Ředitelství silnic a dálnic zvažuje, zda má zaplatit výkupné ve výši desítek milionů korun, které po něm požadují hackeři. Státní organizace se v květnu stala terčem kybernetického útoku a přišla o celé účetnictví a všechny smlouvy uložené na discích. Hackeři výměnou za peníze nabízejí, že ŘSD odblokují přístup do jeho systémů a úložišť.
Na některé české weby zaútočili podle Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) hackeři. Situaci úřad vyhodnocuje, závažné dopady zatím neeviduje. NÚKIB to ve středu uvedl na Twitteru. Úřad na něm také odkázal na své varování před kyberútoky v souvislosti s děním na Ukrajině.
Pojišťovna VZP, která schraňuje zdravotní údaje více než šesti milionů Čechů, ze svých počítačů začala odstraňovat ruský antivirový program Kaspersky. Změnila tak předchozí úmysl si ho ponechat. Stejný software například USA považují již od roku 2017 za bezpečnostní riziko a podezřívají ho ze špionáže a nesmí ho využívat na vládních počítačích. Pojišťovna ho k ochraně dat používá celou tuto dobu.
"Konvenční válka je teď mnohem větší než kybernetická. Skupiny hackerů mohou poškodit průmysl, firmy, ruskou vládu. Na to, že dokážou zastavit jadernou zbraň, bych ale nespoléhal," říká etický hacker Martin Haller. "Jednou ze zbraní, kterou hackeři mají, je kybernetická propaganda. Potřebujeme do ruské společnosti dostat informace ze zahraničí," upřesňuje.
Kdo si v Rusku v sobotu pustil některou z tamních státních televizních stanic, nestačil se divit. Místo tradičních zpráv o "speciální operaci" s cílem odstranit ukrajinské "nacisty" vysílala televize reálné záběry z válčení a ruské invaze na Ukrajině. Šlo o hackerský útok, ke kterému se přihlásila skupina Anonymous. Ta ve stejný den vyhlásila válku vládcům Ruské federace.
Kde hrozí běžnému uživateli internetu největší nebezpečí? Jak můžeme sami ochránit důležitá data, svoji domácnost i firmu? Jak Česko a Evropská unie řeší kyberbezpečnost? A co prosadil Evropský parlament do nového aktu o digitálních trzích? Na dotazy čtenářů na téma bezpečnost na internetu odpovídal zakladatel neziskového projektu Digitální pevnost Miloslav Lujka.
Loni v lednu podnikla skupina severokorejských hackerů rozsáhlý útok na výzkumníky ve Spojených státech. Snažili se využít chyb v systémech společností Microsoft a Google a dostat se do jejich počítačů. Letos přišla odpověď. Jedna z "obětí" se rozhodla Severokorejcům, které možná platil i tamní režim, pomstít. Američan tak shodil internet celé asijské země.
Běloruská opoziční skupina počítačových pirátů v pondělí ohlásila, že zašifrovala některé počítačové systémy běloruských státních drah, aby narušila přepravu ruských jednotek do Běloruska. Skupina samozvaných kybernetických partyzánů se již dříve přihlásila k řadě počítačových útoků, napsala agentura Reuters.
S technologickým pokrokem se v posledních letech zpravodajská činnost výrazně proměnila a aktivity špionů se stále více přesouvají do kyberprostoru. Jak dnes komunikují pracovníci zpravodajských služeb? Představuje pro ně elektronická komunikace velké riziko? A jak se změní zpravodajské služby s příchodem kvantových počítačů? Sledujte pátý díl série o českých tajných službách Stíny.
Benešovská nemocnice získá 12,5 milionu korun na úhradu spoluúčasti přímých nákladů spojených s předloňským kybernetickým útokem. Rozhodli o tom středočeští zastupitelé. Zároveň souhlasili s uvolněním 7,6 milionu korun na zvýšené náklady na rekonstrukci v mladoboleslavské nemocnici.
Osobní i pracovní e-mailovou korespondenci některých německých spolkových poslanců získali podle německého deníku Bild hackeři pracující pro ruské tajné služby. Do počítačů poslanců se jim podařilo proniknout díky takzvaným phishingovým e-mailům. Získaná data by ruské úřady mohly využít k ovlivnění německých federálních voleb, které se konají 26. září, dodává německý deník. Moskva nařčení odmítá.
Sběratel výtvarných děl zaplatil v on-line aukci přes 335 tisíc dolarů (více než sedm milionů korun) za takzvaný nezastupitelný token (NFT) k virtuálnímu obrázku britského street artového umělce Banksyho. Ke svému překvapení ale zjistil, že se nechal napálit internetovým podvodníkem.
Hackerská skupina, která se pokouší zpeněžovat ukradené informace, tvrdí, že má k dispozici interní data společnosti Gordic. Na jejích systémech běží více než šest tisíc orgánů veřejné správy - včetně ministerstva obrany, vnitra, prezidentské kanceláře, Ústavního soudu i pražského magistrátu. Společnost Gordic žádný únik dat zatím nezjistila. Situaci zkoumá i kyberbezpečnostní úřad.
Umí zapnout kameru nebo nahrávání zvuku. Přečíst odeslané zprávy, zjistit, kde právě jste, i to, s kým jste se potkali. Špionážní program Pegasus ovládne telefon, aniž byste to tušili. Izraelská firma NSO Group program vytvořila, aby usnadnila boj proti zločincům a teroristům. Teď ale skupina světových médií zjistila, že ho řada zemí používala proti novinářům nebo třeba právníkům.
