Matyáš Šanda a František Harant se v pátek ponořili do desetimetrové hloubky v přístroji s názvem Hydronaut. V zatopeném lomu Jesenný u Železného Brodu by měli strávit týden, což by byl český rekord v délce pobytu pod vodou.
Ve čtvrtek odstartovala jedinečná mise Mars 2020 americké vesmírné agentury NASA. Jejím cílem je dopravit vzorky hornin z povrchu Marsu na Zemi. Začíná letos a skončit by měla v roce 2031. I kdyby se do té doby podařilo vyslat na Mars člověka, misi s takovým cílem by to nezastínilo.
O vesmíru existuje mnoho otázek, na které vědci teprve hledají odpovědi. Jednu jeho vlastnost většina z nich brala jako samozřejmost: vesmír se rozpíná, a to rovnoměrně, tedy stejně rychle do všech směrů. Nová zjištění NASA však můžou tuto základní myšlenku vyvrátit.
Evropská vesmírná agentura (ESA) bedlivě sleduje pomocí své družice Gaia pohyby hvězd uvnitř galaxií. Její nové výsledky jsou překvapující. Mléčná dráha a Andromeda jsou stále předurčeny ke srážce a splynutí, potvrdili vědci, jenže načasování a míra destruktivity jsou jiné, než předpokládali.
Na jaře uplynulo čtyřicet let od letu Čechoslováka Vladimíra Remka do vesmíru. A na letošní rok vychází ještě jedno výročí, Česká republika v úterý slaví deset let od vstupu do Evropské kosmické agentury (ESA). Česko sice nemá v dohledné době šanci, že by vyslalo do kosmu dalšího astronauta, spolupráci v rámci agentury však hojně využívá - a stejně tak čtyři desítky místních firem.
V úterý uplynulo deset let od vstupu České republiky do Evropské kosmické agentury (ESA). Její součástí jsou mise do vesmíru. Podívejte se na fotografie, které zachycují některé její projekty. Jde například o snímek řeky Nil z vesmíru nebo pohled na Evropu v noci.
V sobotu odstartuje k Merkuru, nejbližší planetě v naší sluneční soustavě, evropská sonda BepiColombo. Cesta k dosud takřka neprobádané planetě jí potrvá sedm let. Sonda bude vystavena enormnímu žáru a gravitaci Slunce. Mise by měla pomoci zodpovědět otázky ohledně formování naší sluneční soustavy. Vypuštění sondy je společný projekt evropské a japonské kosmické agentury. Pro obě společnosti půjde o první misi takového významu.
Mars se na konci července dostane nejblíže k Zemi a v pátek bude na noční obloze zářit nejjasněji za posledních patnáct let. Planeta je viditelná ze Země pouhým okem, její krásy ale zachytí jen sondy vyslané na její oběžnou dráhu. Podívejte se na nejkrásnější fotky Marsu.
Evropská vesmírná agentura (ESA) zveřejnila satelitní snímky, které odhalily, že extrémní sucho posledních týdnů je patrné i z oběžné dráhy. Zelené plochy na fotkách z konce června se jen o měsíc později proměnily na hnědou plochu bez vegetace. Sucho způsobuje požáry na mnoha místech. Bojovali s nimi ve Švédsku a v Řecku si dokonce vyžádaly přes 80 obětí.
Tři čtvrtě milionu úlomků větších než jeden centimetr má obíhat Zemi. Mohou se opět srážet a těžce poškodit nebo zničit funkční satelit. Nejbližší oběžné dráhy by pak po kaskádovitých kolizích byly pro několik příštích lidských generací nepoužitelné. Evropská vesmírná agentura se rozhodla, že vymyslí "svoz" vesmírného odpadu.
Janu Lukačevičovi je 26 let, nedávno odpromoval na ČVUT, nyní pracuje v Oddělení kosmické fyziky na Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Již několik let spolupracuje s NASA, s níž vyvíjí nový typ 3D tisku. Díky němu si astronauti letící na Mars budou moci vytisknout náhradní díly či nářadí. Pracuje také pro Evropskou vesmírnou agenturu, u ní vyvíjí anténu na detekci blesků pro marsovský modul.
Ve čtvrtek začíná fungovat evropský navigační systém Galileo. Projekt, který se budoval sedmnáct let, má představovat civilní obdobu navigačních systémů americké GPS a ruského GLONASS. Díky Galileu bude pro řidiče snadnější chytit signál v tunelu a pro záchranáře zase nalézt člověka v moři. Za budování a přípravu systému zodpovídá Agentura pro evropský globální navigační satelitní systém, jejíž administrativní sídlo je v Praze. Výstavbu systému zajišťují státy EU prostřednictvím Evropské vesmírné agentury (ESA) a dalších institucí.
Po sedmi měsících od startu evropské mise ExoMars přistál modul Schiaparelli na rudé planetě, aby hledal stopy po životě. Zatím ale není jasné, zda se manévr skutečně podařil. Úspěch mise má pro Evropskou vesmírnou agenturu velký význam – umožňuje otestování technologií, postupů a hardwarů, které vědci chtějí využít za pět let při jejím náročnějším pokračování. V roce 2021 chtějí vyslat na Mars mnohem většího a také dražšího robota.
Dlouhá cesta sondy Rosetta ve vesmíru skončila. Sonda dopadla za velkého napětí vědců v pátek po poledni na kometu 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Kosmické agentury NASA a ESA o tento historický okamžik lidstvo neochudily – zprostředkovaly ho živě.
Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu v úterý krátce po 12:00 SEČ odstartovala vesmírná loď Sojuz TMA-19M, která má na palubě mezinárodní posádku. Vesmírná loď na oběžnou dráhu k půlročnímu pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) dopraví tři kosmonauty. Američan Tim Kopra z NASA, Rus Jurij Malenčenko z Roskosmosu a Brit Timothy Peake z Evropské vesmírné agentury (ESA) by měli ke stanici dorazit zhruba šest a půl hodiny po startu. Následně se Sojuz má spojit s přistávacím modulem Rassvet, který se nachází v ruské sekci ISS. "Let postupuje normálně," zaznělo během přímého přenosu.
Pokud robot Philae začne fungovat, mohl by pomoci vysvětlit vznik života na Zemi. Musí však překonat několik nástrah.
Podle nastupujícího šéfa Evropské vesmírné agentury Johanna-Dietricha Wörnera je vybudování nepřetržitě obývané lunární stanice logickým a nezbytným krokem kupředu.
Sonda Rosetta Evropské vesmírné agentury poslala na Zemi snímky z těsného průletu kolem komety.
Satelitní snímky ukázaly, že modul bezpečně přistál, ale kvůli blíže neurčené závadě se nepodařilo rozložit všechny solární panely.
Objev podporuje teorii tzv. panspermie, podle níž mohla před miliardami let život na Zemi zasít právě kometa.
