


Grónské ledovce se už neobnoví a hladina moří stoupne o šest metrů, tvrdí studie
Ledový příkrov v Grónsku se možná ztenčil natolik, že jeho ztrátu již nepůjde zastavit, i kdyby se světu podařilo výrazně snížit emise způsobující globální oteplování.



Ledový příkrov v Grónsku se možná ztenčil natolik, že jeho ztrátu již nepůjde zastavit, i kdyby se světu podařilo výrazně snížit emise způsobující globální oteplování.



Prokurátoři ve Frankfurtu nad Mohanem prohledávají kanceláře italsko-americké automobilky Fiat Chrysler Automobiles (FCA) a dalších firem. Jde o součást mezinárodního vyšetřování, které se týká podezření z manipulace s výfukovými emisemi. Příslušný software k manipulaci se našel v motorech aut značek Fiat, Alfa Romeo, Jeep a Iveco. První tři uvedené značky spadají pod FCA.



Začíná se ukazovat, že ani nedávný rekordní pokles emisí přírodu nezachrání. Klimatická krize se prohlubuje, koronavirové pandemii navzdory. Deník Aktuálně.cz přináší další díl pravidelného měsíčního přehledu informací o klimatu.



S manažerem ČEZ o budoucnosti obnovitelných zdrojů, uhlí z Počerad i o tom, jak přesvědčit Brusel, že se český stát může stát jadernou bankou.



S tím, jak rychle ubývají na trhu MPV, patří klasické kombíky stále častěji mezi ideální rodinná auta. Mají velký kufr, slušnou výbavu a do půl milionu korun jich lze sehnat poměrně hodně. V následující galerii jsme seřadili modely s cenovkou do půl milionu podle toho, kolik emisí vypouští (a kolik paliva spotřebují), a tedy jak jsou šetrné pro řidičovu peněženku.



Ve středu to budou dva měsíce, co Británie nevyužívá energii z uhelných elektráren. Podle agentury Reuters to je nejdelší takové období od průmyslové revoluce v 19. století. Ostrovní země plánuje, že v roce 2024 zavře všechny uhelné elektrárny, aby snížila emise oxidu uhličitého (CO2), které výrazně přispívají ke globálnímu oteplování.



Žijí stovky až tisíce let a některé výškou překonají i mnohapatrové budovy. Téměř čtyřicet starých sekvojovců, které jsou chloubou amerických národních parků, však loni předčasně uhynulo. Přestože nejde o příliš vysoké číslo, vědci zjistili, že problém se netýká jen stromů v Severní Americe. Jde o globální trend mezi starými stromy, který může navždy změnit vzhled lesů.



Česká vláda začíná být ve svém postoji proti Zelené dohodě izolovaná. Buď budeme táhnout za jeden provaz s Evropou, nebo zůstaneme osamocení a zjistíme, že náš model montovny Evropy se zhroutil, říká vedoucí klimatického týmu AMO Tomáš Jungwirth. Zelená dohoda je cesta na 30 let dopředu. Nevíme, kolik nás bude stát, ale víme, že nám změní životy a vytvoří spoustu pracovních míst, tvrdí.



V Německu se začíná mluvit o zopakování politiky tzv. šrotovného, které automobilovému průmyslu pomohlo v těžkých letech poslední hospodářské krize v roce 2009. Jeho princip byl jednoduchý: výměnou za to, že jste si nechali sešrotovat staré auto, jste dostali příspěvek v řádu několika tisíc eur (několika desítek tisíc korun) na pořízení nového.



Díra v ozonové vrstvě, kterou na povrch planety proniká škodlivé ultrafialové záření, se postupně zaceluje. Kromě menšího množství škodlivých látek to také znamená, že se počasí na jižní polokouli vrací po desítkách let do stavu před zásahem člověka.



V rámci Evropské unie by průměrné nově prodané auto nemělo za jízdy vypustit více než 95 gramů CO2 na kilometr, výrobcům, kteří svoje limity překročí hrozí pokuty. Svým dílem musí přispět i česká zastoupení automobilek. Jak kartami zamíchá pandemie, zavírání továren a poklesy prodejů, je zatím nejasné.



Lidovci žádají Evropskou komisi, aby kvůli epidemii koronaviru letos neuplatňovala sankce vůči automobilkám, které nesplní limity na emise oxidu uhličitého (CO2) vypouštěné nově vyrobenými vozy.



Auta nevypouštějí škodlivé látky jen z výfuku. Svůj podíl mají i pneumatiky a brzdy. Je to dlouho známá věc, víc mluvit se o ní začalo před čtyřmi lety ve spojení s elektromobily. Minulý týden ale britská agentura Emissions Analytics odpálila bombu: pevných částic z pneumatik je prý tisíckrát víc než z motoru. Takové číslo vůbec neodpovídá dosavadním poznatkům, ale říká leccos o dnešní komunikaci.



Aby toho nebylo málo. Letošní rok znamenal pro automobilky velkou výzvu již v souvislosti se splněním emisí CO2. Na dodržení přísného limitu bylo zapotřebí investovat do výroby elektroaut, prodávat je s menší marží, nebo riskovat vysoké pokuty, které by podle odhadu analytiků mohly odkrojit miliardy ze zisku nebo ho zcela vynulovat. Teď do toho všeho přišel ještě koronavirus.



Nizozemsko dnešním dnem plošně zavádí sníženou nejvyšší rychlost na dálnicích. Mezi šestou ranní a sedmou večer tam auta nebudou smět překročit stovku. Důvodem jsou přílišné emise oxidů dusíku, které patří v Evropě kvůli vysoké zalidněnosti přímořské země k nejvyšším na hlavu.



Analytická společnost JATO Dynamics vydala statistiku průměrných emisí CO2 u nových aut za loňský rok. Meziročně se výsledky zhoršily o 1,3 gramu na kilometr a dosáhly 121,8 g/km. To je nejhorší číslo od roku 2014, které navíc ukazuje náročnost úkolu, jenž před automobilkami stojí: splnit celoevropské limity emisí CO2 vyžaduje jejich razantní snížení. V celkovém průměru o více než pětinu.



Nezní to ani trochu přitažlivě a nebudí to ani zdaleka takové emoce jako Greta. Je to ale jediná debata, která má reálnou šanci něco opravdu změnit. Začněme se tedy už konečně bavit o gigawattech, agrovoltaice a energetických úsporách.



Není to jenom vina krav, za vypouštění metanu do vzduchu může především člověk. Nová studie ukázala, že se lidský podíl na produkci metanu dosud vážně podceňoval. Průmysl, především produkce ropy a plynu, je větším zdrojem nebezpečného plynu, než se předpokládalo. A to dokonce o 25 až 40 procent.