Česko se snaží uhájit peníze, které mu plynou z fondů Evropské unie. Těch by v příštích letech mohlo být v unijním rozpočtu méně. Brusel chce postupně nahradit nenávratné dotace půjčkami a zárukami. Změny může přinést i vytvoření zvláštního rozpočtu pro státy, které jsou členy eurozóny. Přinést nové peníze ale můžou nové zdroje pro rozpočet EU. Mezi ně může patřit třeba zdanění paliv nebo korporací.
Peníze z tzv. Junckerova balíčku, který má v rámci Evropské unie podporovat inovace, už podpořily nejrůznější projekty částkou více než 200 miliard eur. Podle europoslanců by ale měly směřovat i k ambicióznějším a rizikovějším návrhům, které pomůžou zmapovat nové investiční oblasti. Z balíčku je zatím možné poskytovat jen půjčky, které mají silné záruky. Větší část těchto peněz proto směřuje k projektům, které by fungovaly i bez nového inovačního fondu. Míří navíc hlavně ke "starším" členům Evropské unie.
Ministerstvo práce a sociálních věcí už třetím rokem poskytuje finanční pomoc dětem ze sociálně slabých rodin. Od roku 2014 se počet dětí vyšplhal z původních 760 na 9,8 tisíce. Ministryně práce Michaela Marksová tvrdí, že nejde o nárůst chudoby, pouze zviditelnění dříve přehlíženého problému.
Americký internetový gigant Google dostal od Evropské komise pokutu 2,42 miliardy eur za zneužití dominantního postavení. Ve svém vyhledávači zvýhodňoval jiný vlastní produkt. Firma s verdiktem nesouhlasí.
Na páteční celostátní konferenci lidovců se primárně stavěly kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny konané na podzim. Strana má hotové kandidátky v pěti krajích, v dalších se bude jednat. Šéf strany Pavel Bělobrádek však této konference využil také k tomu, aby okomentoval zahájené řízení Evropské komise proti Česku za neplnění kvót na přijímání uprchlíků. Podle Bělobrádka se stačilo zachovat jako Slovensko, které přijalo pár migrantů, které bezpečně ohlídá, a vyhnout se tak sporu.
Evropská unie bere Česku suverenitu, prohlásil na Žofínském fóru prezident Miloš Zeman. Právě ta je přitom podle hlavy státu naším hlavním národním zájmem. "Jsme malá země, netýkají se nás mocenské sféry vlivu. Náš zájem je mít suverénní stát," řekl Zeman s tím, že Evropská unie ji v mnoha ohledech pošlapává. "Nacházím jisté podobnosti mezi pojmem omezené suverenity, kterou prosazoval Brežněv, a pojmem sdílené suverenity, kterou razí EU."
Německý automobilový koncern Volkswagen v rámci rozhovorů s eurokomisařkou pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost pohlaví Věrou Jourovou přistoupil na to, že nabídne dodatečnou dvouletou záruku evropským majitelům naftových automobilů, kterých se týká jeho emisní skandál. Nehodlá jim však poskytnout žádnou finanční kompenzaci. Podle agentury Reuters to uvedl mluvčí Evropské komise. Volkswagen předloni v září přiznal, že po celém světě do zhruba 11 milionů naftových automobilů instaloval software, který umožňuje manipulovat s testy emisí. Skandál se týká rovněž 1,2 milionu vozů české divize Škoda Auto. V Evropské unii musí Volkswagen svolat k opravě kolem 8,5 milionu aut.
Míříme někam k ruskému režimu, jehož dopad na společnost vidíme dnes a denně: nesvoboda, potírání nezávislosti, diktát.
Evropská komise ve středu zahájila řízení vůči Česku, Maďarsku a Polsku. Tyto státy podle unijní exekutivy neplní své povinnosti plynoucí z programu přerozdělování migrantů, kteří se nacházejí v Itálii a Řecku. Řízení Evropské komise kvůli uprchlickým kvótám není stejné jako sankce. Europoslancům to ve středu řekl šéf komise Jean-Claude Juncker. Dodal, že Evropská komise neměla jinou možnost, protože Česko, Polsko a Maďarsko porušily unijní právo. "Je třeba dát jasně najevo, že i když hlasujete proti něčemu, tak musíte dodržovat platné právo," dodal Juncker.
Evropská komise se rozhodla zahájit s Českem, Polskem a Maďarskem řízení pro porušení unijní legislativy kvůli tomu, že země neplní přijímání migrantů podle stanovených kvót, oznámil v úterý ve Štrasburku komisař pro vnitro Dimitris Avramopulos. Na systému přerozdělování uprchlíků se unijní státy shodly v roce 2015. Řízení může po několika etapách skončit před unijním soudem a následně pokutou příslušné členské zemi.
Evropská komise zahájí řízení s Českou republikou, Polskem a Maďarskem. Důvodem je nedodržování migračních kvót. Vše může skončit až před unijním soudem. Česko bylo jednou ze zemí, které v roce 2015 hlasovaly proti povinným kvótám na přerozdělování uprchlíků. Dnes odmítá naplňovat nejen povinné kvóty, ale i dobrovolný závazek, který předtím učinila. Z celkového počtu přibližně 2600 lidí zatím Česko převzalo jen 12 migrantů. "Kvóty nefungují, migranti v zemích, které je přijmou, nezůstávají, EU ale strká hlavu do písku a odmítá přijmout realitu," říká český ministr vnitra Milan Chovanec.
Evropské firmy zápasí s nedostatkem zaměstnanců. Hledají přitom hlavně lidi, kteří už umí pracovat s počítačem, zvládnou se zorientovat v technických programech a využívat další online aplikace. Uchazeči, kteří to nezvládnou, budou v budoucnu hledat práci čím dál složitěji. Evropská unie chce proto podpořit investice, které by rozvoj digitálních dovedností obyvatel výrazně zlepšily. V programovém období let 2014 až 2020 na to z Evropského fondu pro regionální rozvoj vyčlenila 30 miliard eur. Další přijdou z jiných zdrojů.
Protest čekal šéfa Evropské komise Jeana-Clauda Junckera při příjezdu na konferenci o bezpečnosti, která se koná na pražském Žofíně. Svoji nelibost mu dali pocítit čeští odpůrci směrnice upravující držení zbraní.
Čím dál častěji se mluví o společné evropské obraně, která by byla nezávislá na NATO. Evropská komise tento týden představila i konkrétnější plány. Země Evropské unie by měly společně bojovat proti teroristům nebo třeba vyvíjet drahou vojenskou techniku. Česko tyto plány jednoznačně podporuje, prohlásil na konferenci v Praze premiér Bohuslav Sobotka.
Země Evropské unie začínají budovat společnou obranu. Chtějí rozvíjet společné obranné schopnosti samy, bez závislosti na NATO. Cílem je, aby byly v případě potřeby schopné poslat společné jednotky nebo vojenskou techniku do místa zmítaného krizí. Roli NATO však nezpochybňují - nemá ani jít o nahrazení Aliance. Do budoucích společných evropských misí by mělo přispívat i Česko. To patří mezi největší příznivce evropské spolupráce v obraně.
Evropa musí převzít svou obranu do vlastních rukou. Ve společném článku v americkém listu Wall Street Journal to napsali český premiér Bohuslav Sobotka a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Podle nich se Evropa musí přestat spoléhat na pomoc zvenku. Partnerství EU s NATO je do budoucna stále zásadní, ale unie musí umět taky "nezávisle a náležitě reagovat na vnější hrozby". V tomto případě zmiňují zvýšení rozpočtů na obranu.
Česká republika se pro přijetí eura zavázala v referendu o vstupu do EU, teď by měla určit závazné datum, říká eurokomisařka Věra Jourová (ANO). Dodává, že často čeští ministři zvedají ruku pro zákony, které pak kritizují. Ulehčují si prý často práci tím, že si stěžují na Brusel. K otázce migrace tvrdí, že kvóty na uprchlíky udělaly velkou škodu, měli jsme se prý soustředit na pomoc vně Evropské unie.
Evropská komise chce předejít fenoménu takzvaných "nomádů", tedy řidičů, kteří jsou prakticky neustále na cestě po Evropě a nevracejí se do své domovské země. Pravidlo tří dnů v měsíci je ale podle českých firem příliš přísné a zkomplikuje i klasický export zboží do zahraničí.
Poté co USA zakázaly laptopy na palubách letadel z deseti převážně muslimských zemí, hrozí toto rozšíření i na evropské státy. Bezpečnostní experti se totiž bojí, že teroristé jsou schopni nainstalovat do notebooků nálože tak, aby je kontroly na letištích nedokázaly odhalit. Potvrzuje to i rok starý případ z letu mezi somálskou metropolí Mogadišo a východoafrickým Džibutskem. V letadle explodoval laptop, který terorista pronesl přes bezpečnostní kontrolu.
Internetoví giganti jako Facebook nebo YouTube kladou na boj proti nenávistnému online obsahu čím dál větší důraz. Podle analýzy Evropské komise se mazání nelegálních příspěvků výrazně zlepšilo – například na Facebooku se oproti prosinci dvojnásobně zefektivnilo. Zároveň se ukázalo, že 40 procent nenávistných příspěvků na internetu je zaměřeno na uprchlíky nebo muslimy. Každý desátý pak proti Židům.
