Kybernetické útoky, které v úterý zasáhly celý svět, postihly především Ukrajinu. Nevyhnuly se ale ani Česku, kde virus napadl stovky počítačů, především ty s neaktualizovanými operačními systémy. Česko tak je sedmou nejvíce zasaženou zemí, útok paralyzoval například reklamní agenturu Ogilvy. Devadesát procent útoků se však soustředilo na ukrajinské státní instituce či banky.
Nový vir byl revoluční a velmi sofistikovaný, něco podobného tu ještě nebylo, šíří se pomocí emailu s přílohou doc, ve které běžní uživatelé nevidí žádné nebezpečí, říká IT expert Tomáš Charvát o posledním celosvětovém kybernetickém útoku. Nese prý znaky ruské domény a kódování azbukou, proto je možné, že jeho původce je z Ruska. Podle jeho informací byl škodlivý email rychle identifikován, napadení uživatelé ale nejspíš přijdou o svá data, Česko se proti podobným útokům prý brání mizerně.
Německý poskytovatel elektronické pošty Posteo zablokoval e-mail hackerů, kteří stojí za úterním kybernetickým útokem. Hackeři vyzývali majitele zamčených počítačů, aby zaplatili výkupné, pokud chtějí svá zařízení znovu odblokovat. Po zaplacení 300 dolarů v bitcoinech lidé měli poslat e-mail se svými údaji. Hackeři se ale teď ke zprávám nedostanou, a tak placení výkupného de facto nemá smysl. Kyberútok zasáhl počítače hlavně ukrajinských firem, kromě nich i ruského ropného gigantu Rosněfť nebo dánského dopravce Maersk.
Ukrajinu, Rusko a postupně celou Evropu zasáhla série silných kyberútoků. Mezi poškozenými jsou ruský ropný gigant Rosněfť, ukrajinské banky, kyjevské letiště nebo francouzská stavební firma Saint Gobain. Na Ukrajině virus napadl i vládní počítače. Ruská kancelář společnosti Home Credit, která patří české finanční skupině PPF, hlásí "nestandardní aktivitu" na svých serverech. Problémy mají i některé evropské firmy, mezi nimiž jsou podle antivirové společnosti Eset i české společnosti. Šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksandr Turčynov prohlásil, že incident nese "už na první pohled" rysy ruského kyberútoku.
Italské ministerstvo zahraničí v úterý oznámilo, že vyšetřuje pokus o hackerský útok na své počítače. Hackerská skupina, která se označuje jako italská odnož hnutí Anonymous, předtím zveřejnila některá data, která podle ní ukradla z počítačů ministerstva. Není zatím jasné, zda jsou mezi těmito údaji nějaké citlivé informace, uvedla agentura Reuters. Ministerstvo uvedlo, že s úřadem prokurátora spolupracují při vyšetřování jeho technici, podrobnosti o pokusu proniknout do počítačů ale neuvedlo. Hackeři o útoku informovali na serveru cyberguerrilla.org. Na server nahráli například tabulky nazvané "ubytování zaměstnanců" a "cestování/výdaje".
Agentura Bloomberg s odvoláním na své zdroje tvrdí, že ruští hackeři se pokoušeli dostat do volebních databází a systému v desítkách států USA. Prezident Barack Obama musel loni dokonce použít "horkou linku", aby Rusy před vměšováním varoval. Současná vláda prezidenta Donalda Trumpa je obviňována, že je Ruskem ovlivňována.
Už od začátku týdne pokračuje roztržka mezi mocnostmi na Blízkém východě. Na jedné straně stojí Katar, na druhé Saúdská Arábie a její spojenci. Ti tvrdí, že Katar podporuje teroristické organizace. Saúdskoarabský ministr zahraničí dokonce nevyloučil vojenskou akci proti Kataru. Ve skutečnosti spor zřejmě odstartoval hackerský útok. Podle stanice CNN vedený z Ruska.
Výpadek roamingu zákazníků společnosti O2 mohl způsobit hackerský útok nebo softwarová chyba. Kvůli výpadku se od úterního odpoledne ocitly bez mobilní sítě statisíce klientů O2, kteří jsou v zahraničí. Ve středu po 21:30 firma oznámila, že obnovila většinu roamingového provozu.
Pražský městský soud v úterý rozhodl, že vydání údajného ruského hackera Jevgenije Nikulina je přípustné jak do Spojených států, tak do Ruska. Devětadvacetiletý Nikulin byl zadržen loni v říjnu v pražském hotelu. Obě země pak ve stejný den požádaly o jeho vydání. Rus si proti úternímu usnesení o přípustnosti vydání do USA obratem podal stížnost, takže věcí se bude zabývat ještě vrchní soud. Konečné slovo bude mít ministr spravedlnosti.
Jazyková analýza programu ukázala, že pouze jeho čínská verze používá správnou gramatiku a interpunkci. Autor tedy musel plynně mluvit čínsky. V dřívější analýze společnosti Symantec a Kaspersky Lab uvedly, že jedna z prvních verzí viru má část kódu společnou s některými programy používanými skupinou Lazarus, která je podle mnoha expertů krycí hlavičkou pro severokorejské hackery.
Na území Ukrajiny začal platit zákaz oblíbené sociální sítě VKontakte, vyhledávače Jandex.ru a dalších ruských internetových stránek. Ukrajinský prezident Porošenko tvrdí, že jejich majitelé shromažďovali citlivé informace o obyvatelích Ukrajiny, které by mohli poskytnout ruské vládě. Blokace ruských internetových služeb byla přijata spolu s novými sankcemi vůči Rusku.
Virus WannaCry v minulých dnech infikoval desetitisíce počítačů po celém světě. Hackeři zablokovali důležitá data v počítačích a požadovali za ně výkupné v bitcoinech. Virus využil kritické bezpečnostní trhliny v systému Windows a cílil převážně na uživatele operačního programu XP. Bezpečnostní odborníci ovšem viní tajné služby z toho, že o trhlině věděly již delší dobu, ale používaly ji ve svůj prospěch. Stále také nejsou známí pachatelé útoku, podle odborníků vedou stopy do Severní Korey.
První vlna viru přišla během pátku a soboty, experti očekávají další. Podle některých antivirových firem vede stopa autorů viru do Severní Koreje.
Společnosti zabývající se kybernetickou bezpečností, ale i činitelé amerických tajných služeb se domnívají, že znají původce vyděračského počítačového programu WannaCry, který napadl počítače ve 150 zemích světa. Stopy podle nich vedou k hackerům z komunistické Severní Koreje.
Program WannaCry od pátku napadl až 200 000 počítačů po celém světě, především ty s operačním systémem Windows XP. Zablokuje důležitá data a za jejich zpřístupnění požaduje platbu v bitcoinech.
Masivní kybernetický útok, který v pátek zasáhl nejméně 150 zemí světa, je varováním pro vlády před riziky a slabinami systémů. Uvedl prezident společnosti Microsoftu Brad Smith. Vlády podle Smitha hromadí ve svých softwarových systémech řadu zranitelných míst, což nyní způsobilo "rozsáhlé škody". Podle expertů byl při útoku použit hackerský nástroj, který vyvinula americká Národní bezpečnostní agentura (NSA). Na internet se dostal díky hackerské skupině.
Dvaadvacetiletému IT expertovi z Velké Británie vystupujícímu pod přezdívkou MalwareTech se podařilo zastavit šíření nového počítačového viru WannaCry, který v pátek napadl statisíce počítačů po celém světě. Doposud neznámý útočník je zablokoval s požadavkem zaplacení výpalného. Europol mezitím uvedl, že bylo napadeno nejméně 200 tisíc počítačů ve 150 zemích. "Tento útok jsme zastavili, ale přijde další a ten nebudeme schopni zastavit. Jde o mnoho peněz. Nemají důvod v tom přestat. Nedá jim velkou práci změnit kód a znovu začít. Je pravděpodobné, že to udělají. Možná ne o víkendu, ale pravděpodobně už v pondělí ráno," citovala MalwareTech BBC.
Terčem kybernetických útoků se v pátek stala stovka zemí, nejvíce bylo postiženo Rusko, napsala agentura AP s odvoláním na dvě firmy zabývající se internetovou bezpečností. Rusové připustili, že hackeři cílili i na jejich banky. Útok mimo jiné ochromil nemocnice v celé Anglii, zasáhl i do USA. Automobilka Renault pak zastavila produkci ve francouzských továrnách. Česka se útok zřejmě dotkl jenom okrajově.
Pražský městský soud odročil jednání o vydání údajného ruského hackera Jevgenije Nikulina na 30. května. Mladíkův obhájce Martin Sadílek tvrdí, že nedostal návrh na Rusovo vydání do USA. Přípustností vydání se soud kvůli bezpečnosti zabýval v pankrácké vazební věznici. Státní zástupkyně Renáta Rychnovská v tvrzení obhájce obstrukce nevidí, na námitku má podle ní obhajoba právo. Do věznice na jednání přišli i Nikulinovi rodiče, účastnil se ho také ruský konzul. Spojené státy viní Nikulina z útoku na profesní sociální síť Linkedin, za což mu v USA hrozí až 30 let vězení a pokuta milion dolarů (zhruba 24,5 milionu korun). Rusko na Nikulina vydalo zatykač kvůli údajné internetové krádeži.
Velký balík e-mailů, fotek a dalších dokumentů je označován za uniklá data ze štábu francouzského prezidentského kandidáta Emmanuela Macrona. Jeho volební tým vzápětí ohlásil, že se stal cílem "masivního útoku hackerů, uvedla agentura Reuters. V sobotu tým apeloval, aby média nezveřejňovala napadený obsah, který by mohl ovlivnit volby.
