Americký prezident Donald Trump zvažuje, že by od dánské vlády koupil Grónsko. V pátek o tom informovala televize CNN s odkazem na dva zdroje blízké Trumpovi. Šéf Bílého domu měl nápad opakovaně vznést na jednáních a večeřích se svými poradci.
Nizozemci obývají území, které z velké části leží pod úrovní hladiny moře. Během staletí vybudovali důmyslný systém bariér a kanálů na kontrolu vody. Globální oteplování ale všechno mění. Vlivem tání ledovců se začne zvyšovat hladina moří a hráze chránící Nizozemsko přestanou stačit. "Vodu máme pod kontrolou a ještě tak 50 až 70 let to udržíme," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz výzkumník a glaciolog z univerzity v Utrechtu Peter Kuipers Munneke. "Moment, kdy hladina moře stoupne tak, že už ji nezastavíme, přijde určitě. Důležité je se ptát, kdy to přijde."
Sezona tání letos zasáhla Grónsko dříve, než je obvyklé. Ostrov přišel minulý čtvrtek během jediného dne o dvě miliardy tun ledu, což se v prostředku června nestává. Pokud bude situace pokračovat, může letošní rok překonat dosud naměřené rekordy.
V tomhle ročním období by mělo v Grónsku tát čtyřikrát méně ledu, upozorňuje ekolog Alexander Ač. Svět obletěl snímek psí smečky, která vypadá, jako kdyby běžela po hladině moře. Ve skutečnosti se spřežení na fotce dánského vědce brodí vodou z tajícího ledovce na severozápadě ostrova. Průměrná teplota v Grónsku je teď asi o jeden a půl stupně vyšší než průměrná teplota v minulém století, říká Ač. Bez vlivu člověka by téměř neexistoval důvod pro to, aby globální teplota rostla. Odhady klimatických i ekologických modelů se spíše zhoršují, dodává.
Americký ministr zahraničí Mike Pompeo odložil čtvrteční plánovanou cestu do Grónska, protože se musí vrátit do Washingtonu. V Londýně to oznámila ministerská mluvčí Morgan Ortagusová. V úterý Pompeo náhle zrušil návštěvu Německa, kde se měl sejít s kancléřkou Angelou Merkelovou a ministrem zahraničí Heiko Maasem. Místo toho šéf americké diplomacie odjel na neohlášenou návštěvu Iráku.
V Grónsku v těchto dnech začíná letní sezona, během které kvůli vysokým teplotám a intenzivnějšímu slunečnímu svitu každý rok tají masy ledu. Grónský ledovec dělá klimatologům starosti už několik let. Teď se ale ukázalo, že ubývá tak rychle, že už nyní významně přispívá ke zvyšování hladiny světového oceánu. Taje šestkrát rychleji než před 40 lety.
Největší grónský ledovec Jakobshavn, který řada odborných studií označovala za vůbec nejrychleji tající na světě, se nečekaně zvětšuje. Zjistili to vědci z amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA). Podle nich začalo přírodní těleso růst v roce 2016 díky chladnějším vodám oceánu.
Klimatické změny mohou přinášet i příležitosti. Grónský ledovec taje enormní rychlostí a kromě už mnohokrát opakovaných hrozeb to pro obyvatele největšího ostrova na světě znamená vidinu náhlého ekonomického růstu.
Život obyvatel města Tasiilaq na jihovýchodě Grónska se v posledních deseti letech výrazně mění. Důvodem jsou klimatické změny, kvůli nimž tají ledovce a moře nezamrzá. Lidé tak pomalu přicházejí o možnost lovu pod ledem, který je tradičním způsobem obživy v Grónsku.
Na paradoxní proces u grónského kontinentálního ledovce zaviněný uvolňováním metanu přišel mezinárodní vědecký tým. Nechyběli v něm ani čeští zástupci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Studie ukazuje, že biologické procesy pod ledem mohou ovlivňovat koncentrace skleníkových plynů v atmosféře a následně i celoplanetární klima. Studie vyšla 3. ledna v prestižním světovém časopise Nature.
Vědci z NASA určili tři příčiny, které můžou za vychýlení zemské osy. Podle studie to z části způsobuje i člověk.
V červnu se od ledovce Helheim v Grónsku odlomil ledovec o velikosti dolního Manhattanu. Jev se podařilo zachytit americkému fotografovi Lucasi Jacksonovi. Ledovce v Grónsku dlouhodobě trpí vlivem klimatických změn. Jejich proměny zkoumá od roku 2015 i projekt NASA.
Oslnivě bílý kus ledu je stále v pohybu a nikdo neví, jakým směrem popluje.
Vědci z newyorské univerzity natočili velkolepé oddělení masy ledu od ledovce Helheim ve východní části Grónska. Celá akce trvala asi 30 minut. Příčinou oddělení ledovce byl vliv globálního oteplování, které způsobilo nárust hladiny moře.
Zatímco Evropu trápí silné mrazy, na severním polárním kruhu jsou dny, během nichž nějakou dobu vůbec nemrzne. "Je to anomálie mezi anomáliemi," říkají vědci.
Snaha propagovat Grónsko jako domov vánočního skřítka nebyla finančně úspěšná a Grónsko se propříště chce prezentovat raději jako země s přírodními krásami.
V patnácti letech zhlédla Patrícia Pečnerová seriál Evoluce a touha zkoumat světovou biodiverzitu ji pohltila natolik, že se dala na studium ekologické a evoluční biologie. V diplomové práci se zabývala výzkumem veverek. Před čtyřmi lety se za doktorským studiem přestěhovala do Stockholmu, kde působí v Muzeu přírodní historie a zkoumá mamuty. Díky tomu se jako jediná Slovenka zúčastnila arktických výzkumných expedic na sever Grónska a severovýchodní Wrangelův ostrov. Před expedicí absolvovala pobyt ve švédských horách a učila se střílet. "Pokud vědec rozumí svému výzkumu, měl by být schopen vysvětlit jej jednoduchými slovy, které každý pochopí," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Kampaň ochránců zvířat a zapojení světových celebrit vedly k zásadnímu omezení komerčního lovu tuleňů. Kanadští Eskymáci jsou ale na lovu těchto zvířat ekonomicky závislí. Podle režisérky Alethey Arnaquqové-Barilové není lov tuleňů o nic víc škodlivý než běžný lov zvířat v Evropě. Její film "Tichý hněv Inuitů" je k vidění na festivalu Jeden svět, který začal v pondělí 6. března v Praze.
Island má nejnižší, nebo téměř nejnižší kriminalitu na světě. V průměru se tam stane jedna až dvě vraždy ročně. Smrt dvacetileté ženy Birny Brjánsdóttirové z pátku na sobotu 15. ledna proto vyvolala velké emoce, do pátrání se zapojily stovky dobrovolníků. Podezřelé dopadl policejní tým vrtulníkem na moři.
Vlivem klimatických změn stoupá teplota oceánů a na severní polokouli klesá množství ledu. Na krách plujících po moři přitom závisí životy ledních medvědů, kteří na nich loví potravu. Těch je kvůli globálnímu oteplování stále méně. V současnosti žije ve volné přírodě jen zhruba 25 tisíc jedinců.
