Z několika francouzských měst směřují do Paříže tisíce lidí v rámci takzvaných Konvojů svobody, na hlavních tazích do metropole na ně čekají rovněž tisíce policistů. Účastníci konvojů, inspirovaných protestním hnutím v Kanadě, chtějí do Paříže dojet v pátek večer a zúčastnit se sobotních pravidelných protestů odpůrců očkování proti covidu-19 a vládních opatření.
Část obyvatel kanadské metropole Ottawa je podle svých slov už týden vystavena troubení, rozbíjení oken a obtěžování kvůli tomu, že nosí respirátor. Největší problémy zřejmě tvoří blokáda stovek těžkých nákladních aut z takzvaného Konvoje svobody, jehož účastníci protestují proti povinnému očkování řidičů. Demonstrace proti covidovým opatřením se šíří i do dalších kanadských měst.
S novelou pandemického zákona v této podobě nesouhlasí, od demonstrantů před sněmovnou se ale distancuje. "To, že musíte něco novelizovat, neznamená, že musíte schválit každou novelu. Je ale potřeba se o tom bavit věcně. Na demonstracích vidím jen frustraci a touhu vybít se," říká senátor Václav Láska.
Ve sněmovně probíhá jednání o novele pandemického zákona a před ní se bouřlivě protestuje. “Nedávám si roušku, mám zkušenosti, že jsou potom lidé agresivnější. Demonstranti jsou přesvědčení, že jako novináři neinformujeme objektivě a nedáváme jim dost prostoru. Negativně vidí úplně všechno. Mluvit se s nimi ale dá,” říká reportér Aktuálně.cz Radek Bartoníček.
Poklidná demonstrace, která se proměnila v jednu z nejtragičtějších událostí severoirského konfliktu. Protest v Derry nebo také Londonderry 30. ledna 1972 měl ukázat nesouhlas katolíků s britskou správou ostrova. Odpoledne se situace vyostřila, lidé házeli kameny a armáda zareagovala. Střelbu gumovými náboji, vodní děla a slzný plyn vystřídala ostrá palba do davu, která si vyžádala čtrnáct obětí.
Někteří demonstranti z iniciativy Chcípl PES, kteří v úterý dopoledne protestovali před sněmovnou proti novele pandemického zákona, postavili na Malostranském náměstí šibenici. Připojili také ceduli s výhrůžkou "Všichni vlastizrádci a jejich přisluhovači skončí na šibenici". Politici nepřímo vyzvali ministra vnitra Víta Rakušana, aby policie takové výhrůžky netolerovala.
V neděli se do Bruselu sjeli lidé z řady evropských zemí, aby protestovali proti koronavirovým opatřením, nošení roušek a očkování. Tisíce demonstrantů nesly velké plakáty a provolávaly hesla jako "Svobodu!". K večeru se ale protest změnil v násilnosti a dav házel cihly i dělobuchy. Policie použila slzný plyn a vodní děla. Desítky lidí byly zatčeny.
"Když jsem se narodila, byl Lukašenko prezident, zemřu a on možná bude pořád prezident," shrnuje Máša pocit tisíců Bělorusů, kteří se pokusili ukončit 26 let trvající vládu posledního evropského autokrata a při prezidentských volbách v roce 2020 hlasovali pro opoziční kandidátku Svjatlanu Cichanouskou. Protesty proti zfalšování výsledků režim brutálně potlačil. Pomoc zraněným nabídlo i Česko.
Několik stovek lidí se sešlo v úterý na Malostranském náměstí v Praze. Protestovali proti povinnému očkování některých profesí. To ale není zatím v platnosti, finální podobu vyhlášky nyní řeší ministerstvo zdravotnictví. Součástí protestu byla i akce několika studentů proti ministru zdravotnictví Vlastimilu Válkovi, při níž se svlékli do půl těla. Na akci dorazil i miliardář Karel Janeček.
Největší kazašské město Almaty skýtá podle svědků po několikadenních protestech a zásahu armády apokalyptický pohled. Ulice jsou plné ohořelých aut, obchody vyrabované, bankomaty zničené a vykradené, na křižovatkách stojí vojenské hlídky.
Situace v Kazachstánu je stále vyhrocená. V ulicích největšího města Almaty i v sobotu hlídkují ozbrojení příslušníci bezpečnostních složek a občas je slyšet střelba. Kazachstánský prezident Kasym-Žomart Tokajev hovořil s ruským protějškem Vladimirem Putinem o opatřeních nutných ke stabilizaci situace v Kazachstánu, oznámil Kreml.
Lídři zemí Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) rozhodli, že do Kazachstánu zmítaného nepokoji pošlou na omezenou dobu mírové jednotky, které mají pomoci situaci v zemi stabilizovat. Ve středu večer to podle agentury Ria Novosti oznámil arménský premiér Nikol Pašinjan. O pomoc s potlačením nepokojů v Kazachstánu požádal jeho prezident Kasym-Žomart Tokajev.
Trval rok a půl a v jeho důsledku zemřelo 91 lidí. Před 41 lety, 13. prosince 1981, vyhlásil polský komunistický generál Wojciech Jaruzelski výjimečný stav. Režim se chtěl zbavit sílící opozice a armáda začala zasahovat do všech oblastí života, vojáci hlídkovali po městech a uniformy museli nosit dokonce i televizní hlasatelé.
Za normálních okolností jsou karibské ostrovy Guadeloupe a Martinik rájem na zemi - tedy aspoň pro turisty. Písečné pláže lemují vysoké palmy a vyrábí se tu jemný rum z cukrové třtiny, ve kterém místní palírny nakládají kousky ananasu. Pro zdejší obyvatele je ale realita v mnohém odlišná, což se projevuje v posledních dnech.
Povinné očkování, lockdown nebo konec uznávání negativního testu při vstupu do restaurací či divadel. Evropa se potýká s novou vlnou pandemie koronaviru, počty nemocných rychle rostou a vlády přijímají stále přísnější opatření. Mnohým občanům se to ale nelíbí. O víkendu vyšly do ulic desetitisíce lidí hned v několika zemích a protesty se často zvrhly v potyčky s policií.
Z čeho jsem 32 let po revoluci nejvíc zklamaný? Ze strachu, který vnímám všude okolo sebe. Protože strach je jed, který sežere veškerou naději.
Spolek Milion chvilek pro demokracii pokračuje ve svých akcích, přestože jeden z jeho cílů - konec vládnutí Andreje Babiše - je už nadosah. Ve středu 17. listopadu po poledni pořádají setkání na Staroměstském náměstí v Praze, kde zveřejní své další plány. Aktuálně.cz zjišťovalo, jak to vypadá s aktivitou "chvilkařů" mimo hlavní město. Někteří budou pokračovat, jiní si chtějí dát pauzu.
