Na snížení ceny komodit reaguje řada tuzemských dodavatelů energií zlevněním. Z vyjádření obchodníků vyplývá, že v nadcházejícím období zlevní v Česku především plyn. Slibovaný pokles cen pro konečné spotřebitele však není tak markantní.
Německé doly a elektrárny, které prodává švédský Vattenfall, získá český Energetický a průmyslový holding, tvrdí zdroje agentury Reuters. EPH podal společnou nabídku s Kellnerovým PPF Investments. Další český uchazeč, Tykačův Czech Coal, podle Reuters ze souboje o "špinavé zdroje" odstoupil.
Venezuela je v zásobování energií závislá převážně na hydroelektrárnách, dlouhodobá sucha a zanedbání technického stavu elektráren ale způsobují výpadky. Podle expertů šlo krizi zabránit, kdyby vláda investovala do údržby nádrže Simóna Bolívara, dříve známé jako Guri. A dotáhla do konce plánovanou expanzi termoelektrických elektráren.
Dokud firmy nemají povolení od antimonopolního úřadu, nemohou vykonávat takzvanou kontrolu nad společnostmi, které koupí - například měnit členy představenstva. A právě toto pravidlo porušila Bohemia Energy po fúzi s firmou České energetické centrum.
Český Státní úřad pro jadernou bezpečnost prodloužil povolení pro první blok Jaderné elektrárny Dukovany na dobu neurčitou. Zástupci rakouské spolkové i zemské vlády to považují za skandál. Vyzývají Česko, aby více využilo bezpečnější varianty, jako jsou větrná či vodní energie.
Mimořádná dozorčí rada odvolala předsedu představenstva provozovatele přenosové soustavy ČEPS Vladimíra Tošovského. ČTK o tom informoval důvěryhodný zdroj obeznámený s průběhem jednání. Ministerstvo průmyslu a obchodu, přes které stát vlastní 100 procent akcií společnosti, uvedlo, že ho nahradí Jan Kalina. Podle Lidových novin se o výměnu Tošovského zasazoval premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) údajně chtěl premiérovi dokázat, že to není zapotřebí, ale prověrka výběrových řízení provedených dozorčí radou ČEPS neskončila příliš uspokojivě.
O jedenáct procent sníží od května cenu zemního plynu společnost Pražská plynárenská. Přibližně desetiprocentní pokles cen v základním ceníku od května už oznámil i největší tuzemský distributor plynu, skupina RWE. Důvodem jsou nízké ceny plynu na světových trzích.
Závaznou nabídku na koupi německých dolů a elektráren, které prodává švédská společnost Vattenfall, dnes podala společnost Vršanská uhelná ze skupiny Czech Coal i společný podnik Energetického a průmyslového holdingu (EPH) a investiční skupiny PPF. Naopak ČEZ oznámil, že nabídku nepodá.
Energetická společnost ČEZ v loňském roce vydělala 27,7 miliardy korun. Navýšení čistého zisku dosáhl ČEZ i přes klesající ceny energií nebo problémy v elektrárně Dukovany. Negativní trendy v energetice a velký propad cen na přelomu letošního roku se podepíší na výsledcích společnosti i v roce 2016.
Týden poté, co předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková oznámila, že nepodepíše revoluční změnu tarifů elektřiny, vyrazila do krajů. Chce při diskusích s občany vysvětlovat své kroky. Jako první začala v Plzni, velký zájem ale nepřivolala. Změna tarifů by prý poškodila velkou část domácností.
Soud uznal vinnou předsedkyni Energetického regulačního úřadu Alenu Vitáskovou v případu nezákonného vydání licencí dvěma solárním elektrárnám v Chomutově. Za vytvoření podmínek k vydání licencí má jít na 8,5 roku do vězení. Za 20 let odběru energie z těchto solárních elektráren by mohly státu vzniknout škody dvě miliardy korun. Soud uznal vinu i u dalších devíti obžalovaných. Udělil jim tresty v rozmezí 5,5 až 8,5 let vězení a také milionové pokuty. Majitelé elektráren bratři Zemkovi dostali trest 7,5 roku vězení a úhradu škody 7,7 milionu korun. Rozsudek není pravomocný.
Předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková neuspěla s ústavní stížností proti zahájení stíhání v kauze jmenování Renaty Vesecké. Stížnost směřovala také proti dalšímu postupu policie a státního zastupitelství, vyplývá z usnesení v soudní databázi. Vitásková udělala z Vesecké místopředsedkyni úřadu, přestože podle policie nesplňovala zákonné předpoklady.
Jaderná elektrárna Dukovany v sobotu obnovila výrobu energie na druhém bloku. Do provozu se vrací i první blok, ten by měl začít energii vyrábět v neděli. Informoval o tom mluvčí Dukovan Jiří Bezděk. Odstávky na obou blocích kvůli opakované kontrole svárů trvaly delší dobu, než jaderná elektrárna původně očekávala. Blok číslo jedna byl mimo provoz od loňského srpna, blok číslo dvě od září.
Elektrikáři jsou opatrní, a i když výměnu povolí, investice do nového jističe se vrátí až za několik let. Ani Energetický regulační úřad nepředpokládá, že nové tarify povedou domácnosti k masovým výměnám jističů. Kritici volají po stažení návrhu. Regulátor se brání, že míří hlavně na firmy.
Megawatthodina elektřiny se na burze obchoduje kolem 22 eur, ještě v listopadu přitom stála kolem 30 eur a před pěti lety pak přes 50 eur. Důvodem jsou levné emisní povolenky a i uhlí. Úměrně tomu klesá také hodnota akcií energetických firem.
ERÚ přitom návrhy zveřejnil teprve v půlce ledna. Nový tarifní systém nebude zaveden, pokud by měl významně poškodit určitou skupinu odběratelů, opakuje ERÚ. Tématu už se chopili i politici, ministr průmyslu vzkázal, že je nezbytné návrh přepracovat.
Změna nesmí dopadnout na spotřebitele, vzkázali politici Energetickému regulačnímu úřadu. Jeho šéfka Alena Vitásková s tím souhlasí a slíbila změnu, která domácnosti nepoškodí. Například podle Jeronýma Tejce představuje navržená změna návod k tomu, že šetřit elektřinou není třeba.
Evropská unie předloni dovezla více než polovinu z celkového objemu energie, kterou v daném roce spotřebovala. V Česku dosáhla závislost na energii z dovozu nejvyšší úrovně za poslední čtvrtstoletí, z hlediska celé EU ale i tak patřila k nejmenším, uvedli dnes evropští statistici. Nejméně závislé na energiích z dovozu je Estonsko, které dováží pouhých 8,9 procenta energií. Naopak nejvíce energií z ciziny potřebovala tradičně Malta, a to 97,7 procenta.
Platby za elektřinu zřejmě čeká od roku 2017 revoluce. Mnohem větší roli má hrát místo skutečné spotřeby velikost jističe a tedy nároky na síť. Kdo na změnu doplatí a kdo vydělá? Jak zjistit, zda máte vhodný jistič? Projděte si praktické otázky a odpovědi.
Energetický regulační úřad připravil nový systém placení za elektřinu. Počítá s tím, že paušální platba se bude odvíjet od velikosti jističe, nikoliv od spotřeby. To však podle kritiků návrhu odnesou například chalupáři, kteří mají velký jistič, ale nepravidelnou spotřebu energie. Podle distributorů elektřiny je však nový systém spravedlivější, protože s velkým jističem rostou dodavatelům náklady. "Neznamená to ale, že by distributor vydělal více peněz," říká v rozhovoru Jaroslav Strejček z útvaru Regulace a obsluha účastníků trhu společnosti E.ON.
