Antiimigrační dekret amerického prezidenta Donalda Trumpa může začít platit. Nejvyšší soud ho částečně odblokoval. Agentura AP to označila za Trumpovo velké vítězství. Pře mezi soudy nižší instance a vládou tím ale nekončí, Nejvyšší soud se bude dekretem v celém jeho znění zabývat v říjnu. Výnos ve své původní podobě zakazuje na 90 dní vstup lidem z převážně muslimských zemí.
Nový americký prezident Donald Trump čelí opakované kritice kvůli svým konfliktům zájmů. Jeho oponenti poukazují na to, že i jako prezident pořád ovlivňuje chod své společnosti Trump Organization s mnoha podnikatelskými aktivitami v USA i v zahraničí. Trump už kvůli tomu dokonce čelí několika žalobám pro údajné porušení ústavy. Za posledních šestnáct měsíců, tedy od začátku kampaně 2016, se ale majetek známého podnikatele nijak nerozrostl. Naopak jeho příjmy jsou nižší. Cesta do Bílého domu ho taky stála více prostředků, než kolik na své prezidentské slávě údajně vydělává.
Brazilského politika a prezidentského kandidáta Jaira Bolsonara zahraniční média často přirovnávají k šéfovi Bílého domu Donaldu Trumpovi. Nevybíravě se vyjadřuje o menšinách nebo ženách. Přesto podle průzkumů jeho popularita stoupá, v současnosti má podporu 15 procent obyvatel. Na rozdíl od ostatních brazilských politiků není namočen do žádné korupční aféry.
Za první tři měsíce úřadování Donalda Trumpa příšlo do USA zhruba 13 tisíc uprchlíků, zatímco v posledních třech měsících vlády předchozího prezidenta Baracka Obamy jich bylo 25 tisíc. Národnostní složení uprchlíků se letos nezměnilo - nejvíce migrantů pochází ze Sýrie, Iráku nebo Somálska.
Zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller, který má objasnit možné zasahování Ruska do loňských prezidentských voleb v USA, čelil výtce amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten naznačil, že Mueller není nestranný. Trumpův mluvčí Sean Spicer ale novinářům řekl, že prezident Muellera nemá v úmyslu odvolat, ačkoliv takovou pravomocí disponuje.
Herec Johnny Depp na festivalu Glastonbury prohlásil, že je "možná na čase, aby opět nějaký herec zavraždil prezidenta". Narážel tak na smrt Abrahama Lincolna, kterého v roce 1865 zabil herec John Wilkes Booth. Jeho komentář se na sociálních sítích dočkal smíšených reakcí.
Republikánští senátoři představili návrh zákona, který má nahradit systém zdravotního pojištění známý jako Obamacare. Senátní text je ve změnách pravidel zavedených bývalým prezidentem Barackem Obamou mírnější než v květnu schválená radikálnější verze Sněmovny reprezentantů, i ona však představuje zásadní obrat ve financování zdravotní péče. Návrh mimo jiné ruší daň uvalenou na Američany s vysokými příjmy, z níž federální pokladna financovala část bezplatných služeb v rámci pojistného plánu pro sociálně slabé Medicaid.
Když člověk jede do Severní Koreje tak jede do země, kde je povolen trest smrti, i já jsem ale porušovala místní zákony, v tu chvíli si neuvědomíte dopady, jaké váš čin může mít, tvrdí koreanistka Nina Špitálníková. Dodává, že Američané jsou pro Severokorejce zlobou režimu a hodí se je zatknout, zatímco Čechy a Čechoslováky mají rádi. V KLDR jste prý pod neustálým dohledem tajné policie, turisté se bez průvodce nikam nedostanou. Severokorejci propagandě věří, protože neznají nic jiného. Peníze z turismu jsou přitom pro KLDR velmi důležíté.
Republikánští voliči i přes veškeré pochyby stále stojí při Donaldu Trumpovi. A demokraté nevědí, jak ho porazit. Takovou zprávu podle analytiků vyslaly úterní doplňovací volby do Kongresu v Georgii. Republikánská kandidátka tam poměrně jasně porazila demokratického soupeře. Sice v tradičně republikánském obvodu, ale s vysokým zastoupením bohatých a vzdělaných voličů, což není "tvrdé jádro" Trumpovy základny. I tito "vlažní" příznivci ale prezidenta stále podporují.
Severní Korea označila amerického prezidenta Donalda Trumpa za "psychopata". Oficiální deník severokorejského režimu Rodong Sinmun se tak o Trumpovi podle agentury AFP vyjádřil v době, kdy roste napětí mezi USA a KLDR v souvislosti s případem amerického studenta Otto Warmbiera. Ten byl po věznění v Severní Koreji převezen minulý týden v kómatu zpět do USA a následně zemřel. List Rodong Sinmun ve čtvrtek napsal, že americký prezident se ocitl doma v těžké situaci a pohrává si s myšlenkou na preventivní úder proti Severní Koreji, aby odvrátil pozornost od domácí politické krize. "Jižní Korea si musí uvědomit, že když se bude řídit podle psychopata, (...) povede to jen k neštěstí," píše list.
Americký ministr zahraničí Rex Tillerson doufá, že blízkovýchodní země, které nedávno přerušily diplomatické styky s Katarem, brzy svému sousedovi předloží svůj seznam požadavků. Tillerson to uvedl ve středu v prohlášení s tím, že věří, že seznam bude "rozumný a realizovatelný".
Rusko hromadilo ukradené informace a šířilo je ve Spojených státech s cílem podkopat legitimitu amerických prezidentských voleb, zaznělo ve středu před výbory pro tajné služby amerického Senátu a Sněmovny reprezentantů. Podle agentury AP představili současní i bývalí vládní činitelé "zlověstný portrét" ruských kybernetických útoků na Spojené státy.
Americké ministerstvo zahraničí v úterý obvinilo Severní Koreu ze smrti amerického studenta Otta Warmbiera a vyzvalo Pchjongjang k okamžitému propuštění tří dalších zadržovaných Američanů. Washington zároveň naznačil, že v dohledné době nelze čekat americko-severokorejský summit. Mluvčí Bílého domu Sean Spicer prohlásil, že setkání amerického prezidenta s jeho severokorejským protějškem Kim Čong-unem v této chvíli není pravděpodobné. Trump dříve řekl, že by se schůzce se severokorejským diktátorem za vhodných podmínek nebránil. "Zcela evidentně se čím dál více vzdalujeme správným podmínkám pro takové setkání," konstatoval Spicer.
Americký student Otto Warmbier byl jedním ze čtyř amerických občanů, které Severní Korea zadržovala ve vězení. Mladý Otto byl nakonec propuštěn do USA, krátce poté ale zemřel. V jakých podmínkách zůstávají zbylí tři Američané, jejich příbuzní netuší. Ti, které Severokorejci v minulosti zadrželi a následně je díky politickému tlaku propustili, mluví o nelidských podmínkách, ostrých výsleších a vysilující nucené práci.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko se v úterý sešel se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Podle svých slov odjížděl ze schůzky velmi spokojen. Bílý dům vzápětí v prohlášení uvedl, že oba státníci spolu mluvili o způsobu, jak mírovou cestou vyřešit konflikt na Ukrajině, o vládních reformách a o boji proti korupci v zemi. "Získali jsme silnou podporu z americké strany," řekl Porošenko podle Interfax-Ukrajina.
Americký prezident Donald Trump sice zápasí s tzv. ruskou aférou, tedy vyšetřováním podezřelých kontaktů svého týmu s Kremlem. Vedle toho se ale usilovně snaží představovat své další politické plány. A to systematicky: po "týdnu infrastruktury" přišel "týden podpory zaměstnanosti", poté "týden technologie". Americká média ale dávají přednost ruské aféře a v posledních týdnech to vypadá, jako by se ve Washingtonu nic jiného nedělo.
Na několik železničních zařízení po celém Německu v noci zaútočili žháři. Zapalovali hlavně kabelovody a elektricky ovládané výhybky. Některé spoje jsou proto zrušeny, jiné nabraly zpoždění. Policie z útoků podezírá levicové extremisty. Akce by mohla souviset se summitem skupiny velkých ekonomik G20, který se uskuteční na počátku července v Hamburku,
Podle ruského prezidenta Vladimira Putina neznamená pro Rusko případné zavedení nových sankcích kolaps. Dodal ale, že to zajisté bude komplikovat rusko-americké vztahy. Nové sankce proti Rusku schválili američtí senátoři tento týden. Má jít o trest za údajné vměšování Moskvy do prezidentských voleb v USA. Nyní musí sankce potvrdit ještě Sněmovna reprezentantů a podepsat prezident Donald Trump. Sankce, které jsou připravovány bez přítomnosti Evropské unie, kritizuje Německo i Rakousko.
Jeho předchůdci v Bílém domě sem jezdili často a strávili zde mnoho času. Současný americký prezident Donald Trump se ale zatím letnímu sídlu v Camp Davidu vyhýbal a dával přednost nemovitostem na Floridě a v New Jersey. O Camp Davidu jednou prohlásil, že tato destinace je "velmi prostá". Nyní se tam vůbec poprvé rozhodl strávit víkend.
Německá kancléřka Angela Merkelová v sobotu získala ve Vatikánu vzácnou trofej - medaili od papeže Františka. Vysloužila si ji za svůj boj proti chudobě, ochraně planety a dalších mezinárodních hodnot. Ocenění je mimořádné i kvůli svému načasování. Papež ho Merkelové udělil před německými volbami, což Vatikán obvykle nedělá.
