Desítky českých umělců, mezi nimi například Jiří Bartoška, Vojtěch Dyk, Eva Pilarová či Miroslav Donutil, se pustily do boje za demokracii. Vybízejí veřejnost k organizaci shromáždění, sepisování výzev a stanovisek na podporu demokracie. Reagují tak nejen na poslední události v souvislosti s návštěvou tibetského duchovního dalajlámy.
Podle posledního vydání World Giving Index, který hodnotí štědrost obyvatel jednotlivých zemí světa, jsou na tom s velkorysostí nejlépe obyvatelé Barmy. Česká republika se v žebříčku 140 zemí umístila až na 121. místě. Index zohledňuje tři kategorie: kolik peněz dávají lidé na charitu, kolik času tráví dobrovolnictvím a jako moc pomáhají cizím lidem v nouzi. Z výzkumu vyplynulo, že si lidé nejvíce pomáhají v zemích, které mají zkušenosti s přírodními katastrofami nebo válkou a utlačováním.
Společné prohlášení čtyř ústavních činitelů kvůli setkání ministra kultury Daniela Hermana s dalajlámou rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek přirovnal k období protektorátu a normalizace. A na protest vyvěsil tibetskou vlajku. "Byl to projev sympatie k postupu pana ministra Hermana. Jsem přesvědčen, že je v pořádku, že se s dalajlámou setkal," říká Bek v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Kauza s neudělením vyznamenání Jiřímu Bradymu je podle něj ostuda. Bek se proto 28. října zúčastní shromáždění na Staroměstském náměstí. "Představitelů různých politických proudů tam bude dostatek na to, aby moje účast nemohla být vnímána jako podpora některé konkrétní politické strany," vysvětluje.
Prezident Si Ťin-pching je představitel nové generace vůdců. Takto ho titulovala Komunistická strana Číny. Mělo by mu to zajistit nezpochybnitelnou pravomoc, kterou ani jeho předchůdci neměli.
Část českých politiků kritizuje čínskou reakci na vyjádření čtyř českých ústavních činitelů, kteří se distancovali od schůzky ministra Daniela Hermana a dalajlámy. Čína si podle úterní reakce cení takovýchto závazků a doufá, že příslušné země dodrží své sliby a dodrží politiku jedné Číny. Vzkaz Pekingu kritizoval Miroslav Kalousek i lidovec Ondřej Benešík. Zato Jan Hamáček z ČSSD odpověď z Číny pokládá za diplomatické vyjádření obdobné těm, které si například vyměňují země EU.
Uprchlíků se nejvíc bojí tam, kde žádní nejsou. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká Ralf Fücks, ředitel Nadace Heinrich-Böll-Stiftung, který minulý týden patřil k hostům pražské konference Forum 2000. Německo se podle něj dlouho zdálo být ostrovem stability a klidu, ale už to neplatí. "Samozřejmě má kapacitu a zdroje, aby příchod velkého počtu uprchlíků zvládlo. Klíčové bude jejich uplatnění na pracovním trhu," vysvětluje Fücks.
Čínské ministerstvo zahraničí očekává, že česká vláda nezůstane jen u slov a prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů, kteří se v deklaraci distancovali od schůzky ministra kultury s dalajlámou, ale že povedou ke splnění slibů. Uvedl to mluvčí čínské diplomacie Lu Kchang. "Čína vzala na vědomí společné prohlášení vydané českým prezidentem, premiérem a oběma parlamentními předsedy," řekl na pravidelné tiskové konferenci.
Čína chce ještě ve větším měřítku sledovat občany. Už v roce 2020 chce spustit program, který má více než miliardu lidí sledovat de facto na každém kroku. V praxi to může znamenat, že kdo bude na internetu kritizovat vládu, může dostat nálepku "neposlušného" a bude ho to stát třeba zaměstnání.
Podle zjištění Hospodářských novin by rozšíření jaderné elektrárny Dukovany mohli zajistit Číňané, a to bez výběrového řízení. Podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka to je nepřijatelné. Česko podle něj nemůže přistoupit na to, aby Číně zakázku prostě přidělilo. Podle Dany Drábové, šéfky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, by nový blok mohl být v provozu v roce 2037.
Co bude obsahem úterních Hospodářských novin?
I kdyby Zeman na poslední chvíli couvl, Brady už si Řád T.G.M. vzít nemůže. Navíc Hrad necouvne. Zapletl se do vlastních lží.
Filipínský prezident Rodrigo Duterte během své návštěvy v Pekingu oznámil, že se "rozchází" s USA a naopak se hodlá přimknout k Číně. Zatímco Washington dlouhodobě patří mezi úzké spojence Manily, vztahy s Čínou léta poškozovaly spory o ostrovy v Jihočínském moři. Duterte se nyní rozhodl dát teritoriálním sporům vale a nahradit je užší hospodářskou a obchodní spoluprací s Čínou.
Městská rada v Miláně dnes udělila čestné občanství tibetskému duchovnímu vůdci dalajlámovi, a to navzdory námitkám Číny. Ta varovala, že toto gesto by mohlo mít negativní dopady na čínsko-italské vztahy. Dalajláma se v první den třídenní návštěvy setkal mj. soukromě s milánským arcibiskupem, kardinálem Angelou Scolou a milánským starostou Giuseppem Salou. Ten dal přes internetovou sociální síť najevo, že se žádných následků nebojí, a podotkl, že Milán byl a bude "otevřeným" městem.
Film Krvavé ostří o násilném odebírání orgánů v Číně uvedla v úterý během pražské konference Forum 2000 jedna z jeho hlavních představitelek. „Čínští herci, kteří tam hrají, se vystavují enormnímu riziku,“ prohlásila čínská rodačka, nyní Kanaďanka Anastasia Linová.
Čínské ministerstvo zahraničí si ještě před schůzkou ministra kultury Daniela Hermana povolalo českého velvyslance v Pekingu Bedřicha Kopeckého. Zástupce Pekingu při setkání vyjádřil znepokojení a vyzval k tomu, aby se nikdo z české vlády s dalajlámou nesetkával. A varoval velvyslance, že v opačném případě se to může odrazit na vztazích a spolupráci obou zemí. Kopecký reagoval tím, že dalajláma do Česka přijel jako soukromá osoba a že stejně tak v Česku rozlišujeme mezi oficiálním a soukromým programem členů vlády. To, že se schůzka odehrála, potvrdilo Aktuálně.cz české ministerstvo zahraničí.
Základy prvního vozu vycházejí z technických řešení používaných značkou Volvo. Přidanou hodnotou má být údajně nejlepší konektivita na světě. Auto bude totiž k internetu a cloudu připojeno po sedm dní v týdnu, čtyřiadvacet hodin denně.
V úterý večer vydal prezident, premiér a předsedové obou parlamentních komor společné prohlášení, ve kterém se mluvilo o respektu k "územní celistvosti Čínské lidové republiky, jejíž je Tibet součástí". Šlo zejména o reakci na setkání ministra kultury Daniela Hermana s tibetským duchovním vůdcem dalajlámou. Před vydáním tohoto prohlášení navštívila Hrad čínská velvyslankyně, kde se setkala s ředitelem zahraničního odboru kanceláře prezidenta Hynkem Kmoníčkem. Ten ji na schůzce ujistil, že Česko politiku vůči Číně nezměnilo.
Čína se ohradila proti setkání českého ministra kultury s dalajlámou. "Ministr kultury Daniel Herman a další přední čeští politici se setkali se 14. dalajlámou, který v České republice provádí protičínskou separatistickou činnost," řekla ve středu na tiskové konferenci mluvčí čínského ministerstva zahraničí Chua-čchun Jing. Čínská ambasáda poskytla Aktuálně.cz překlad jejího vystoupení. Peking podle mluvčí proti setkávání důrazně protestuje a staví se proti tomu, aby úřední osoby kterékoliv země s dalajlámou vstupovaly do jakékoliv formy kontaktu.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek a premiér Bohuslav Sobotka potvrdili, že společné prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů o respektu ke svrchovanosti a územní celistvosti Číny připravoval Černínský palác. Podle Zaorálka je ale zcela standardní, že podklady pro zahraničně-politická témata, připravuje právě jeho ministerstvo.
Nebylo vůbec třeba takto reagovat, uznáváme politiku jedné Číny, sám dalajláma politiku jedné Číny nikdy nezpochybnil, říká sinolog Martin Hála. Čeští politici prý často vychází vstříc až neracionálním požadavkům z čínské strany.
