Aktivisty z desítek zemí, kteří plují s humanitární pomocí k břehům Pásma Gazy, chce izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir označit za teroristy. Informuje o tom server listu The Jerusalem Post, podle něhož by takový postup umožnil zabavovat plavidla flotily a aktivisty poslat do vězení pro teroristy, kde by mimo jiné neměli přístup k televizi či rádiu.
Izrael zvažuje anexi okupovaného Západního břehu jako možnou reakci na uznání palestinského státu Francií a dalšími zeměmi. Podle agentury Reuters to uvedli tři izraelští představitelé. Podle dalšího izraelského činitele v neděli tuto myšlenku projednal bezpečnostní kabinet.
Švédská aktivistka Greta Thunbergová se v neděli v Barceloně nalodila na jednu z lodí naložených pomocí pro palestinské Pásmo Gazy. Plavidla se budou snažit prolomit izraelskou námořní blokádu a doručit potraviny a další humanitární pomoc do zničené enklávy.
Izrael v noci bombardoval předměstí města Gaza, ničil domy a vyhnal další rodiny z této oblasti, v níž v pátek zahájil novou ofenzivu. Útoky a střelba izraelských vojáků si dle zdravotních úřadů v celém Pásmu Gazy vyžádaly nejméně 18 mrtvých, včetně 13, kteří se pokoušeli získat potravinovou pomoc v centrální části území, kde přes dva miliony Palestinců přežívají v extrémně těžkých podmínkách.
Hromadná evakuace z města Gaza, kde Izrael zahajuje další rozsáhlou vojenskou operaci, je podle předsedkyně Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) Mirjany Spoljaricové neproveditelná.
Ministři zahraničí Francie, Španělska či Irska v sobotu důrazně kritizovali rozhodnutí Spojených států neudělit víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří se měli zúčastnit zářijového zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Informují o tom agentury AFP a Reuters, podle nichž se tak šéfové diplomacií vyjádřili v Kodani, kde jsou na neformálním jednání ministrů zahraničí EU.
Bývalý izraelský ministr obrany a lídr centristické opoziční strany Národní jednota Benny Ganc vyzval v sobotu večer premiéra Benjamina Netanjahua a další dva opoziční vůdce k vytvoření dočasné vlády národní jednoty, která by umožnila dohodu s palestinským teroristickým hnutím Hamásem o propuštění zbývajících rukojmích. Informovala o tom agentura AFP.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil zahájit okamžitě jednání o propuštění rukojmích a o ukončení války v Pásmu Gazy. Píší to agentury Reuters a AFP. Jedná se zřejmě o reakci na návrh dohody o příměří, se kterým souhlasilo teroristické hnutí Hamás v pondělí. Tento návrh však počítá s propuštěním jen části rukojmích a s přerušením bojů na 60 dní.
Izraelská armáda nyní působí v okrajových částech města Gazy, které se chystá obsadit. Uvedl to podle izraelských médií náčelník generálního štábu armády Ejal Zamir. Podle agentur armáda začala kontaktovat nemocnice a mezinárodní organizace působící v Gaze, aby se připravily na evakuaci mimo město. Evakuaci odmítá ministerstvo zdravotnictví kontrolované Hamásem.
Hamás souhlasí s návrhem na příměří v Pásmu Gazy, který v neděli dostal od zprostředkovatelů jednání - Egypta a Kataru. V pondělí to uvedly agentury AFP a Reuters s odkazem na nejmenované představitele palestinského hnutí a Egypta. Dohoda předpokládá 60denní příměří, propuštění poloviny izraelských rukojmích a zahájení vyjednávání o uzavření trvalého klidu zbraní. Izrael návrh zatím nekomentoval.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že by byl rád, kdyby měli zahraniční novináři přístup do Pásma Gazy, a mohli se tak seznámit s tamním humanitárním úsilím. Izrael nepovoluje od začátku války v říjnu 2023 zahraničním reportérům vstup do Gazy, pokud nemají vojenský doprovod izraelské armády.
Nedělní izraelský úder nedaleko nemocnice Šífa ve městě Gaza zabil pět novinářů katarské televize Al-Džazíra, včetně prominentního reportéra Anase Šarífa, informovala televize.
Izrael nemá jinou možnost než pokračovat ve válce, protože Hamás nechce složit zbraně, řekl v neděli novinářům izraelský premiér Benjamin Netanjahu k plánu obsadit město Gaza. Podle něj je cílem zničit poslední bašty Hamásu a tak rychle ukončit válku, která trvá od října roku 2023. Netanjahu také odmítl kritiky za špatnou humanitární situaci v Pásmu Gazy, podle něj jsou to lži šířené Hamásem.
Norská vláda nařídila norskému státnímu investičnímu fondu, aby přezkoumal své investice do izraelských firem. Reagovala tak na kritiku, že fond podporuje společnosti napomáhající izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se přiklání k rozšíření ofenzivy v Pásmu Gazy a k obsazení celé oblasti, píše agentura Reuters s odvoláním na izraelskou televizi Channel 12. V úterý má o záměru rozhodovat izraelský kabinet.
Několik desítek tisíc lidí přišlo v Sydney demonstrovat za mír v Pásmu Gazy a větší dodávky humanitární pomoci obyvatelům tohoto palestinského území, sužovaného od října 2023 válkou, kde podle nevládních organizací i agentur OSN umírají lidé kvůli hladu. Připojil se k nim i zakladatel WikiLeaks Julian Assange.
Teroristické hnutí Hamás zveřejnilo téměř pětiminutové video se záběry Evjatara Davida, izraelského rukojmího, který byl unesen 7. října 2023 do Pásma Gazy. Méně než minutu dlouhý úryvek z tohoto videa ozbrojené křídlo hnutí Hamás zveřejnilo už v pátek.
Hnutí Hamás se nevzdá ozbrojeného odporu, dokud nebudou plně obnovena národní práva palestinského lidu a nevznikne nezávislý a suverénní palestinský stát s Jeruzalémem jako hlavním městem. Hnutí to uvedlo v prohlášení, z něhož cituje agentura Reuters.
To, co se odehrává v Pásmu Gazy, je genocida, řekl podle agentury ANSA izraelský spisovatel David Grossman v rozhovoru v italském deníku La Repubblica. Grossman prý po celá léta odmítal používat slovo genocida, ale nyní poté, co četl, viděl a slyšel od lidí, kteří v pásmu byli, mu nezbývá než slovo použít.
Izrael nebude Československem 21. století, prohlásil v úterý podle zpravodajského serveru The Times of Israel izraelský ministr zahraničí Gideon Saar s odkazem na mnichovskou dohodu, která hitlerovskému Německu před druhou světovou válkou zajistila část československého pohraničí.
