Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie mají v Římě podepsat deklaraci o budoucím směřování EU. V některých otázkách se ale neshodnou. Německo, Francie a Itálie podporují model vícerychlostní unie, jak ho počátkem měsíce navrhl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. To se ale nelíbí Česku ani dalším středoevropským zemím.
Česko podpoří společnou deklaraci, která má v sobotu nastínit budoucnost Evropské unie. EU se má podle dokumentu soustředit na zajištění bezpečnosti a prosperity svých občanů. Zároveň se evropští lídři shodnou na kompromisu v otázce tzv. vícerychlostní Unie. Země, které budou chtít, můžou v integraci postupovat rychleji. Podle deklarace ale "musí nechat otevřené dveře těm státům, které se budou chtít přidat později". Prohlášení mají podepsat premiéři či prezidenti na slavnostním summitu v Římě. EU zde oslaví 60 let od svého vzniku.
Před měsícem brněnským aerolinkám Van Air Europe odebral britský Úřad pro civilní letectví licenci kvůli porušení pravidel při letu z ostrova Man do Belfastu. Aerolinky svá letadla poskytovaly virtuální aerolince CityWing, která následkem rozhodnutí úřadu zkrachovala. Manažer společnost Van Air Europe David Bařinka okolnosti incidentu pro Aktuálně.cz popsal.
Polský prezident Andrzej Duda podepsal opozicí kritizovanou novelu zákona o shromažďování, která omezuje právo na pořádání protestních demonstrací. Takové akce se například od nynějška nebudou moci konat blíž než 100 metrů od shromáždění, které úřady označí za celostátně důležité. Duda sporný právní předpis definitivně stvrdil až tuto sobotu poté, co se k němu na jeho žádost vyjádřil ústavní soud. Ten ve čtvrtek dospěl k závěru, že změny v tomto zákonu jsou v souladu s ústavou, přestože je odpůrci vlády označují za protidemokratické. Podle kritiků ale může být novela nástrojem k potlačení protestů. Varšavu už v minulosti Evropská komise varovala, že ohrožuje svrchovanost práva a demokracii.
Špičky Evropské unie včetně předsedy EK Jeana-Clauda Junckera dorazí v červnu do Česka. Na bezpečnostní konferenci v Praze chtějí probírat konkrétní varianty společné obrany EU. Ta je pro ně jednou z priorit po nástupu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa a pochybnostech o další roli Spojených států v NATO. Unie se tak pokouší poprvé samostatněji reagovat na nové bezpečnostní hrozby ve světě.
Evropský parlament schválil návrh, který výrazně zpřísní držení střelných zbraní. Česko bylo proti, podle něj jde o zbytečný postih legálních držitelů zbraní. Zastánci naopak tvrdí, že návrh zvýší bezpečnost a omezí riziko teroristických útoků.
Evropský parlament v úterý s velkou pravděpodobností odhlasuje návrh, který kvůli teroristickým útokům zpřísňuje legální držení zbraní. Řada lidí, kteří je teď mají, bude k jejich používání potřebovat zvláštní povolení. Dlouhé poloautomatické zbraně zůstanou stávajícím držitelům, nově už ale nepůjdou koupit. Čeští politici změny většinou odmítají jako zbytečné. Řada tuzemských majitelů a prodejců zbraní protestuje, že lidé ztratí legální možnost se bránit v době, kdy riziko teroristických útoků v Evropě narůstá.
Evropská unie nebude přímo regulovat kvalitu a složení výrobků v jednotlivých členských zemích. Odmítla tak protesty Česka a dalších států visegrádské čtyřky, které chtěly, aby Evropská komise rovnou zakázala praxi, kdy se ve dvou zemích prodává výrobek pod stejnou značkou, ale má různé složení. S tím ale v Bruselu nakonec neuspěly. EU si pouze nechá vypracovat analýzu situace. Pokud skutečně zjistí problém, doporučí samotným evropským státům, jak můžou dohledu nad kvalitou potravin zlepšit.
Soudní dvůr Evropské unie dnes potvrdil pokutu 150,8 milionu eur (zhruba čtyři miliardy Kč), kterou Evropská komise vyměřila jihokorejské společnosti Samsung SDI za účast v kartelech na trhu s katodovými trubicemi využívanými v televizních obrazovkách. Informovala o tom agentura Reuters. Evropská komise v roce 2012 firmě Samsung SDI a dalším podnikům vyměřila za tyto kartelové dohody pokuty v celkové hodnotě 1,47 miliardy eur. Společnost Samsung SDI se proti pokutě odvolala, a to mimo jiné kvůli nesouhlasu se způsobem jejího výpočtu. Odvolání již v roce 2015 zamítl Tribunál Soudního dvora Evropské unie. Jeho rozhodnutí nyní potvrdil i samotný Soudní dvůr.
Podle eurokomisařky Věry Jourové by se členské státy EU měly zapojit do dialogu s Polskem, které má spor s Evropskou komisí ohledně ústavního soudu. V rozhovoru pro německý list Der Spiegel se nechala slyšet, že pokud stát neakceptuje základní demokratické hodnoty, neměl by pobírat dotace z EU. Polsko je přitom největším čistým příjemcem unijních finančních prostředků. Podle Jourové by peníze Varšavě měly být krácené.
Nedůvěra v evropské instituce mezi obyvateli členských zemí narůstá. Evropská unie proto hledá cesty, jak to změnit. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker přišel s pěti možnými scénáři, jak by Unie budoucnosti mohla vypadat. Narazil ale na kritiku ze strany europoslanců.
Evropská komise představila tento týden scénáře, jak by mohla vypadat budoucí Evropská unie. Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko ale odmítají jakékoliv náznaky, že by vznikla "dvourychlostní Evropa". Tedy že by se vytvořily různě propojené skupiny členů EU. Premiéři čtyř zemí Visegrádu na schůzce ve Varšavě také kritizovali výrobce za různé složení stejných potravin v unii. Chtějí, aby potravináři vyváželi do různých zemí EU stejně kvalitní výrobky.
Premiéři Česka a dalších zemí visegrádské čtyřky ve čtvrtek vyzvou Evropskou komisi, aby zasáhla proti rozdílné kvalitě potravin v unii. Chtějí, aby Evropská komise rozdíly zakázala. Řada výrobků má například v Česku a v Německu stejný název a obal, ale jiné složení. Evropská komise ale tvrdí, že Česku a dalším zemím nic nebrání, aby v případě podvodu už dnes zasáhly samy.
Evropská unie a Spojené státy odmítají uznat Čínu jako tržní ekonomiku. Snaží se naopak své trhy chránit před levným čínským dovozem. Evropská komise tuto obranu zesiluje a navrhla nová opatření, která pravidla pro obchodování unie se třetími zeměmi úplně změní. Dopady to má i na Česko. Čínským dumpingem může být u nás ohroženo skoro sto tisíc pracovních míst.
Evropská unie se může proměnit jak ve federaci, tak v pouhou zónu volného obchodu. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker představil bílou knihu, která počítá s různými možnostmi vývoje.
Rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz představil změny, které by se mohla jeho země pokusit prosadit během předsednictví v Evropské unii ve druhém pololetí 2018. Například předseda Evropské komise by se příště mohl volit přímo. Naopak samotná komise by se měla až o polovinu členů zmenšit. Evropa by podle něj měla být silnější v zahraniční a bezpečnostní politice, naopak unijní pravomoci v méně významných oblastech by se měly vrátit na národní úroveň.
Německé úřady varují před panenkou Cayla, v níž jsou zabudované chytré technologie. Díky nim se můžou hackeři dostat až k dětem a nahrávat si jejich hlas či získat citlivé osobní údaje. Německo rodičům doporučuje hračku raději zničit. Distributor ujišťuje, že žádné nebezpečí nehrozí. Problémem se bude zabývat i zvláštní seminář na úrovni EU za účasti zástupců úřadů, které mají na starosti ochranu spotřebitele a ochranu osobních údajů.
Myšlenku "vícerychlostní Evropy", kterou už dříve zmínila německá kancléřka Angela Merkelová, podpořil ve čtvrtek i předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Podle něj by kolem pevného jádra unie mohly existovat další soustředné kružnice, protože ne každá země se chce zapojit do všech evropských integračních projektů, například do užší spolupráce v oblasti obrany či vědy. "Komu bude v kuchyni už moc vedro, bude moci vyjít ven na čerstvý vzduch," uvedl předseda EK.
České dráhy se podle společnosti RegioJet Radima Jančury dopustily nekalé soutěže, když na trasu Praha-Ostrava nasadily dumpingové ceny jízdného. Jančura proto po státním dopravci požaduje 717 milionů korun a jeho žalobu začal ve středu řešit soud. Možnými nekalými praktikami Českých drah se zabývá i Evropská komise, která loni na jaře u národního dopravce udělala razii a zabavila dokumenty o jeho hospodaření. Extrémně nízké ceny nasadil však i Jančura, když se snažil udržet své dominantní postavení na autobusové lince Praha-Brno v letech 2007 a 2008.
Evropská komise (EK) ve spolupráci s řeckými úřady provedla razie v pobočkách několika řeckých energetických podniků. Má totiž podezření, že firmy jsou zapleteny do praktik porušujících pravidla hospodářské soutěže. Komise oznámila, že neohlášené inspekce se uskutečnily v úterý a týkaly se firem působících v oblasti výroby a distribuce elektřiny v Řecku. "Komise má obavy, že dotčené podniky mohou být zapleteny v praktikách narušujících hospodářskou soutěž," píše komise. EK neupřesnila, kterých podniků se inspekce týkaly. Největší řecká elektrárenská společnost Public Power Corp nicméně uvedla, že ji Brusel vyšetřuje kvůli podezření, že od roku 2010 zneužívala svého postavení na trhu.
