Praha se těsně před Vánocemi roku 2011 ponořila do smutku kvůli úmrtí prvního prezidenta České republiky Václava Havla. Tehdejší atmosféru v ulicích metropole zachycují snímky fotografa Kevina V. Tona ze skupiny Verum.
Fotografie nešikovného lvíčete, které padá ze stromu, zvítězila v mezinárodní soutěži Comedy Wildlife Photography Awards a stala se tak nejvtipnějším snímkem roku se zvířecí tematikou. Autorkou záběru je americká fotografka Jennifer Hadleyová. Čestné uznání získal i český fotograf Miroslav Srb. Fotogalerie přináší přehled oceněných snímků.
"Lidé přicházejí zasmušilí a odcházejí nakažení. Pocitem svobody," líčí účinky výstavy Paradise Lost její kurátor Martin Řezníček. Dvaašedesátiletý producent, kameraman a pedagog FAMU ji s kolegy připravil pro Galerii hlavního města Prahy. V Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí potrvá do 8. ledna.
Před padesáti lety, 7. prosince 1972, odletěla na Měsíc posádka mise Apollo 17. Astronauti Eugene Cernan, Ronald Evans a Harrison Schmitt tak rozšířili počet návštěvníků tohoto vesmírného tělesa na dvanáct. Ze své cesty přivezli kromě geologických vzorků i ikonické snímky Země jako malé modré skleněnky. Od té doby na povrch Měsíce nikdo nevstoupil.
Mládě paviána se stále drží mámy, kterou si nese v tlamě levhartice. Liška těžce poraněná o plot na stavbě nedokáže lovit. Languři se k sobě tisknou v desetistupňovém mrazu, medvídě si hraje na rozkvetlé louce. Někdy jsou to smutné příběhy, jindy čistá krása. Prestižní soutěž Wildlife Photographer of the Year zveřejnila pětadvacet snímků, které se utkají o cenu veřejnosti.
Paříž každý rok v listopadu ožije špičkovou fotografií. Na největším evropském fotografickém veletrhu Paris Photo se setkávají autoři, milovníci fotografie, galeristé i sběratelé. Letošní ročník i reakce českých fotografů a kurátorů na něj zachycuje unikátní fotoreportáž, která vznikla pro Aktuálně.cz.
Michael Hanke na výstavě První dekáda bilancuje uplynulých deset let své práce. Během nich začal fotografovat, byl dvakrát druhý na World Press Photo a získal mnoho fotografických cen. "To, že moje fotografování bude mít takovou odezvu, jsem samozřejmě nečekal," říká v rozhovoru a zároveň vybral fotografie, které odrážejí jeho dosavadní tvorbu. Každý z devatenácti cyklů zastupuje jeden snímek.
Gumárenský gigant Pirelli publikuje nové vydání svého dnes už legendárního kalendáře. Ústředním tématem jsou ženy a jejich příběhy. Fotografie pro kalendář nafotila australská fotografka Emma Summertonová, a jak uvádí, věnovala se v něm "svým múzám“, tedy všem ženám, které ji inspirovaly během profesní i osobní cesty životem.
Vůně punče a pečených kaštanů, flašinetáři vyhrávající starodávné melodie, záplava třpytivých světel a okouzlující atmosféra. Vídeňské vánoční trhy se po dvou letech pandemických restrikcí vrátily v plné kráse. A podařilo se jim to v roce, kdy slaví už 300 let své existence.
Její snímky zachycují záblesky každodenních výjevů a odrážejí koloběh života i jeho křehkost. Japonská fotografka Rinko Kawauchiová se díky nim stala známou po celém světě a nyní obdržela také prestižní světové ocenění za celoživotní přínos od Světové fotografické organizace. Ocenění převezme na začátku příštího roku v Londýně během vyhlášení Sony World Photography Awards 2023.
Jaký tvar má duše, vejde se park do kapsy a je možné zvuku zasvětit umělecký svatostánek? Odpovědi na abstraktní otázky se zhmotnily v Mezinárodní fotografické soutěži Architectural Photography Awards 2022, která vyhlásila letošní finalisty. Nejlepší snímky přináší Aktuálně.cz ve fotogalerii.
Uměle vytvořené světy ve videohrách a virtuálních světech, jako je třeba Second Life, stále více lákají fotografy. Snímky, které v nich pořizují, přibývají i na nejrůznějších sociálních sítích. Na stoupající popularitu takzvané virtuální fotografie zareagoval významný web pro sdílení fotografií Flickr a zavedl pro tyto snímky zvláštní kategorii - stále jich tam přibývá.
Fotograf Jaroslav Kučera právě otevřel svou novou výstavu Klid před bouří v pražské Leica Gallery. Stejně jako připravovaná kniha popisuje běžný život za normalizace, včetně toho, co se odehrávalo na komunistických slavnostech, v začouzených interiérech vináren i za zdmi dívčích vysokoškolských kolejí. Bylo to období dusna. V bouři, která smete komunistický režim, věřil jen málokdo. Přesto přišla.
Turistické stezky slovenských Tater jsou dnes plné profesionálně vybavených horalů v goretexových bundách a odolných pohorkách. Před více než sto lety se po nich přitom ještě procházeli pánové ve společenských oblecích s kloboukem na hlavě i dámy v elegantních róbách se slunečníky.
Středočeská krajina je hluboce spjata s českou historií - a tak je docela možné, že se tam kdysi kochala krásnými barvami podzimní přírody i mytická Krokova dcera Teta, když se rozhlížela ze svého hradiště nad Berounkou. Okouzlen mohl být také Karel IV., který vyrůstal na hradě Křivoklát. Uplynula staletí, ale jedno se nezměnilo: podzim je tam stále krásný. Podívejte se na fotky.
Plameny šlehají z vycpaných zvířat i z lidských lebek. Norský fotograf Christian Houge přiznává, že jeho snímky v pražské Bold Galery mohou provokovat. Jak ale vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz, za jeho prací není samoúčelná snaha šokovat diváky, ale naopak promyšlený způsob, jak upozornit na nezdravý vztah lidí k přírodě i k sobě samým.
"Squaty nebyly jen prvoplánovým obsazováním cizího majetku. Budovy dostávaly obsah, byť třeba jen dočasně. Lidé v nich se zasazovali o záchranu lokality, pomáhali budovy vyčistit, vytvářeli nízkoprahové kluby, dělali osvětu. Kultura, která se ke squatům váže, je velmi cenná," říká fotografka Gabriela Kontra, která o pražských squatech vydala knihu.
Hroch, který se chystá spolknout volavku, antilopa nilgau, která si hraje na okřídleného Pegase, nebo pořádně ustaraná opičí máma. Mezinárodní fotografická soutěž, jež se zaměřuje na veselé záběry zvířat v divoké přírodě, představila čtyřicet finálových snímků, které budou bojovat o vítězství v letošním ročníku. Jsou mezi nimi i dva záběry od českých fotografů.
„Terezín dost často nevypadá dramaticky. Je to ghetto, zvláštní čekárna. To drama je v příbězích těch lidí. A Terezín nikdy neměl žádné fotografie s lidmi. To, že někdo vyfotí transport a nám se po dvou letech úsilí podaří identifikovat, o který transport šlo, je mimořádná rarita,” říká k probíhající výstavě Album G. T. ředitel Památníku ticha Pavel Štingl.
