Ještě před 25 lety mělo Česko jako jedna z mála vnitrozemských zemí námořní obchodní loďstvo. Pod domácí vlajkou plulo mezi roky 1952 a 1998 celkem 44 lodí. Část z nich země "vrátila" v 60. letech Číně a v závěru komunismu už podnik upadal. Po roce 1989 se sice začal opět slibně rozvíjet, pak ho ale převzal finančník Viktor Kožený a lodě rozprodal. Čeští námořníci dnes působí u zahraničních firem.
První romskou vysokoškolačkou na území Československa se stala už jako babička devíti vnoučat, v roce 1970. Byla také jednou z prvních romských spisovatelek a dramatiček. Zlomem v její kariéře byla hra Hořící cigánský tábor, která je metaforou genocidy Romů za druhé světové války. Osud Eleny Lackové znovu ožívá ve filmu romské režisérky Very Lackové O baripen.
Kniha Motocykly v Československu má 500 stránek a váží několik kilogramů. Petr Doležal do ní sháněl fotografie na burzách a přes známé desítky let. Díky rozsáhlému archivu snímků běžných lidí, kteří si motorky pořizovali a jezdili na nich do práce, na nákupy, výlety i dovolenou, jedinečně zmapoval dobu minulou. A rád by de dopátral toho, kdo je na fotkách zvěčněný.
Fronty na ovoce, maso, jízdní kola i zájezdy. Řada lidí čekajících na vytoužené zboží se stala jedním ze symbolů socialismu v Československu. Něco jako široký výběr sortimentu neexistoval. Zákazníci brali často to jediné, co v obchodech našli, protože zboží přicházelo v omezeném množství.
Centrum architektury a městského plánování připravilo k výročí sametové revoluce projekci s názvem Přidušené město 68-89. Autentické fotografie Karla Bucháčka a Miroslava Hlaváčka dokumentují život v Praze mezi dvěma společensky zlomovými událostmi. Redakce Aktuálně.cz některé snímky nabízí ve fotogalerii.
Rodiče dnes šestaosmdesátileté Márie Šidové celý život pomáhali druhým. Mnohdy přitom riskovali i svůj vlastní život. Za druhé světové války ukrývali židovského přítele, během nejtvrdších let socialismu pomáhali z vězení uprchlému páterovi Jánu Hutyrovi. Režimu se postavila i sama Mária Šidová, poprvé ve svých sedmnácti letech. V pátek si za to převezme Cenu Paměti národa.
Před 150 lety, 17. listopadu 1873, vznikla spojením do té doby samostatných měst Buda, Pešť a Óbuda maďarská metropole. Budapešť se musela vzpamatovat ze škod, které na ní zanechala druhá světová válka, později se také stala centrem krvavé protikomunistické revoluce. Podívejte se na historii města, v němž žije přes 1,7 milionu lidí a kterému se přezdívá královna Dunaje.
Když v létě zemřel Milan Kundera, z reakcí médií i významných osobností bylo zjevné, že česká literatura ztratila světového spisovatele. Z jeho díla bylo přeloženo vše, co povolil, a ještě za života se o něm i jeho prózách psaly knihy – obojí po celém světě v takovém kvantu, že to Češi ani nestíhali registrovat.
Před 105 lety členové Revolučního národního shromáždění zvolili aklamací v jeho nepřítomnosti prvním československým prezidentem Tomáše Garrigua Masaryka. Hlavou Československa byl až do své abdikace v roce 1935. Deník Aktuálně.cz při této příležitosti obarvil některé historické fotografie z Masarykova života.
V popkultuře se o Paříži mluví coby o městu zamilovaných. Přelom 19. a 20. století se však zde nesl v duchu zhůvěřilosti. Během slavného období "Belle Epoque" se Paříži přezdívalo Babylon elegance a potěšení zde bylo způsobem života, za kterým cestovali muži z celé Evropy, včetně budoucího anglického krále Eduarda VII. Podívejte se na lechtivou historii hlavního města Francie.
Přelom 19. a 20. století přinesl prudký rozvoj a industrializaci, ale také zvýšené nároky na psychické zdraví lidí v českých zemích. Se zrychlenou dobou přišel stres, v přeplněných městech se navíc o duševně nemocné staralo hůř než na venkově. Před 120 lety se tak rozhodlo o postavení ústavu, který dnes nese název Psychiatrická nemocnice Bohnice a je největším zařízením svého druhu v Česku.
Ten hrneček se schová v dlaních, ale jeho obsah ve své době představoval slušné jmění. V říčanském muzeu bude poprvé k vidění největší městský poklad čítající 348 pražských grošů. Jejich majitel je před příchodem husitských vojsk ukryl v nejstarším dochovaném sklepě.
Romové žijí v českých zemích už šest století, po většinu času stáli na okraji společnosti. Ve 20. století se na nich podepsal holocaust i nucená asimilace za komunistického režimu. Tu zahájil zákon o trvalém usídlení kočujících osob, který začal platit před 65 lety. Do roku 1990 hrozilo za kočování vězení. Násilné začleňování a přesídlování Romů vedlo ke vzniku mnoha problémových lokalit.
Otočme kolem času o více než tři tisíce let zpět: Právě pohřbívají bojovníka. Vedle jeho popela kladou zlomený bronzový meč, sekeru a dýku. Pak nad vším navrší mohylu z hlíny. Není jediná, podobných je kolem hodně. Posuneme-li se opět do současnosti, mohyly přetrvaly. Ukrývá je pás listnatého lesa u Velké Dobré na Kladensku. Na podzim je to tam nejhezčí - barevné a zároveň tak trochu tajemné.
Film Jan Žižka se stal nejdražším snímkem v historii české kinematografie. I když stál 450 milionů korun, vydělal v kinech jen zlomek částky – necelých 150 milionů. Spektákl režiséra a producenta Petra Jákla neuspěl ani u kritiků. Co filmu vyčítali? A jaké schopnosti režiséra naopak recenzenti vyzdvihovali? Podívejte se na Historky z placu.
Příběh sourozenců Mašínů už nebudí emoce jen při hospodských debatách a na sociálních sítích, ale i v kinech. Autoři filmu Bratři přitom nechtějí dramatickou odyseu adorovat ani odsuzovat. Podle spisovatele Jiřího Padevěta, který s tvůrci snímek konzultoval, by tak mohli přispět k porozumění celému protikomunistickému odboji. "V Česku stále vzýváme spíš mučedníky než bojovníky," říká v rozhovoru.
Je půl třetí ráno 27. října 1963. V sychravé podzimní noci na jižní Moravě už teploty klesají pod nulu. V železniční stanici Střelice stojí jedenáct vagonů. Náhle se dávají do pohybu. Uvolnily se jim brzdy a míří směrem k Brnu. Na svažité trati prudce nabírají rychlost. A na konci jejich cesty leží brněnské hlavní nádraží. Od kuriózního neštěstí uplynulo šedesát let.
Nynější Thomayerova nemocnice v pražské Krči si připomíná 95 let existence. Na desáté výročí vzniku Československa ji otevřel sám prezident Masaryk. Domovy nesly jeho jméno a vybavením neměly ve střední Evropě obdoby. Pečovaly o chudé, seniory i děti. Za války sloužily jako vojenský lazaret, po ní se přeměnily v nemocnici, která dostala jméno zakladatele českého lékařství Josefa Thomayera.
Skupinka mladíků se ukrývá ve stísněném prostoru a plánuje další kroky. V jejich výrazech se rozhodnost a nadšení mísí s bezelstností, která souvisí s věkem. Skoro připomínají partu Rychlých šípů. Akorát že „dobrodružství“ bratrů Mašínů se odehrává na drsnějším a reálnějším půdorysu, než jsou temné uličky Foglarových Stínadel.
Fotograf Martin Wágner v rámci svého projektu Negativy z popelnice už léta sbírá historické snímky od neznámých autorů a z domácích archivů. Ty digitalizuje a vytváří archiv každodenního života v průběhu 20. století. Teď ho díky přispění veřejnosti rozšířil o další zajímavé fotografie a výsledek vystavuje v Galerii 400 ASA pod názvem Paměť světla. Výstava byla prodloužena až do 17. listopadu.
