Několik tisíc příznivců hnutí žlutých vest, kteří vyjadřují nespokojenost s politikou prezidenta Emmanuela Macrona, vyšlo do ulic Paříže a dalších francouzských měst. Dnešní protest, který byl již dvanáctou demonstrací v řadě, je věnován více než 1 900 lidem, kteří od počátku místy násilných protestů v polovině loňského listopadu utrpěli zranění.
Už to nemůže skončit jako v roce 2014 nebo v roce 2017, kdy demonstranti odešli z ulic a nějak se žilo dál, proti prezidentu Madurovi staví barikády chudí lidé, kteří přežívají ze dne na den, upozorňuje Martin Rey, který ve Venezuele žil. Ukončit Madurovu vládu se snaží opoziční lídr Juan Guaidó, který vyzval obyvatele k dalším protestům a jako hlavu státu už ho uznaly mimo jiné Spojené státy. Nemůže se ale opřít o armádu, generálové jsou zatím jasně na Madurově straně, říká Rey.
V Paříži se v neděli v dešti sešlo několik tisíc členů hnutí takzvaných červených šátků na podporu "demokracie a institucí". Vznik hnutí podnítilo podle agentury AFP násilí spojené s protesty žlutých vest, zejména poškození Vítězného oblouku v prosinci.
Zhruba stovka lidí v sobotu demonstrovala na pražském Václavském náměstí proti zvyšování nákladů na bydlení. Akci pořádal krajský výbor pražské KSČM. Většina účastníků měla oblečené žluté reflexní vesty po vzoru protestního hnutí ve Francii. V průběhu akce na náměstí přišlo vyjádřit nesouhlas s komunisty několik lidí z aktivistické skupiny Rebelové české politiky, na sobě měli uniformy příslušníků pohotovostního pluku. Protest trval zhruba 40 minut.
Při masových protestech ve Venezuele zemřelo podle nestátní neziskové organizace OVCS od pondělí už 26 lidí. Demonstrace svolal lídr opozice Juan Guaidó, který se ve středu prohlásil úřadující hlavou státu. Jeho krok podpořila například Evropská unie nebo Spojené státy. Naopak Čína nebo Kuba se postavily na stranu autoritářského vůdce Nicoláse Madura.
"Když odlesňujeme prales na jedné straně světa, tak to má dopad na počasí na Staromáku," tvrdí Ondřej Sedláček z Katedry ekologie z Univerzity Karlovy. "Palmový háj ani zdaleka nespotřebuje tolik CO2 jako prales," konstatuje vědec. Evropa je přitom druhým největším dovozcem palmového oleje a rovné dvě třetiny z něj se spálí v motorech jako bionafta. To má postupem času skončit, Evropská komise chce ukončit dotování těchto paliv s příměsí palmového oleje. Ovšem ekologové a s nimi i skoro 600 tisíc lidí v online petici se bojí, že by tato směrnice mohla být torpédována zemědělskou lobby. Proto tento týden demonstrují v evropských městech. Jedna malá demonstrace prošla i Prahou, podívejte se.
V Caracasu i dalších městech Venezuely už v úterý večer protestovaly stovky lidí proti autoritářskému prezidentovi Nicolási Madurovi. Na řadě míst se demonstrující střetli s policií a nejméně čtyři zemřeli. Na středu svolala venezuelská opozice demonstrace po celé zemi.
Desetitisíce Řeků se v neděli sešly v hlavním městě Aténách na velké demonstraci proti dohodě o změně názvu sousední země z Makedonie na Severní Makedonie. Dokument, který by měl Skopji otevřít cestu do EU a NATO, ale který má řadu odpůrců i v Makedonii, byl podepsán loni v červnu v řeckém městě Prespa. Část radikálních demonstrantů vyvolala prudké střety s policií, jež proti nim použila slzný plyn.
Tisíce lidí se v pondělí večer shromáždily v ulicích polských měst včetně Krakova, Varšavy nebo Gdaňsku. Právě v posledním jmenovaném byl v neděli pobodán primátor města Pawel Adamowicz, který zraněním později v nemocnici podlehl. Poláci v pondělí uctili jeho památku demonstrací proti násilí a nenávisti.
Policisté mlátili lidi hlava nehlava, bylo jim to jedno, věděli, že jim nehrozí žádný postih, společnost ale byla natolik zralá režim odmítnout, že neměl šanci, vzpomíná historik Petr Placák na demonstrace z ledna 1989 v rámci Palachova týdne, které pomáhal organizovat. Byla to euforie, po husákovské mrtvolnosti se začalo něco dít, říká. Estébákům dělalo dobře mlátit lidi, k StB se nedávali z entuziasmu, nechtělo se jim pracovat, šli za nejsnadnějším výdělkem, dodává.
Přes 80.000 příznivců francouzského hnutí žlutých vest vyrazilo k demonstracím v řadě měst. Během již deváté soboty od listopadového počátku protestního hnutí se v Paříži sešlo na 8000 lidí.
V sobotu se ve Francii uskuteční už deváté kolo protestů hnutí žlutých vest. Hlídat je bude na 80 tisíc policistů a četníků. Jak vlastně demonstranti přišli ke svému označení a díky komu? Patří lidé, kteří během protestů zapalují auta a ničí pařížské památky, k hnutí? Přečtěte si přehledné shrnutí.
Aktivisté z hnutí žlutých vest vyzývají své příznivce k "runu na banky". Tím, že Francouzi vyberou peníze ze svých bankovních účtů, prý dají najevo svou nespokojenost s vládou lépe než demonstracemi.
Ve čtvrtek v 10:00 exekutor zahájil vyklizení budovy v Jeseniově ulici na pražském Žižkově, kde sídlí Autonomní sociální centrum Klinika. Zástupci centra nadále odmítali objekt opustit a na 9:00 svolali příznivce na nenásilný happening. Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), která objekt vlastní, by podle nich měla od exekuce ustoupit a budovu by mohlo převzít město. Správa železnic však obojí odmítá.
Francouzský prezident Emmanuel Macron hledá recept, jak utlumit protesty žlutých vest. Ty demonstrují už dva měsíce, hlavně kvůli nespokojenosti se svou životní situací. V polovině ledna proto Macron plánuje spustit takzvanou "velkou národní debatu" o požadavcích demonstrantů. Francouzi budou moci diskutovat na internetu i přímo na setkáních s politiky.
Proti pravicové vládě Viktora Orbána a zákonu o přesčasech dnes v Budapešti demonstrovalo na 10 000 lidí. Lidé šli v průvodu centrem města od Náměstí hrdinů a za vlhkého a chladného počasí došli před budovu parlamentu, informovaly agentury DPA a Reuters. Maďarské odbory dnes vyzvaly k uskutečnění celonárodní stávky 19. ledna.
Protivládní demonstrace kvůli kontroverzní novele zákoníku práce se v pátek večer v Budapešti zúčastnily tisíce lidí. Šlo o již osmou demonstraci během deseti dnů. Páteční protest Maďarů by měl být podle agentury AFP poslední před svátky, ale opozice doufá, že mobilizace protestujících vytrvá i po 1. lednu.
Asi 10 tisíc lidí v neděli protestovalo v Budapešti proti novele zákoníku práce, přezdívané "otrocký zákon", která zvyšuje limit na počet přesčasů pro zaměstnance. Demonstrantům rovněž vadí autoritářská vláda premiéra Viktora Orbána, uvedla agentura Reuters.
Jeden má záznam v trestním rejstříku za napadení policisty. Dalšímu je 21 let a studuje vysokou školu zaměřenou na finance. Třetí muž je pětačtyřicetiletý rozvedený řezník. Jedno mají ale společné: jsou členy tzv. žlutých vest, francouzské protestní skupiny, která bude i tuto sobotu demonstrovat v centru Paříže.
Pařížské památky zavírají své brány, obchody v centru města opevňují výlohy a do ulic francouzské metropole se chystají tisíce policistů v očekávání sobotních násilných protestů, které budou dalším pokračováním současné vlny demonstrací ve Francii.
