Polský prezident Andrzej Duda uklidňuje situaci v Bruselu. "Polsko chce být součástí Evropy," řekl. Šéf Evropské rady a bývalý polský premiér Donald Tusk apeluje na věcnou diskusi o polských problémech. Poláci podle prezidenta chtějí, aby s nimi jednala Evropa s úctou a vážností.
Těsná většina Britů, 53 procent, si přeje odchod z Evropské unie. Počet podporovatelů takzvaného Brexitu navíc stále přibývá a a nyní dosáhl nového maxima. Podle nedělníku Mail on Sunday jde o "šokující výsledky," které mohou souviset s migrační vlnou, silvestrovskými útoky v Kolíně nad Rýnem nebo atentáty v Paříži. Britský konzervativní premiér David Cameron už slíbil voličům uspořádat referendum ke členství země v EU do konce roku 2017.
Válečnou okupaci, během které zahynuly miliony Poláků, i mlčení německých médií o sexuálních útocích na německé ženy vyčetl polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro německému politikovi a komisaři EU Güntheru Oettingerovi v reakci na jeho kritické vyjádření na adresu Varšavy. Ministr vyjádřil pobouření nad tím, že Oettinger nijak nereagoval, když německá média po několik dnů prakticky neinformovala o sexuálních útocích na německé ženy během silvestrovské noci. Oettingerovi má rovněž za zlé, že prý nijak nereagoval na přehmaty předchozí vlády vedené nynějším šéfem summitů EU Donaldem Tuskem.
Evropští lídři chtějí schválit návrh Evropské komise o společné Evropské pohraniční a pobřežní stráži do konce června. Shodli se také, že nechtějí, aby Velká Británie odešla z EU. Na druhou stranu odmítli jakékoliv reformy v oblasti sociálních benefitů, které by diskriminovaly občany ostatních unijních zemí. Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky je cíl dokončit kompletní dohodu na reformách do poloviny února "ambiciózní".
Tonda Blaník a jeho tým přijíždí do Londýna. Pomůže tu Davidu Cameronovi s Evropskou unií a Donaldem Tuskem a uvede na závěrečném večeru filmového festivalu Made in Prague organizovaném Českým centrem Londýn deset nejlepších dílů Blaníku. Tvůrci právě pro tuto projekci připravili bonusový díl seriálu, jehož nová série se začne točit v Londýně.
Ve Vallettě se pozornost Evropy obrátila od sebe ven. U nás doma nám chybí premiér, který by se zastal utečenců.
Premiér David Cameron představil plán vyjednávání o podmínkách členství Velké Británie v Evropské unii. Zřejmě nejproblematičtějším bodem, na kterém by se chtěl s ostatními zeměmi osmadvacítky dohodnout, je odstřihnutí migrantů z EU od zaměstnaneckých výhod, jakými jsou například slevy na dani. Podle části britské veřejnosti totiž imigranti zneužívají svobody pohybu a vysávají britský systém dávek. Vyjednávat se Downing street chystá i o posílení konkurenceschopnosti či zárukách pro země stojící mimo eurozónu. Posledním z bodů je osvobození Londýna od "stále těsnějšího svazku" v rámci EU, s čímž souvisí i posílení národních parlamentů. Referendum by se mělo konat na konci roku 2017.
Maďarský parlament odhlasoval usnesení, kterým odmítá kvóty pro rozdělení migrantů. Tento záměr Bruselu se nelíbí ani Česku či Slovensku. Maďarská vláda tak nyní může podnikat právní kroky proti EU a jejímu nařízení tak, aby se země nemusela systému přerozdělování účastnit. Počínání některých zemí východní části EU kritizovalo Švédsko, v uprchlické krizi jeden z nejzatíženějších států. Předsedové Evropské komise a Evropské rady Jean-Claude Juncker a Donald Tusk vyzvali ve společném dopise šéfy států a vlád zemí EU k rychlejší reakci na uprchlickou krizi.
Polští konzervativci ale budou představovat jak pro Německo, tak i pro Evropskou komisi tvrdšího partnera. Beata Szydlová v kampani avizovala, že jí jde především o silné Polsko. Například odmítla uprchlické kvóty a uvedla, že pod jejím vedením bude polský názor totožný s českým, slovenským nebo maďarským. Tedy odmítavý, což Merkelová a další politici v západní části Evropy kritizují. Naposledy o víkendu vyzval východ k větší solidaritě nizozemský premiér Mark Rutte.
Více než sedm desítek europoslanců, členů národních parlamentů a aktivistů z 22 evropských zemí podepsalo výzvu k odstranění vepřína v Letech na Písecku, který stojí na místě někdejšího koncentračního romského tábora. V textu výzvy se píše, že přítomnost prasat, špíny a zápachu, který se zde line, hanobí vzpomínku na zesnulé. Vepřín by měl být nahrazen "místem paměti a sdílení." Peníze na likvidaci vepřína by prý mělo být možné získat z rozpočtu Evropské unie určeného na začleňování Romů.
Nedělní vývoj kolem řecké krize jsme sledovali v online reportáži.
Nedělní vývoj kolem řecké krize jsme sledovali v online reportáži.
Výsledek nedělního referenda o návrhu věřitelů není jasný. Ale vypadá to, že může převážit obava z "neprobádaného teritoria" mimo eurozónu.
Pondělní vývoj kolem řecké krize jsme sledovali v online reportáži.
Komentář Martina Fendrycha: Povinné kvóty ne, usnesli se lídři EU. A přece pomohou, ovšem dobrovolně. Českou vládu za to doma čeká masáž.
Páteční vývoj kolem řecké krize i dění na summitu EU jsme sledovali v online reportáži.
Na summitu eurozóny dohoda uzavřena nebyla, ale nové řecké návrhy k ní otevřely cestu. Část poslanců Syrizy je ale proti.
Podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska už nemá Řecko čas a nemůže si dovolit "hazardní hru" prodlužovat. Definitivní dohoda by měla padnout příští čtvrtek.
Předsedu Evropské rady podpořil v zachování tvrdého postoje i britský premiér Cameron.
Triumf Andrzeje Dudy v prezidentských volbách zvyšuje šance Jaroslawa Kaczyńského stát se na konci roku znovu premiérem.
