Země Evropské unie se chystají na další dlouhé vyjednávání o tom, zda a jak si mezi sebe rozdělovat běžence v případě, že jimi budou kriticky přetíženy jihoevropské státy. Evropská komise ve středu předloží očekávaný návrh nové migrační politiky, který dává členským státům na výběr, zda chtějí za běžné situace migranty přijímat, nebo si vzít na starost proces jejich vracení.
Snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030, jak ho nyní v Bruselu představila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, je podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) pro Česko nereálné. EK by podle něj měla cíle nejprve probrat s členskými státy a teprve poté stanovovat závěry.
Evropská komise získala nové pravomoci, kterými chce zamezit opakování emisních skandálů, jako byla Dieselgate. Nově bude moci sama odebrat autům schválení k provozu.
I obyčejný nákup základních potravin se v Česku kvůli osobě premiéra Andreje Babiše stal pro mnohé politickou záležitostí a řada lidí, kteří nechtějí podporovat holding Agrofert, si proto v obchodech pomáhá speciální aplikací, uvádí server Politico. Ten zároveň upozorňuje na možný konflikt s Evropskou komisí v případě schválení návrhu o povinném podílu českých potravin na pultech obchodů.
S europoslankyní Martinou Dlabajovou o tom, co užitečného se dá koupit za 230 miliard, jaká je Babišova unijní politika a čím ji Italové překvapili v krizi.
Měl to být velký třesk na telekomunikačním trhu. Čtvrtý operátor měl rozbít dosavadní velkou trojku a ulevit našim peněženkám. Stát ale místo zkušených hráčů našel jen svůj ČEZ.
S expertem na soutěžní právo Robertem Nerudou o tom, proč je pro republiku dobře fungující antimonopolní úřad nezbytný, jak by se měl změnit a proč jsou veřejné zakázky v Česku zakleté.
Peníze z evropského fondu obnovy by Česko mělo využít zejména na podporu automobilového průmyslu, investice do zdravotnictví nebo na digitalizaci. Premiér Andrej Babiš (ANO) to řekl v úterý po návratu ze summitu EU, kde se lídři evropských zemí dohodli na podobě fondu.
Česko bude v příštích sedmi letech z rozpočtu Evropské unie navýšeného o fond pokrizové obnovy ekonomik čerpat 35,7 miliardy eur (přes 960 miliard korun). Dalších 15,4 miliard eur si bude moci za výhodných podmínek v rámci fondu vypůjčit.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se po čtyřech dnech a nocích vyjednávání na začátku pátého dne své schůzky dohodli na parametrech fondu obnovy ekonomik a budoucího sedmiletého rozpočtu. Oznámil to v úterý ráno předseda Evropské rady Charles Michel.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu možná ani v neděli, třetí den jednání, na podpoře evropské ekonomiky nedohodnou. Podle tiskových agentur to řekla německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž země Evropské unii nyní předsedá. Unijní ekonomika se kvůli dopadům šíření nového koronaviru potýká s rekordním propadem a na vzestupu je nezaměstnanost.
Poslanci z petičního výboru Evropského parlamentu vyzvali Evropskou komisi k ráznějšímu postupu vůči Polsku kvůli prodlužování těžby v uhelném dole Turów poblíž českých hranic. Výbor projednal petici obyvatel Libereckého kraje, podle níž těžba připravuje lidi z nedalekých obcí o pitnou vodu. Většina zákonodárců se v diskusi shodla, že Brusel by měl s Polskem zahájit řízení pro porušení práva EU.
Koronakrize vše změnila a místo slabé končící kancléřky tu máme silného lídra, který se musí rozhodnout, jaká bude budoucnost Evropy.
Evropská komise začala podrobně prověřovat, zda Česká pošta nedostává od státu příliš velké kompenzace za poskytování povinné poštovní služby. Komise zkoumá, zda částka až 7,5 miliardy Kč, kterou české orgány poště na období let 2018 až 2022 hodlají přidělit, neporušuje unijní pravidla o státní podpoře. Brusel reaguje na stížnost dvou konkurenčních podniků a může Česku nařídit omezení podpory.
Český premiér Andrej Babiš (ANO) tvrdí, že návrh evropského finančního balíčku na obnovu koronavirem zasažených ekonomik není férový. Deník Aktuálně.cz má k dispozici analýzu Institutu pro německou ekonomiku, ze kterého vyplývá, že peníze určené pro Česko jsou relativně přiměřené.
Chceme vyvracet a bojovat proti dezinformacím, které jsou významně manipulativní a účelově vytvářené tak, aby škodily společnosti, říká místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Zásadní podle ní je, aby lidé měli k dispozici nejen dezinformaci, ale i fakta, aby si obojí mohli porovnat.
