Edward Snowden

USA - platební neschopnost - shutdown - Washington

V USA zadrželi Snowdenova kolegu, vynesl utajované informace

Americké ministerstvo spravedlnosti ve středu obvinilo z krádeže tajných vládních dokumentů zaměstnance konzultační firmy Booz Allen Hamilton, v níž pracoval Edward Snowden. Jednapadesátiletý Harold Martin je od srpna ve vazbě. Martin je obviněn z toho, že vědomě vynesl ze svého pracoviště šest vysoce citlivých dokumentů a digitálních souborů a převezl je autem do svého bytu. Martin má prověrku pro nejvyšší stupeň utajení. Nejprve vinu odmítal, ale po předložení důkazů začal vypovídat, oznámila prokuratura. Bude-li usvědčen z pouhé neoprávněné manipulace, hrozí mu roční vězení, v případě obvinění z krádeže utajovaných informací může strávit ve vězení až deset let.

Strach z džihádu ohryzává západní svobody. Tajní ve Švýcarsku vlezou i do internetu

Přes 65 procent Švýcarů, kteří se účastnili nedělního referenda, souhlasí, aby tajné služby nasadily drony, napíchly telefony a sledovaly síť.

Sanders se zastal Snowdena, podporuje amnestii. Vynesením informací prokázal občanům službu, tvrdí

Neúspěšní prezidentský kandidát Bernie Sanders se připojil k podporovatelům amnestie pro Edwarda Snowdena. Ten vynesl v roce 2013 z Národní agentury pro bezpečnost informace o sledování občanů Spojených států i významných státníků. Poté uprchl do Ruska. Podle Sanderse prokázal Snowden americkým občanům vlastně službu, když upozornil na jejich sledování.

V USA je Snowden za vlastizrádce. Přesto tvrdí, že z úkrytu v Rusku dál pracuje pro americkou vládu

Slavný uprchlík amerických tajných služeb navrhuje, aby softwarové firmy byly právně odpovědné za to, když někdo jejich ochranu prolomí. Snowden žije v Moskvě, živí se údajně přednáškami a má prý svobodu pohybu. Do kin míří kin režiséra Olivera Stona s příběhem muže, který prozradil metody amerických tajných služeb.

Pouzdro na telefon dokáže odhalit, zda vás někdo může sledovat. Pracuje na něm i Snowden

Přístroj podobný pouzdru na smartphone by měl být schopen ukázat, zda je telefon pro okolí skutečně "neviditelný". Uživateli by dokázal říct, kdy jeho telefon vysílá nebo přijímá informace, které je možné monitorovat. Například skrze napojení na wi-fi nebo Bluetooth. Do budoucna by přístroj mohl fungovat i jako bezpečnostní vypínač, v tuto chvíli se ale stále jedná pouze o akademický projekt.

Putin podepsal protiteroristické zákony. Vezmou svobodu všem Rusům, tvrdí kritici

Prezident Ruska Vladimir Putin podepsal sérii kontroverzních protiteroristických zákonů. Proti normám protestují ruští obhájci lidských práv i někteří poslanci. Nově budou moci ruské soudy udělit za terorismus doživotní vězení, trestat budou také za veřejné výzvy k násilnému svržení vlády nebo útoky na ambasády. Zákony v červnu schválily obě komory ruského parlamentu.

Nemůžeme slíbit, že vás nevydáme do USA, vzkázal Snowdenovi norský soud

Soud v Norsku se odmítl zabývat žádostí bývalého konzultanta americké Národní agentury pro bezpečnost (NSA) Edwarda Snowdena, aby mu Norsko dalo záruku, že ho nevydá do Spojených států. Snowden se chystá na podzim do Osla kvůli převzetí ceny, kterou mu udělil norský PEN klub za boj za svobodu slova. Ten si přeje, aby Snowden mohl cenu převzít osobně. Snowdenovi právní zástupci se proto v dubnu obrátili na soud v Oslu, aby předem zajistili, že Snowden nebude v Norsku zadržen a vydán do Spojených států. Uvedli, že nelze Snowdena do USA v současnosti vydat, jelikož by se mu tam nedostalo spravedlivého procesu. Proti rozhodnutí norského soudu se Snowden plánuje odvolat.

Policejní těžkooděnci na bruselském nádraží.

Další útoky v Evropě přijdou. Připravte tajné služby i sebe, říká bývalý americký ministr vnitra

Evropa se musí naučit koordinovat své tajné služby. A přijmout tvrdší zákony. Podle bývalého amerického ministra vnitra Michaela Chertoffa přijdou další útoky, podobné těm v Paříži a Bruselu. Mezi svobodou a bezpečností se musí najít kompromis, řekl Aktuálně.cz. Evropané musí být podle něj připraveni stejně jako Američané. A vědět, jak se bránit.

Teroristé se do pěti let pokusí o jaderný útok. Stačí jim plutonium velikosti grapefruitu

Odborníci na terorismus varují, že džihádisté mohou už za několik let k útoku využít takzvanou "špinavou bombu" vyrobenou z nukleárního materiálu jaderných elektráren. I proto bezpečnostní složky po teroristických útocích v Bruselu belgické elektrárny masivně hlídají. V den teroru například poslali domů všechny zaměstnance, kteří nebyli pro její chod nezbytní a úřady vyslaly na ochranu místa vojenské posily. Ke spekulacím o možném útoku přispěl také fakt, že jeden z teroristů pravděpodobně sledoval šéfa Belgického centra pro jaderný výzkum.

Apple jde proti FBI. Odmítá odblokovat iPhone střelce ze San Bernardina

Americká firma Apple se bouří proti rozhodnutí soudu, aby odblokovala telefon Syeda Farooka. Ten - společně s manželkou - loni v prosinci zavraždil v kalifornském San Bernardinu 14 lidí. Údaje z jeho iPhonu 5c měly pomoci FBI s vyšetřováním komunikace střelců s teroristickou organizací Islámský stát. Generální ředitel společnosti se ale staví proti. "Vláda USA po nás chce něco, co prostě nemáme, a něco, co považujeme za nebezpečné vytvořit. Požádali nás, abychom udělali 'zadní vrátka' do iPhonů," tvrdí Tim Cook. Technologická firma vede s orgány činnými v trestním řízení vleklý spor ohledně toho, kam až mohou sahat hranice šifrování.

Žebříček deníku Huffington Post: spisovatel Kundera a ekonom Sedláček mezi mysliteli roku

Spisovatel Milan Kundera a ekonom Tomáš Sedláček se dostali do žebříčku nejvlivnějších myslitelů letošního roku. Osobnosti do žebříčku nominovala velká světová média a na analýze jejich vlivu se podílel Massachusettský technologický institut. Akci pořádá americký deník The Huffington Post ve spolupráci se švýcarským výzkumným ústavem Gottlieb Duttweiler Institute.

Britská vláda chce dát policii větší pravomoci, aby mohla vysledovat online komunikaci

Ve středu předloží britská vláda nový zákon o sledování online komunikace. Bezpečnostní agentury údajně nedostanou automaticky přístup k historii v internetovém prohlížeči lidí. Diskuse o tom, jak chránit soukromí lidí a zároveň poskytnout ochráncům zákona pravomoci, jež v digitálním věku potřebují, bují od roku 2013, kdy někdejší spolupracovník americké Národní agentury pro bezpečnost (NSA) Edward Snowden vyzradil špionážní praktiky amerických i britských tajných služeb.

Před padesáti lety se začala stavět berlínská zeď

Německá rozvědka čelí dalšímu skandálu, sama odposlouchávala velvyslanectví spojenců

Na jaře vyšlo najevo, že německá tajná služba poskytla americké NSA zpravodajská data až ve 40 000 případech týkajících se Evropy. Nové informace ale naznačují, že BND vedla do roku 2013 také svou vlastní špionáž týkající se spojenců, zajímala se například o francouzské a americké cíle.

Snowden je ochoten jít do amerického vězení. Vinu přizná výměnou za nižší trest

Američan, který odhalil rozsah špionáže a momentálně na osobní přímluvu prezidenta Vladimira Putina pobývá v Rusku, zopakoval, že nabídku úřadům adresoval již mnohokrát. Namísto formálního návrhu na dohodu mu ale zatím bylo přislíbeno, že ho nebudou mučit, což je "dobrý začátek". "O moc dál jsme se ale nedostali," dodal.

UNHCR pomáhá běžencům prchajícím před Islámským státem.

Porazí pomoc uprchlíkům papeže Františka? Sázkaři tipují vítěze Nobelovy ceny míru

Pracovníci Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky by letos mohli získat už třetí Nobelovu cenu za mír. Podle expertů by udělování cen mělo odrážet největší uprchlickou krizi od konce druhé světové války. Podle sázkových kanceláří je ale hlavním favoritem papež František, který vyzývá svět k sociální spravedlnosti a kritizuje války a násilí. Dalšími pravděpodobnými adepty jsou například Edward Snowden, šéf americké diplomacie John Kerry a íránský ministr zahraničí, konžský gynekolog pomáhající obětem znásilnění nebo ruský opoziční list Novaja gazeta. Držitel ceny bude oznámen v pátek 9. října.

Alternativní Nobelovu cenu dostala bojovnice za práva Eskymáků i válečný chirurg

Ceny se udílejí od roku 1980 a jsou vnímány jako kritika tradičních Nobelových cen. Oceňováni jsou lidé a organizace za zásluhy o spravedlnost, mír a životní prostředí. Peníze provázející ocenění nemůže žádný z laureátů použít pro osobní účely, ale musí je investovat do činnosti, za kterou byl oceněn.