"Není to uznaná praxe. Vycházela jsem z poptávky přátel a lidí, které jsem oddala," vysvětluje farářka Církve československé husitské Sandra Silná, jak vznikly rozvodové rituály, které provádí. "V některých církvích je vůči rozvodům pořád averze a jsou spíš pro to, aby to lidé spolu zkusili zvládnout za každou cenu. Ne vždy to jde a ne vždy je to dobré," dodává.
Husitská farářka Martina Viktorie Kopecká nedávno vzbudila velký zájem svým coming outem. V knize Zpověď farářky ovšem nemluví jen o své orientaci, ale také o pocitu bezpečí v církvi nebo vymezování osobních hranic v pastorační službě. V rozhovoru popisuje, co o sobě zjistila díky účasti v soutěži StarDance i jak si o Vánocích v přehršli pracovních povinností dokáže najít čas na duchovní usebrání.
Projekt Víra v barvách duhy spojuje zdánlivě neslučitelné: téma menšinové sexuální orientace a křesťanství. Desítky duchovních, teologů, historiků nebo biblistů ve videorozhovorech podporují manželství pro všechny nebo otevřeně mluví o biblických otázkách. Stojí za tím dvacetiletý Tobiáš Frýdl, který měl pocit, že z církví jsou slyšet jen odmítavé hlasy. A chtěl ukázat, že je tu i druhá strana.
Kdo o Štědrém dnu zavítá na mši do brněnského Husova sboru, bude možná překvapený, když v kostele uvidí potetovanou farářku, která ve volném čase vaří pivo. Sandra Silná ale vyčnívá hlavně svými liberálními názory, které by leckdo u křesťanských duchovních nečekal. V rozhovoru mluví o svém minimalistickém pojetí Vánoc, příklonu ke spiritualitě v dobách krize i nesmyslných debatách s konzervativci.
"Jest tomu přes pět let, co nám odešel Otokar Březina. Připomínejme si stále jeho jméno a jeho dílo, protože je svaté." Těmito slovy zahájil v roce 1934 sochař, grafik a architekt František Bílek svou rozhlasovou přednášku o básníkovi, který ovlivnil vývoj české poezie ve 20. století. Můžeme dodat: Jest tomu 150 let, kdy v Chýnově 6. listopadu 1872 přišel na svět tento originální sochař.
Phanuel Osweto pochází z Keni a působí jako farář v Kladně v Církvi československé husitské, kde se stará o tamní komunitu věřících. Církevní služba jde pro něj ruku v ruce s charitativní činností, pomáhá jak dětem ve své rodné zemi, tak potřebným ve svém okolí. V rozhovoru vypráví, o tom, jak vypadají keňské Vánoce i jak se potýkal se studiem v Praze, když ještě neovládal češtinu.
Sochař František Bílek se řadí mezi nejoriginálnější spirituální umělce, kteří dosahem svého díla přesahují hranice naší republiky. Když koncem září 1941 obdržel zprávu, že si má za svou celoživotní práci převzít u ministra školství a národní osvěty Jana Kaprase národní cenu, musel nemocný umělec poslat omluvný list. Dne 13. října 1941 se jeho pozemské dny naplnily.
V Husinci na Prachaticku se v pondělí konala ekumenická bohoslužba připomínající 605 let od upálení zdejšího rodáka, církevního reformátora Jana Husa. Byla součástí několikadenního programu Husových slavností. Účastnili se jí zástupci Církve československé husitské i římskokatolické církve. Hlavní slovo vedl předseda Rady církve bratrské David Novák.
Martina Viktorie Kopecká je mladá, bohémsky působící husitská farářka, která kdysi k církevnímu prostředí chovala podobné předsudky jako Češi, co se prohlašují za ateisty. Nevadí jí rozebírat ani otázky, kterým se někteří konzervativnější kněží raději vyhýbají. V rozhovoru pro Aktuálně.cz se zamýšlí třeba nad příčinami vysoké rozvodovosti, proměnou genderových rolí i právy homosexuálů.
Dívala jsem se nahoru, ale spíš v kariéře. Nevypadalo to, že bych zrovna já měla někde sloužit, líčí farářka Církve československé husitské Martina Viktorie Kopecká, která opustila prostředí nadnárodní korporace a dala se na církevní dráhu. Že je mladá a pohledná? Ježíš byl taky mladý rebel. Čekám, že lidé půjdou dál za tu masku. Že vznikne dialog, který se nebude opírat o to, jak vypadám, říká.
Účastníci bohoslužby v pražské Betlémské kapli si dnes připomněli 604. výročí upálení českého církevního reformátora Jana Husa. Plzeňský biskup Církve československé husitské Filip Štojdl v kázání varoval před rozdělováním společnosti a vyzval k usmíření a ke vzájemné laskavosti.
Ve věku 89 let zemřel v sobotu významný teolog, duchovní Církve československé husitské a dlouholetý děkan Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Zdeněk Kučera. Oznámil to Jiří Vaníček z Ústřední rady Církve československé husitské. Kučera je autorem řady teologických publikací, přednášel etiku a filozofii.
Bůh je tady pro každého, je na nás, jestli se víře otevřeme, každý má schopnost porozumět božímu slovu. Je to o tom, jestli vykročíme na cestu. Každý den vedu dialog s bohem, ale chtěla jsem se pro boha vzdát života, jaký jsem vedla předtím, říká Sandra Silná, farářka Církve československé husitské v Brně. Člověk by měl mít zkušenost se sexem před manželstvím, služba bohu se dá skloubit s manželstvím i rozchodem, rozvodem a péčí o dítě, dodává.
Mluvčí prezidenta Miloše Zemana se rozloučil s Církví československou husitskou. Důvody přestoupení ke katolíkům nesdělil.
Město Hořice leží asi 25 km jihovýchodně od okresního města Jičín a 25 km severozápadně od svého krajského města Hradce Králové. Město je známe pro svoji kamenickou tradici, nebo pro slavné Hořické trubičky.
Základy církve stojí na presbyteriánských zásadách, které obsahují episkopální prvky – podporují autoritu a správu v církvi prostřednictvím biskupů a dbají na předepsanou hierarchii v církvi.
