Před 105 lety, 19. května 1919, začal turecký boj za nezávislost. Válka, která se rozhořela na ostatcích umírající Osmanské říše, trvala tři a půl roku. Turecké nacionalistické milice se v ní utkali s Brity, Francouzi, Italy, Armény i Řeky. Právě řecko-turecký konflikt byl jádrem boje za nezávislost. Jednotkám Mustafy Kemala Atatürka se nakonec podařilo Řeky porazit.
Před sedmdesáti lety, v noci na 17. květen 1949, čekaly dvě stovky starších skautů v několika pražských klubovnách na pokyn. Chtěli se připojit ke státnímu převratu, který měl svrhnout totalitní komunistický režim a navrátit do Československa svobodu a demokracii. Místo povelu k akci však přišlo zatýkání a hrozba přinejmenším dlouhého kriminálu. Díky hrdinství skautské vedoucí Dagmar Skálové, která - i s rizikem trestu smrti - vzala vše na sebe, nakonec většina z nich žaláři unikla.
Motoristická slavnost Legendy si v kalendáři automobilových nadšenců získala své pevné místo. Loňským přesunem z Bohnic na holešovické výstaviště, kde se bude akce odehrávat i letos, sice výstava přišla o komorní a noblesní atmosféru, na druhou stranu je akce lépe dostupná a již loni se na ní ukázalo větší množství automobilů. Na co chce lákat návštěvníky letošní šestý ročník, se podívejte do galerie.
Zednářské lóže jsou diskrétní, politika je tam zakázaná, osoba musí projít náročným přijímacím rituálem, prokázat morální kvality. Nejsme tajní, jsme spíš tajemní. Na ulici zednáře nepoznáte, zednářské prsteny koupíte už i na internetu, fámy o zednářích se těžko vyvracejí, říká Libor Adamec, mistr zednářské Lóže Národ, který uspořádal ke stům letům od založení lóže výstavu v pražském Klementinu. Zednář se na sobě snaží pracovat, učíme se vzájemné toleranci a naslouchání, dodává.
Vypadá jako cihla na kolech, nepokrytě inspirovaná Land Roverem Defender. A přesto, nebo spíš právě proto, na jakémkoli parkovišti, kde se na trase setinové rallye zastaví, Trekku za chvíli obestoupí zvědaví fanoušci aut, vyptávají se na původ, techniku i historii. Má schopnost zastínit okolostojící historické devětsetjedenáctky, Lagondy a Jaguary za miliony. Hodnota není v obnosu peněz. Tenhle příběh je o málo známé historii jedné mladoboleslavské rodiny, novozélandské divočině a také vyšisované tkaničce od bot.
Konvojem více než dvou set kusů vojenské techniky, vyrobené v USA, Kanadě a Velké Británii do roku 1945, vyvrcholily v Plzni Slavnosti svobody. I přes chladné počasí sledovalo Convoy of Liberty podél dvoukilometrové trasy po Klatovské třídě podle odhadu magistrátu 17 tisíc lidí. Mnozí zdravili účastníky českými, americkými a belgickými vlaječkami či rozkvetlými snítkami šeříku.
Matthew Rampley (52) byl profesorem na Birminghamské univerzitě, jeho hlavní specializací jsou dějiny umění. Nedávno dokončil publikaci o muzeích habsburské monarchie a získal prestižní grant Evropské výzkumné rady ve výši 2,5 milionu eur na nový projekt. "V Británii je kvůli brexitu takový zmatek, že mi nikdo nebyl schopný říct, zda nám grant nechají i po odchodu z EU," říká Rampley.
Důležité a dnes běžně používané inovace v automobilovém průmyslu, které mají společnou jednu věc. Vymyslely je ženy, ačkoli si je jen výjimečně nechaly patentovat.
Byla to jediná kasárna v zemi, do kterých se okupanti v srpnu 1968 nedostali. Vzdor vojáků 7. výsadkového pluku patří k světlým stránkám historie československé armády. Když sovětské tanky obklíčily holešovská kasárna, velitel pluku Miroslav Šedina je "uvítal" slovy: "Jen mávnu, v oknech kasáren se objeví pancéřovky a budeš mít po tankovém praporu. Tak koukej ty své kanóny otočit." Sověti okamžitě couvli. Již o rok později ale necouvli normalizátoři. V dubnu před 50 lety se začal rodit plán likvidace pluku s cejchem "kontrarevoluční". Seriál deníku Aktuálně.cz Příběhy normalizace připomíná další kapitolu naší novodobé historie, která následovala před 50 lety po okupaci Československa.
V meziválečném Československu působilo sedm továrních výrobců osobních aut, ale přežila pouze Škoda. V evropských socialistických státech existovalo koncem 80. let kolem patnácti značek, dnešních dnů se dočkaly tři – Dacia, Lada a Škoda. Jen znalci si už vzpomenou na belgické, nizozemské či rakouské automobilky; ze značek malých evropských států přežily jen švédské Volvo a česká Škoda. Vybrali jsme několik důvodů, proč se to okřídlenému šípu povedlo.
Věra Čáslavská je se sedmi olympijskými zlatými medailemi nejúspěšnější českou sportovkyní všech dob. Odmítla však odvolat svůj podpis pod manifestem Dva tisíce slov a nikdy se nesmířila se sovětskou okupací v roce 1968, za normalizace ji vyloučili z veřejného života. Po pádu totality se do něj vrátila, ale znovu se stáhla po rodinné tragédii v roce 1993. Čáslavská by dnes oslavila 80. narozeniny.
Auta jsou tu s námi dnes již více než 120 let a jejich světlomety patří k dílům, které za celou historii prodělaly nejvýraznější vývoj. Zatímco na konci devatenáctého století osvětlovalo tehdejší cesty mihotavé světlo svíček, dnes používají výrobci LED světlomety, které stále svítí dálkami, aniž by oslňovaly řidiče v protisměru. Čím dál běžnější jsou i laserová světla. Podívejte se do přehledu.
Auta z bývalého východního bloku v posledních letech rozdělují snad více než kdy dřív. Jedni v nich vidí zajímavý sběratelský artikl, druzí jim za žádnou cenu nemohou přijít na jméno. A stejně polarizovaní jsou automobiloví příznivci i pokud jde o jejich design. Existují auta, která lze bez problémů označit za povedená i při srovnání s italskou či francouzskou konkurencí. A pak jsou modely, které se příliš nepovedly. Právě na ty je zaměřená následující galerie, kde najdete osobní vozy, jejichž začátek výroby se datuje před rok 1990.
Po převratu v roce 1948 se začalo hlasitěji mluvit o nutnosti změnit podobu československé měny. V té době obíhaly na území našeho státu ještě bankovky připravené exilovou vládou ve válečných letech. Na nich zobrazená témata svobodné republiky tak bylo nutné vyměnit za dělníky a rolníky. Poválečným proměnám české měny se věnuje další díl historického seriálu Aktuálně.cz.
Designově nepovedená, špatně vyrobená, nepopulární. To je výběr z přívlastků, jimiž lze označit některá auta. A nemusí jít jen o produkty malých či čínských výrobců. Pomyslného kostlivce ve skříni skrývá nejedna velká a renomovaná automobilka. Podívejte se na některé modely, na které dnes výrobci příliš neupozorňují, případně se na ně téměř zapomnělo.
Automobily se v kopřivnické továrně založené Ignácem Šustalou začaly vyrábět už na sklonku 19. století, teprve o dvě dekády později ale zdejší vozy dostaly jméno Tatra, pod kterým se proslavily po celém světě. Jako první se tohoto označení 29. března 1919 dočkal čtyřtunový nákladní automobil NW TL4, který navazoval na menší model vyráběný už od roku 1915. Tradovaná verze praví, že to bylo díky předchozímu testování ve Vysokých Tatrách.
Vedení pražského magistrátu v pondělí oznámilo, že vyslyšelo přání Zdeny Mašínové mladší a svolilo k exhumaci těla její matky z hromadného hrobu na Ďáblickém hřbitovu. Bývalý ředitel Správy pražských hřbitovů Martin Červený, který se v roce 2014 podílel na exhumaci těla pátera Josefa Toufara, v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje kroky, které nyní budou následovat.
Lidstvo je jednotného původu a všechna plemena jsou vzájemně rovnocenná. To je základní výsledek výzkumu, kterému se věnoval antropolog Aleš Hrdlička, který většinu života prožil v USA. Zde i v nově vzniklém Československu založil obor antropologie, jako humanista hledal příčiny stavu, v jakém se Evropa nacházela v období mezi světovými válkami, a jako demokrat se také snažil napomoci vývoji mladé demokracie v Československu. Narodil se před 150 lety, 29. března 1869 v Humpolci.
26. října uplyne už čtvrt století od premiéry Škody Felicia. V roce 1994 se první vůz vyvinutý pod taktovkou koncernu Volkswagen představil při akci na Karlově mostě. Následně se jedním ze tří vystavovaných aut projel i někdejší prezident Václav Havel. O 25 let později Felicia platí stále za jedno z nejrozšířenějších aut na českých silnicích, přesto se počty ojetin stále zmenšují. Ceny navíc podle všeho dosáhly dna, což by mohlo být zajímavé pro sběratele - za pět let totiž první Felicie dosáhnou hranice pro zařazení mezi historická vozidla.
Horkovzdušné balony chystající se odstartovat k obloze, Eiffelovka, opilý flamendr i spoře oděná dívka. Unikátní autochromové snímky dávných mistrů fotografie přibližují, jak vypadala Paříž i různá další místa ve Francii před více než sto lety.
