Před 70 lety, ve středu 8. března 1950, odstartovala ve Wolfsburgu kariéra teprve druhého typu volkswagenů: po broukovi s předválečnými kořeny následoval jednoprostorový transporter VW T1. Tvar bochníku chleba vynesl úctyhodné cx 0,45, v zádi pracoval vzduchem chlazený boxer. Sedmdesát let nato se vyrábí jeho šestá generace označená T6.1.
Letos se měl v Ženevě uskutečnit už 90. ročník mezinárodního autosalonu. Hrozba koronaviru jej však nakonec ukončila dříve, než začal, a většina automobilek své novinky ukázala alespoň virtuálně. Přesto toto jubileum dává prostor k tomu, vrátit se do minulosti švýcarské výstavy. Podívejte se proto, jaká výročí by si na letošním ročníku mezinárodního autosalonu značky připomínaly.
Polsko je sice skoro čtyřikrát rozlehlejší i lidnatější než Česká republika, ale nemůže se pochlubit tak dlouhou ani pestrou automobilovou tradicí. Současná produkce je proti naší bratru třetinová. Věděli jste, že na území dnešního Polska kdysi v licenci vznikaly také pragovky či tatry? Kromě legend v čele maluchem si připomeňme i pozapomenuté značky a modely od našich severních sousedů.
Auto za socialismu rozhodně nebylo běžně dostupné zboží, jako je tomu dnes. Na některé modely se dělaly pořadníky, některá, především luxusnější auta zůstala běžným lidem zcela zapovězena. Dnes už je situace jiná a i dříve zapovězená auta může mít každý. Pojďte si vyzkoušet, jestli ta běžná i luxusní auta poznáte podle některého z detailů.
Materiálové studie o činnosti československých bezpečnostních složek v listopadu 1989 zahrnul historik a od roku 2017 poslanec za ODS Pavel Žáček do nedávno vydané knihy Jakešovo gestapo. Představuje důležitý zdroj poznatků a s dalšími klíčovými prameny, na jejichž publikaci se nezřídka rovněž podílel padesátiletý Žáček, tvoří nepřehlédnutelný dokumentační monument.
Hotel Thermal v Karlových Varech byl postaven v letech 1967 až 1976, nyní ikonická budova prochází největší rekonstrukcí ve své historii. Podívejte se na snímky zachycující, jak hotel vypadal při výstavbě i krátce po svém otevření před téměř půlstoletím, doplněné o komentáře tehdejších architektů. Nabízíme srovnání, jak opravy promění ráz pokojů i oblíbeného bazénu.
Muzeum paměti XX. století v Praze sice ještě nestojí, už se však kvůli němu vedou hádky. Z jeho správní rady dokonce odešel zakladatel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa, který téměř 20 let mapuje osobní příběhy 20. století. Mimo jiné mu vadí, že se na otevření muzea spěchá. Podle něj je to kvůli tomu, aby současné vedení města za to mohlo ještě v tomto volebním období sklidit úspěchy.
Výstavy nových aut se v posledních letech potýkají stále častěji s neúčastí velkých značek a ubývajícím počtem návštěvníků. V kontrastu s tím se minulý týden v Paříži uskutečnila výstava veteránů Rétromobile. O návštěvníky a zajímavá auta nouze nebyla a výraznou stopu na letošním ročníku zanechala i česká auta. Na výběr toho nejzajímavějšího se podívejte do galerie.
Je to téměř neuvěřitelné, ale skutečně existují. Barevné snímky největších turistických lákadel v Římě staré více než 120 let. Vznikly v letech 1890 až 1900, tedy době, kdy Česko patřilo do rakousko-uherské monarchie a velkou vědou byla dokonce i černobílá fotografie. Pojďte se projít Římem našich pradědů.
Poslední kapkou bylo, když rada nepřijala usnesení, že stojí o spolupráci s Pamětí národa. Politici tlačí na to, aby se muzeum otevřelo do konce funkčního období, říká Mikuláš Kroupa, ředitel Post Bellum, který opustil správní radu projektu. Nemám potřebu být v radě, kde na sebe lidé křičí. Nahrávky jsme nabízeli jako dar, nechtěli jsme 170 tisíc měsíčně, jak tvrdí historik Blažek, dodává Kroupa.
Státní společnost Čepro ve svém skladu v Loukově na Kroměřížsku otevřela nové výdejní lávky pohonných hmot pro plnění automobilových cisteren. Slavnostní inaugurace, které se zúčastnil i premiér Babiš, byla pomyslnou tečkou za děsivým výbuchem, k němuž v Loukově došlo před rokem a půl. Podívejte se na aktuální snímky i na fotky z tehdejšího neštěstí.
Odmítl se smířit s anonymitou zaměstnanců značky Citroën a ke svým dílům se veřejně přihlásil: k okouzlující „Bohyni“ DS, ale také ošklivému kačátku 2 CV a jeho nástupci Ami 6. I vlnitý plech karoserie typických dodávek dokázal Ital Flaminio Bertoni povýšit na užité umění. Přesto jej zná málokdo, na rozdíl od Nuccia Bertoneho, který osobně prakticky žádné auto nenavrhl.
Je to smutný příběh. Z příběhu Lidic vypadla jedna postava, která by byla problematická, protože by nezapadala do vytvořeného symbolu krásné a čisté obce, míní historik Vojtěch Kyncl. Tvrdí, že jedna z lidických udala místní Židovku. Ta dodnes nefiguruje na seznamu lidických obětí. Vyšetřování nebylo po válce zahájeno, protože komunisté neměli zájem vytvářet vedlejší verze příběhu obce, dodává.
Každý rok na významnou veteránskou akci v Paříži zavítá přes sto tisíc návštěvníků. Letos se na Rétromobile ukazuje více než tisíc aut a fanoušky Tater potěší, že se zde poprvé představuje ucelená vývojová řada této kopřivnické značky.
Ve washingtonském muzeu holocaustu si návštěvníci mohou prohlédnout unikátní dopis. Je to česky psaný list na rozloučenou z roku 1944, který v Osvětimi poslala manželovi Vilma Grünwaldová jen pár okamžiků předtím, než ji spolu s jejím šestnáctiletým synem nacisté zplynovali. Dopis se díky německému dozorci dostal do správných rukou. Manžel Grünwaldové hrůzy vyhlazovacího tábora přežil.
Skupina pařížských muzeí před časem zveřejnila na webu přes 150 tisíc volně dostupných výtvarných děl a fotografií z jejich zdigitalizovaných sbírek. Jsou mezi nimi nejen práce slavných malířů, ale také zhruba šest tisíc snímků legendárního pařížského fotografa Eugena Atgeta, který se silně zapsal do dějin umění. Pojďte se podívat na Paříž na přelomu 19. a 20. století jeho očima.
30. ledna si japonská Mazda připomíná sto let od svého založení. Z počátku přitom automobily vůbec nevyráběla a ani se nejmenovala Mazda. Až postupem času nahradila korek nejprve tři a následně i čtyři kola. Navíc se značce povedlo zpopularizovat Wankelův motor a vyhnout se downsizingu pohonných jednotek v posledních letech.
Dokazovat má ten, kdo obviňuje. Důkaz o tom, že Alžběta Doležalová udala Štěpánku Mikešovou, měl předložit četník, který ji sám zatkl a předal kladenskému gestapu. Svědectví ale podal až po válce, byl to chytrácký krok, hodil to na Doležalovou, říká archivář Vojtěch Šustek a odmítá tak tvrzení historika Vojtěcha Kyncla. Kauza vyvolala velké spory a mimo jiné stála místo šéfku Památníku Lidice.
Před třiceti lety se na Staroměstské náměstí v Praze vrátila expedice Tatra kolem světa. Bez většího zájmu tak skončila tříletá výprava napříč všemi obydlenými kontinenty. Když přitom posádka v roce 1987 vyrážela, zájem byl obrovský. Z cesty vznikly i dva celovečerní dokumenty, které ale nebyly nikdy odvysílány a dlouho byly považovány za ztracené.
Uvnitř leží ostatky zpovědníka krále Přemysla Otakara II., domnívali se archeologové o zazděné a donedávna utajené kapli v Českých Budějovicích. Naznačovala tomu alespoň fakta. Antropologický výzkum však nyní tuto teorii vyloučil. Ostatky, které loni v létě z hrobky obřadně vyjmul kardinál Dominik Duka, totiž pochází hned ze tří lidí z různých století. A teorii nabourávají i kosti krocana.
