pro civilní užití. Zároveň však dodal, že i na obranná opatření má Čína nárok.

Solární dotace jsou podle Zemana zlo a tunel století. Co si teď počne, když je inkasují Číňané?

Jak to vlastně Miloš Zeman myslel, když říkal, že solární lobby tu má silné zastání?

Číňané kupují Mountfield. Zakladatel Ivan Drbohlav ze společnosti odchází

Největší český řetězec se zahradní technikou kupuje čínská skupina Eurasia Development Group Limited. Zakladatel firmy Ivan Drbohlav o prodeji firmy uvažoval delší dobu, cítí se unaven. Pro čínskou firmu se jedná o její první obchod v Česku.

Ve světě je nyní vězněno rekordní množství novinářů. Nejvíc se na tom podílí Turecko

Ve světě je nyní uvězněno 259 novinářů, loni jich přitom bylo 199. Jde o nejvyšší číslo od roku 1990, kdy začal Výbor pro ochranu novinářů tyto údaje shromažďovat. Na nebývale vysokém čísle se nejvíce podílí Turecko, kde bylo uvězněno a obžalováno z protistátní činnosti nejméně 81 novinářů. Dobrá situace pro novináře není ani v Číně, která se v žebříčku umístila na druhém místě s 38 uvězněnými žurnalisty. Třetí místo patří s 25 zatčenými novináři Egyptu. Z první pětky naopak po osmi letech vypadl Írán.

Trump: Rozumím politice jedné Číny, ale nevím, proč by ji USA měly dodržovat. Peking kvůli tomu zuří

Komunistickému Pekingu se nelíbí, že nově zvolený americký prezident Donald Trump nechce dodržovat politiku jedné Číny a naznačuje, že může uznat Tchaj-wan za nezávislý stát. Trump řekl televizní stanici Fox News, že sice zcela "rozumí politice jedné Číny," ale neví, proč by jí USA měly být vázány. Peking je rozzlobený na nejvyšší míru.

Řidič zařadil zpátečku a omylem sešlápl plyn. Auto sletělo do řeky

Řidič zařadil zpátečku a omylem sešlápl plyn. Auto sletělo do řeky

Číňan jménem Čang zastavil auto a šel si promluvit s přítelem. Auto se rozjelo, Čang ho stihl doběhnout, ale spletl si pedály a namířil auto do řeky.

Muž soucitu a ochránce uprchlíků. António Guterres chce v čele OSN hlásat pokoru, ne být spasitelem

Novým generálním tajemníkem OSN se prvního ledna příštího roku stane 67letý António Guterres. Bývalý portugalský premiér má desetiletou zkušenost z čela úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a bojovat za práva běženců hodlá i v budoucnu. Žádným aktivistou, jak se obávalo Rusko a Čína, však být nechce. Hovoří o sobě jako o pokorném diplomatovi, který bude stavět mosty a zprostředkovávat řešení palčivých konfliktů.

Přílet čínského prezidenta za Zemanem a Lány

Nelegálové vydávající se za křesťany. Čínské věřící čekající na azyl v Česku pomlouvá režimní tisk

Pronásledovaní čínští křesťané, kteří čekají na politický azyl v České republice, si stěžují, že o nich hanlivě informuje prorežimní tisk v Číně. Jeden z nejčtenějších čínských deníků, nacionalistický bulvár Global Times napojený na vládnoucí komunistickou stranu, je označil za „nelegální migranty, kteří se za křesťany jen vydávají“. Bývá přitom neobvyklé, že se média v totalitní zemi věnují případu, který obrazu země může škodit. Svědčí to o mimořádné citlivosti příchodu sedmdesátky čínských věřících do Česka. Pokud by jim úřady přiznaly azyl, oficiálně by tím konstatovaly, že se v Číně porušují lidská práva. To je s ohledem na politické sbližování obou zemí velmi choulostivé.

České "pouštní krysy" pomohly ubránit Tobruk. Bez nich by to byla katastrofa, míní historik

Před 75 lety za druhé světové války se československým vojákům podařilo ubránit africký Tobruk. V německo-italském obklíčení vydrželi (spolu s Brity, Australany a Poláky) až do 10. prosince 1941, kdy prolomili pozice nacistů. "Dokázali to jenom proto, že měli skvělý příklad ve svých otcích – legionářích, skautech nebo sokolech," říká režisér Václav Marhoul. Svůj velkofilm Tobruk o československých vojácích v Africe z roku 2008 konzultoval Marhoul s pětatřiceti tehdejšími "pouštními krysami". Tak jim nacisté nadávali. Posměšný název ale později Čechoslováci s hrdostí převzali.

Napětí mezi USA a Čínou roste. Trumpův telefonát s Tchaj-wanem má být pákou na Peking

Čína vyzvala USA, aby zablokovaly cestu tchajwanské prezidentky přes své území. Jde o jeden z důsledků telefonátu budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa právě s prezidentskou Tchaj-wanu Cchaj Jing-wen. Trump chce oficiálnějšími vztahy s asijským ostrovem získat páku na Peking, říkají jeho poradci. Pevninskou Čínu obviňuje z nefér obchodu na úkor USA a vojenské rozpínavosti.

Vidí termovize skrz tibetskou vlajku? Soud řeší zákrok policie při návštěvě čínského prezidenta

Po více než půlroce od březnové návštěvy čínského prezidenta v Česku se začal Městský soud v Praze zajímat o její průběh. A zejména o postup policie proti těm, kdo proti této návštěvě protestovali. Řeší totiž dvě žaloby – první kvůli nařízenému odstraňování tibetských vlajek, druhou pak kvůli tomu, že zabránila uspořádat dvě již dříve regulérně oznámená shromáždění, která měla upozornit na porušování lidských práv v Číně. Obě dostal na stůl soudce Ladislav Hejtmánek, ale ani v jednom případě nerozhodl. V prvním oznámil, že ještě potřebuje další důkazy, ve druhém pak ve vyhrazeném čase případ nestihl projednat a odročil jej na počátek příštího roku.

Čínská komunistická strana oslavuje 90. výročí

Čínská komunistická strana mučí své členy, tvrdí Human Rights Watch. Mají se přiznat ke korupci

Podle organizace Human Rights Watch využívá čínský režim v rámci boje proti korupci nelegální systém zadržování, mučení a vykonstruovaných procesů. Lidskoprávní aktivisté tvrdí, že jen v loňském roce vedla komunistická strana celkem 330 tisíc vnitřních vyšetřování protikorupčních případů. Některé z nich ale zřejmě zakrývají stranické čistky. Oběti jsou v tajných zařízeních mučeny a nuceny k doznání. Od roku 2010 na tyto praktiky zemřelo minimálně 11 činitelů strany.

Trump si telefonoval s prezidentkou Tchaj-wanu, Čína si stěžuje: Je to malý trik

Donald Trump si telefonoval s prezidentkou Tchaj-wanu. Jde tak o první podobný prezidentský kontakt za více než 35 let. Bílý dům pod stále ještě úřadujícím prezidentem Barackem Obamou vzápětí ujistil, že USA nadále uznávají politiku jedné Číny. Čínské ministerstvo zahraničí přesto proti telefonátu protestovalo. Trump dále hovořil i s vůdci Afghánistánu, Filipín a Singapuru.

Ruské kolo nemusí vozit jen lidi. Vyřeší i nedostatek míst pro parkování

Ruské kolo nemusí vozit jen lidi. Vyřeší i nedostatek míst pro parkování

Čínská provincie Čchung-čching využila princip ruského kola. Místo lidí se na něm vozí auta. 12 vozů pak na zemi zabírá prostor pouhých dvou.

V Číně našli miliony "chybějících žen". Rodiče je nechali žít, akorát je nenahlásili úřadům

Kvůli desítky let uplatňované politice jednoho dítěte se v Číně často hovoří o nerovnoměrném počtu žen a mužů. Podle nové studie ale tato demografická propast zdaleka není tak hluboká. Několik milionů dívek, které jsou označovány za "chybějící", rodiče zřejmě nenechali zaregistrovat. To však často v rámci tiché dohody s místními úřady. Jde zejména o případy z venkova.