Po delší nemoci ve věku 53 let zemřel ve středu v Paříži francouzský režisér, dokumentarista a producent Artemio Benki, který od počátku 90. let žil a pracoval v Praze. Oznámil to ve čtvrtek režisérův spolupracovník Pavel Muller.
Jaká strategie je v boji proti pandemii koronaviru lepší? Přísné zákazy shromažďování a zavřené restaurace a školy, nebo postupné uvolňování a spoléhání se na kolektivní imunitu? To je otázka, kterou si nyní kladou skoro všechny zasažené země. První studie naznačují, že najít odpověď nebude jednoduché.
Když se konal pohřeb Jeana-Paula Sartra, byla to událost srovnávaná s pochováním spisovatele Victora Huga. Francouzský filozof ve své autobiografii předvídal, že se po smrti rozdrobí do nespočetně myslí, které jeho filozofii přijmou za svou. Pak prý bude všude.
Požár v sobotu zachvátil gotickou katedrálu v západofrancouzském Nantes. Rozsah škod zatím není známý. Nejde o první případ ničivého ohně v historickém chrámu ve Francii. Loni v dubnu vzplanuly plameny také v pařížské katedrále Notre-Dame. Podle odborníků může rekonstrukce trvat až 15 let. Podivejte se, jak unikátní historickou perlu Francie požár poničil.
Asi jedno z nejhorších překvapení svého života si vysloužil 64letý muž, který dostal od svých kolegů k narozeninám let ve stíhačce Rafale B. Z dárku byl tak vyděšený, že ve výšce 760 metrů omylem zatáhl za páku, díky které se z letounu automaticky katapultoval. Podrobnosti incidentu z března minulého roku zveřejnili vyšetřovatelé 6. dubna.
V Česku by uvolňování omezení kvůli koronaviru mělo vyvrcholit nejspíš 25. května, kdy se otevřou hotely. Řada zemí postupuje mnohem pomaleji, nějaký plán má už ale většina evropských států. Jak daleko je s uvolňováním Rakousko, co budou smět poprvé po několika týdnech lidé ve Španělsku a jaká kritéria si zvolila vláda Borise Johnsona v Británii?
Francouzská letadlová loď Charles de Gaulle se předčasně vrací do domovského přístavu kvůli podezření, že se mezi posádkou šíří koronavirus. Na palubě plavidla je nyní 1760 námořníků a kolem čtyřiceti vykazuje příznaky nemoci covid-19, informovala s odvoláním na ministerstvo obrany agentura AFP.
Francie lépe zvládá situaci s léčbou komplikovaných případů infikovaných koronavirem, pacienty na plicní ventilaci proto do Česka nepošle. Po telefonátu s francouzským premiérem Édouardem Philippem to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Premiér Philippe českému protějšku nicméně poděkoval za to, že Česko vyslyšelo víkendovou žádost Francie.
Fakultní nemocnice Brno dnes přijme z Francie šest pacientů s onemocněním covid-19 na umělé plicní ventilaci. Letadlo by mělo mělo přistát odpoledne na letišti v Brně-Tuřanech. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) požádala Francie o pomoc a česká vláda vyhověla. Francie má s umístěním nakažených pacientů problémy, část jich převzalo i Německo.
Francouzská vojenská mise v Mali měla původně trvat jen několik týdnů. Začala v roce 2013, a Francouzi jsou v této západoafrické zemi stále, jejich odchod je zatím v nedohlednu. Hrozba radikálního islamismu v regionu ale nejen neutichla, naopak se rozšířila také do Nigeru, Burkina Fasa a dalších států Sahelu.
Dva lidi v sobotu zabil útočník s nožem na jihovýchodě Francie. Dalších osm osob bylo zraněno, z toho tři jsou v kritickém stavu. Informuje o tom agentura AFP s odvoláním na zdroje blízké vyšetřování. Podezřelým z útoku je 33letý muž, který byl zadržen. Motiv jeho činu je zatím nejasný. Případem se bude zabývat protiteroristická prokuratura, informovala agentura AFP.
Zatímco únorové prodeje byly v Evropě ještě poměrně stabilní, ty březnové naplno ukazují dopady opatření, která mají zastavit šíření nového typu koronaviru. Naznačují to alespoň data zveřejňovaná některými asociacemi na největších evropských trzích. Třeba v Itálii se registrace aut v březnu propadly o 85 procent.
Je to otázka stará jako sama sociologie: podléháme ve vytváření svých sociálních a osobních já více tomu, co nám bylo dáno do vínku narozením, nebo se z těchto společenských daností dokážeme vymanit a svobodně se stát, kým chceme?
Dva týdny staré fotografie Francouzů piknikujících v parcích a na plážích jsou dávno minulostí. Úřady v zemi 17. března vyhlásily celostátní karanténu, která omezila vycházení pouze s písemným povolením. A minulý týden vláda prezidenta Emmanuela Macrona ještě přitvrdila. Dodržování karantény hlídají policisté, místy i drony a vrtulníky, pokut přibývá. Přísný režim potrvá minimálně do 15. dubna.
V důsledném nošení roušek před kamerami jsou čeští televizní moderátoři spíše výjimkou. Mívají je na sobě například ještě jejich slovenští kolegové. V dalších evropských zemích promlouvají moderátoři a reportéři k divákům s odhalenou tváří, což bývá v souladu s tím, že nošení roušek na veřejnosti v těchto státech není povinné.
Festivalový palác ve francouzském Cannes se touto dobou obvykle začíná připravovat, aby se po zdejším červeném koberci za měsíc a půl prošly hvězdy stříbrného plátna při zahájení nejsledovanější filmové přehlídky světa. Teď se ale Francie podobně jako většina západního světa ocitla v nouzovém stavu – a Festivalový palác místo hvězd slouží bezdomovcům.
Pro část obyvatel pařížské čtvrti Montmartre je celostátní karanténa o něco zvláštnější než pro zbytek Francie. Prožívají ji v prostředí přetvořeném do stylu 40. let minulého století, upozorňuje agentura Reuters. V místních ulicích zůstaly kulisy z natáčení historického filmu, které přerušilo náhlé vyhlášení povinné izolace obyvatelstva.
