Evropa a svět vzdaly v sobotu hold Helmutu Kohlovi, zesnulému německému kancléři. Kohl si přál evropský obřad, na jeho rakvi tak v Evropském parlamentu byla modro-žlutá vlajka Evropské unie. Býval vnímán jako kancléř-sjednotitel Německa a muž, který stál za zásadním posunem v integraci Evropy.
Francouzská justice v pátek obvinila vůdkyni krajní pravice Marine Le Penovou ze zneužití peněz Evropského parlamentu. Politička čelí podezření, že neoprávněně vyplácela odměny mimo jiné svému životnímu partnerovi Louisi Aliotovi jako parlamentnímu asistentovi. Aféra s fiktivním zaměstnáváním asistentů se týká 17 europoslanců francouzské strany Národní fronta, kteří jsou podezřelí z toho, že unijní peníze vypláceli svým spolustraníkům, ačkoli ti věnovali většinu svého času práci pro stranu ve Francii. Evropský parlament odhadl celkovou škodu v posledních pěti letech na pět milionů eur (131 milionů Kč).
Na předměstí Paříže ve čtvrtek zatkli muže, jenž se pokusil najet autem do davu před mešitou. Při incidentu nebyl nikdo zraněn. Motiv útočníka je nejasný, uvedla policie. Incident se odehrál před mešitou na předměstí Créteil. Zadrženému se nepodařilo do nikoho najet, neboť mu v tom zabránily bariéry před budovou. Řidiče a vlastníka vozidla bude vyšetřovat běžné policejní oddělení, nikoli protiteroristická jednotka. List Le Parisien napsal, že se muž přiznal k úmyslu pomstít útoky Islámského státu, tuto informaci ale úřady nepotvrdily. Podle médií je zatčený arménského původu a nebyl ani opilý, ani pod vlivem drog. Z místa činu ujel a policie jej zadržela doma, aniž kladl odpor.
Obyvatelé francouzského přístavního města Calais stále řeší problémy s běženci, kteří se neúspěšně pokoušejí dostat do Velké Británie. Loni v listopadu policie rozebrala tábor nazývaný Džungle, kde žily tisíce běženců. Ti se ale postupně do lesů okolo Calais vrací. A místní se bojí, že znovu vyroste masivní tábor.
Český premiér Bohuslav Sobotka vyzval francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, aby francouzské firmy působící v Česku zvedly platy svým zaměstnancům. V Bruselu se s Macronem sešli i ostatní lídři středoevropských zemí visegrádské čtyřky. Řešili spolu některé odlišné pohledy na problematiku Evropské unie. "Macronovo zvolení prezidentem by mohlo přispět k tomu, aby se věci pohnuly," tvrdí Sobotka.
Italská vláda vyhlásila na severu země stav nouze kvůli velkým vedrům. Sucho působí problémy hlavně tamním zemědělcům. Také ve Francii padaly tento týden rekordní teploty. Německo oproti tomu zjišťuje škody po bouřkách a silných lijácích, které se přes jeho území prohnaly ve čtvrtek a v noci na pátek. Bouřky napáchaly škody zejména v severním Německu. Hasiči zasahovali u popadaných stromů i zatopených sklepů.
Pouhých pět týdnů po volbách musejí z francouzské vlády odejít čtyři ministři, které vyšetřuje policie. Prezident Emmanuel Macron již vybral jejich nástupce. V resortu obrany vystřídá Sylvii Goulardovou nová ministryně Florence Parlyová, Françoise Bayroua, který je podezřelý ze zaměstnávání členů strany v europarlamentum nahradí na ministerstvu spravedlnosti Nicole Belloubetová. ministrem pro územní soudržnost se stal Jacques Mézard.
Jen třetina obyvatel Evropské unie ví, jaký pozitivní efekt přinesly regionu, ve kterém žijí, unijní fondy. Například Češi z nich od vstupu do EU dostali stovky miliard korun, přitom jen 33 procent obyvatel vnímá členství v unii výhradně pozitivně. Evropský parlament chce proto investovat do zlepšování informovanosti občanů unijních států o konkrétních evropských investicích. Pomoci mají digitální technologie a sociální sítě.
Novou vládu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona opustil další ministr. Je jím François Bayrou ze strany MoDem, která je v novém parlamentu spojencem hnutí Republika vpřed!. Kromě něj z vlády podle francouzských médií odejde také ministryně pro evropské záležitosti, členka MoDem a Bayrouova blízká spolupracovnice Marielle de Sarnezová.
Zátarasy, které položili migranti na dálnici do Calais na severu Francie, mají první oběť. Způsobily havárii, kdy polská dodávka narazila do jednoho ze stojících kamionů. Během nehody zemřel její řidič. Podle agentury AFP policie v souvislosti s nehodou zatkla devět Eritrejců, kteří se schovali do korby jednoho ze stojících kamionů, a obvinila je ze zabití z nedbalosti, narušování dopravy a ohrožování zdraví řidičů. Přistěhovalci se tímto způsobem snaží zpomalovat nákladní vozidla v naději, že se do nich dostanou, aby se mohli nechat odvézt přes Lamanšský průliv do Británie. Případy kladení zátarasů na dálnici u Calais se od jara opět množí.
Francouzská policie zatkla čtyři osoby blízké muži, který se v pondělí pokusil o teroristický útok na pařížské třídě Champs-Élysées, napsala agentura AFP. Útočník, který při incidentu zahynul, byl identifikován jako 31letý Adam Dzaziri. Nebyl doposud nikdy trestně stíhaný, ale od roku 2015 ho úřady vedly v evidenci osob se sklony k radikalismu. Mezi zadrženými je Dzaziriho bývalá manželka, jeho bratr, švagrová a nakonec i otec, který žije v oblasti asi 30 kilometrů jižně od Paříže. Podle médií Dzaziriho rodina sympatizuje s hnutím salafistů, tedy islámských fundamentalistů. Dzaziri měl od roku 2012 zbrojní průkaz na sportovní zbraně, jehož platnost si prodloužil letos v únoru.
Pouhý měsíc činnosti má za sebou vláda francouzského premiéra Édouarda Philippea. Po pondělním oznámení výsledků parlamentních voleb Philippe podal demisi, očekává se však, že většinu členů kabinetu by měl prezident Emmanuel Macron jmenovat do funkcí znovu. Netýká se to však ministra pro územní soudržnost Richarda Ferranda, který je podezřelý z majetkových trestných činů.
Do policejní dodávky na pařížské třídě Champs-Élysées v pondělí odpoledne naboural 31letý Francouz, který byl v evidenci úřadů jako islámský radikál. Při srážce utrpěl těžké popáleniny a brzy poté zemřel. Pařížská prefektura na twitteru upozornila, že oblast včetně přilehlé stanice metra byla uzavřena, už o půl hodiny později nicméně úřady informovaly, že "situace je pod kontrolou". Mezi policisty ani civilisty nikdo nebyl zraněn.
Pokud nedojde k ekonomickému obratu na evropské nebo celosvětové úrovni, tak má prezident Emmanuel Macron pro svůj reformní program výrazně lepší startovní pozici než jeho předchůdci, ale rizik, která ho mohou vykolejit, je spousta, říká politolog Lukáš Macek. Za Macronova prezidentství se podle něj bude Francie snažit profilovat na světové scéně jako sebevědomější hráč.
Emmanuel Macron uspěl nedávno ve francouzských prezidentských volbách a teď jeho hnutí ovládlo i parlament. Podle předběžných výsledků obsadí 350 křesel v celkem 577členném Národním shromáždění. To mu uvolňuje roce k prosazení nepopulárních reforem. Už během léta by chtěl představit reformu sešněrovaného pracovního trhu. Vedle domácích záležitostí se Macron hodlá zaměřit i na Evropskou unii.
Druhé kolo francouzských parlamentních voleb skončilo, drtivě vyhrálo hnutí Republika vpřed! prezidenta Emmanuela Macrona. Podle posledních údajů ministerstva vnitra, když mělo sečteno 92 procent hlasů, už získalo Macronovo hnutí spolu se svými spojenci 294 křesel v celkem 577členném Národním shromáždění. Podle odhadů by jejich celkový zisk měl činit až 359 mandátů. Nejsilnější opoziční stranou se stanou republikáni. Socialisté už přiznali drtivou porážku. Do Národního shromáždění se dostala i šéfka krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová.
Bývalý německý kancléř Helmut Kohl, který zemřel v pátek ve věku 87 let, se dočká evropského státního obřadu. O jeho uspořádání se zasadí předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Juncker chce smuteční ceremonii pro někdejšího předsedu CDU uspořádat ve Štrasburku - ve městě, které je symbolem německo-francouzského smíření.
V neděli se ve Francii koná druhé kolo voleb do Národního shromáždění. Hnutí nového prezidenta Emmanuela Macrona má šanci získat nejsilnější většinu za posledních 50 let. Macron vsadil ve volbách na nové tváře. Polovinu kandidátů jeho hnutí tak tvoří lidé, kteří nemají zkušenosti s politikou. "Dá se hovořit o určité macronmanii. Optimismus se ale netýká celé francouzské společnosti," říká pro Aktuálně.cz profesor Christian Lequesne.
Od 31. května platí takzvaný protikuřácký zákon, který znamená úplný zákaz kouření v českých restauracích. Zatímco Češi se se zákazem kouření teprve sžívají, Francouzi si už zvykli. Popelníky totiž najdou pouze před restaurací. Obdoba tuzemského protikuřáckého zákona ve Francii platí od roku 2007. "Aspoň se během večera dostaneme na čerstvý vzduch. Jsme zvyklí," okomentoval zákaz jeden z kuřáků. Ve Francii, stejně jako v Česku, kouří lehce přes 22 procent obyvatel nad 15 let. V Paříži hrozí pokuta 68 euro za odhazování nedopalků na ulici a na francouzských letištích musí milovníci tabáku využít oddělené kuřárny. Poslední dva roky se ve Francii nesmí kouřit ani na dětských hřištích.
Evropský parlament ve čtvrtek zbavil imunity šéfku francouzské krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penovou. Politička čelí ve své vlasti občanské žalobě za pomluvu jednoho veřejného činitele, kterého obvinila z podpory islámského radikalismu. Zbavení imunity se vztahuje na tento konkrétní případ. Le Penová je taky vyšetřována pro podezření z fiktivního zaměstnávání svých spolustraníků jako asistentů v Evropském parlamentu. Už ve středu zbavil parlament imunity otce Le Penové a bývalého šéfa Národní fronty Jeana-Marie Le Pena. V jeho případě kvůli výrokům podněcujícím nenávist.
