Jedna ze tří syrských rodin, které dostaly v Česku azyl, aby se jejich nemocné děti mohly léčit v pražské motolské nemocnici, odešla do Německa. Pokračovala tam záhy po svém říjnovém příletu. Syřané patří do skupiny 400 uprchlíků z táborů na Blízkém východě, které chce ČR přijmout v rámci přesídlovacího programu.
Příliv migrantů je horší než řecká krize, shodují se politici i experti na evropské konferenci Tatra Summit v Bratislavě. Západní politici tlačí na Středoevropany, aby byli solidárnější - a vůči uprchlíkům vstřícnější. Evropa se musí semknout, jinak krizi nezvládne, opakují.
Evropská komise v nové prognóze odhaduje, že česká ekonomika letos zrychlí růst na 4,3 procenta z loňských dvou procent. Příští rok ale její expanze zpomalí až na 2,2 procenta. Hlavní příčinou rozkolísaného vývoje má být průběh čerpání z evropských fondů. Inflace by letos měla zůstat na 0,4 procenta, v dalších letech poroste, ale nepřekoná dvě procenta.
Ekonomika celé Evropské unie letos vykáže růst o 1,9 procenta, v eurozóně o 1,6 procenta. Vyplývá to z nové prognózy Evropské komise. V příštích letech má hospodářský růst mírně zrychlovat. Dál přetrvává velmi nízká míra inflace. Příchod velkého množství uprchlíků prý krátkodobě přinese hlavně vyšší veřejné výdaje, dlouhodobě je pozitivní dopad očekáván především ve vyšší nabídce pracovních sil.
Kabinet Bohuslava Sobotky v pondělí odsouhlasil mimořádnou pomoc směřující na Blízký východ a do Afriky. Částka přesahující sto milionů korun má být českým příspěvkem pro boj s uprchlickou krizí. Jak premiér Bohuslav Sobotka napsal na sociální síť, peníze poputují do fondů na pomoc Sýrii a Africe, část potom do potravinového programu zaštítěného OSN a Úřadem Vysokého komisaře pro uprchlíky.
Česko žádalo zavedení přenesené daňové povinnosti u všech služeb v hodnotě nad 10 000 eur. Podle Evropské komise ale toto opatření není možné aplikovat na velké části nebo celou ekonomiku, uvedl dnes Český rozhlas. Kromě žádosti Česka odmítla Evropská komise stejný požadavek Rakouska, Bulharska a Slovenska.
Premiér Bohuslav Sobotka potvrdil, že Česko pomůže 152 iráckým křesťanům. Podle Nadačního fondu Generace 21 jim v zemi hrozí pronásledování. Nadační fond má prý připraveny prostředky na jejich převoz z Iráku i na zajištění pobytu v Česku. Problém je ale právní status těchto Iráčanů. Formálně totiž nejde o uprchlíky, kteří utekli do jiného státu.
Polští konzervativci ale budou představovat jak pro Německo, tak i pro Evropskou komisi tvrdšího partnera. Beata Szydlová v kampani avizovala, že jí jde především o silné Polsko. Například odmítla uprchlické kvóty a uvedla, že pod jejím vedením bude polský názor totožný s českým, slovenským nebo maďarským. Tedy odmítavý, což Merkelová a další politici v západní části Evropy kritizují. Naposledy o víkendu vyzval východ k větší solidaritě nizozemský premiér Mark Rutte.
Evropská komise schválila čtyři velké projekty na zlepšení dopravní infrastruktury v České republice, na které přispěje celkem 324,2 milionu eur (8,8 miliardy Kč) z Fondu soudržnosti a z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Zrenovovat se má například železniční trať Tábor-Sudoměřice u Tábora, která je součástí modernizované trasy z Prahy na rakouské hranice v Dolním Dvořišti.
Eurokomisařka pro hospodářskou soutěž dnes oznámila rozhodnutí Evropské komise: Daňové výhody poskytnuté Fiatu v Lucembursku a společnosti Starbucks v Nizozemsku odporují pravidlům EU o státní pomoci. Oba státy tak mají z firem vymoci příslušné doplatky daní. Rozhodnutí je podle ní jasným signálem, že národní daňové úřady nemohou žádné firmě, ať je jakkoli velká či vlivná, poskytnout nespravedlivé daňové výhody proti konkurenci.
Česko vrací zpět jen 13 procent nelegálních migrantů, průměr zemí Evropské unie je přitom 39 procent. Evropská komise žádá podle Českého rozhlasu vysvětlení. Zároveň chce po ministerstvu vnitra, aby do měsíce předložilo seznam opatření, kterými chce situaci zlepšit. Podle EK je totiž vracení lidí, kteří jsou v zemích Unie nelegálně, "klíčové pro snížení nelegální migrace". Podle ministra vnitra Milana Chovance však Brusel "míchá hrušky s jablky".
Na summitu evropských lídrů se nečekaně otevřelo téma stálého mechanismu kvót pro přesídlení uprchlíků. Mezi jeho zastánci a odpůrci se strhla ostrá výměna názorů. Evropští lídři také "uvítali" dohodu Evropské komise s Tureckem na spolupráci v boji s uprchlickou krizí, kterou se Komisi podařilo vyjednat ve čtvrtek nad ránem.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Do Švédska dorazila v pátek odpoledne z Itálie první skupina žadatelů o azyl v rámci zaváděného systému kvót na přerozdělování uprchlíků mezi státy Evropské unie. Jde o 19 Eritrejců. Za poslední týden požádalo ve Švédsku o azyl devět tisíc lidí, celkem by to letos mělo být až 150 tisíc žádostí.
"Když to vláda nezvládne, uděláme to, co je potřeba, my," zní z Mnichova. Kromě vracení uprchlíků do Rakouska hodlají Bavoři vybudovat na hranicích tranzitní zóny, které znesnadní ilegální imigraci. Návrh ale už v minulosti odmítla Evropská komise jako neslučitelný s evropským právem. Pokud německá vláda nepodnikne v blízké době opatření na omezení přílivu uprchlíků, je Bavorsko připraveno vzít celý případ k soudu.
Soudní dvůr Evropské unie označil za neplatné rozhodnutí Evropské komise z roku 2000, podle něhož Spojené státy zajišťují odpovídající úroveň ochrany osobních údajů předávaných do USA z Evropy. Posoudit a rozhodnout, zda předání osobních dat odpovídá pravidlům jejich ochrany, mohou unijní státy, uvedl soud.
Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) v pondělí oznámil vyslání asi 25 vojáků a ženijní techniky do Maďarska. Vojáci budou mít za úkol ohlídat schengenské hranice a v Maďarsku mají působit přibližně od 15. října do 15. prosince. Česko zvažuje vyslání i dalších armádních a policejních sil, se zástupci visegrádské čtyřky o tom bude jednat ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Ministr zároveň zdůraznil, že Česko trvá na svém odmítavém postoji ke kvótám.
Podle Jense Weidmanan se komise příliš soustřeďuje na svou politickou roli a nevymáhá pravidla omezující velikost rozpočtového schodku. Poukázal přitom na to, že například Francie už několik let hospodaří s větším deficitem než tři procenta HDP, nečelí ale žádným sankcím.
První studie tvrdí, že některé televizory společnosti Samsung vykazují při standardizovaných testech pokles spotřeby energie o téměř polovinu. Samsung však jakékoliv pochybení popírá. Druhá studie obviňuje nejmenovaného výrobce, že jeho televize při testování upravují úroveň jasu, píše BBC. Evropská komise je přezkoumá.
První syrské rodiny s dětmi míří do České republiky. Není jich ale 70, jak bylo původně plánováno, ale jen 32. Zbytek do Česka nechtěl. Důvodem je, že rodiny většinou o zemi moc nevědí a ti, kteří už nějaké povědomí o Česku mají, se do něj zase bojí vyrazit. Některé rodiny podle vládního dokumentu dokonce přímo citovaly výroky prezidenta Miloše Zemana o tom, že uprchlíky v Česku nikdo nechce, nebo se dotazovaly na to, proč jsou uprchlíci drženi v detenčních zařízeních.
