Meziroční míra inflace ve Venezuele v listopadu dosáhla 1,3 milionu procent. V meziměsíčním srovnání se spotřebitelské ceny zvýšily o 144 procent, tedy o něco mírnějším tempem než v říjnu. Uvedlo to venezuelské národní shromáždění ovládané opozicí. Venezuela se již delší dobu potýká s hospodářskou recesí provázenou hyperinflací.
Jedna z nejhorších hyperinflačních krizí v moderní historie se podle Mezinárodního měnového fondu ještě prohloubí.
Meziroční růst spotřebitelských cen v září zpomalil na 2,3 procenta ze srpnových 2,5 procenta. Analytici naopak očekávali zrychlení.
Turecká lira od začátku roku ztrácí vůči americkému dolaru zhruba 40 procent.
Ceny v Česku jsou o 2,5 procenta vyšší než před rokem. Úspory se tak mohou znehodnotit, pokud neudrží tempo s inflací.
Na zrychlení růstu cen se podepsalo zejména zdražení bydlení. Proti loňskému srpnu byly dražší i doprava, rekreace a kultura.
Nejvýhodnější spořicí účty jsou spíše jednookými králi mezi slepými. Zvláště když vezmeme v úvahu nedávno znovu probuzenou inflaci.
V pondělí vyšly do oběhu nové bankovky venezuelského bolívaru, jejichž úkolem je poprat se s enormní inflací. Novou měnu, která je vázaná na kryptoměnu petro a kryjí ji zásoby ropy, prezident Nicolás Maduro představil na konci července. Jeho reforma spočívá v tom, že ze starých a v podstatě bezcenných bankovek "zmizelo" pět nul. Podle kritiků to je ale krátkodobé řešení. Při rychlosti růstu inflace se budou muset další nuly škrtat už za několik měsíců. Navíc cenu potravin, ani jejich nedostatek, stejně neovlivní. Měnová reforma pouze uvolní Venezuelanům místo v peněžence, na nákup nebudou muset chodit s krabicemi plnými peněz.
Ceny nájemného v bytech se v červenci meziročně zvýšily o 3,2 procenta. O více než pět procent vzrostla cena elektřiny.
Za vyššími platbami za oběd nestojí pouze nárůst cen, ale i to, že si lidé připlácejí za kvalitnější potraviny.
Ceny jablek trvale rostou od loňského podzimu. Ještě loni v září stál kilogram jablek 32,43 koruny. Hlavním důvodem růstu ceny je nedostatek jablek.
Meziroční růst spotřebitelských cen zrychlil. Za růstem inflace stojí především vyšší ceny potravin, nealkoholických nápojů a dopravy.
Růst HDP podle statistiků táhla výhradně zvyšující se domácí poptávka.
Meziroční inflace dosáhla vrcholu loni v říjnu - 2,9 procenta, poté pět měsíců za sebou klesala.
Na celkové zdražování měly v březnu největší vliv ceny v oblasti bydlení, naopak ke zpomalení růstu došlo u u potravin a nealkoholických nápojů.
Spotřebitelské ceny v únoru vzrostly o 1,8 procenta oproti stejnému období předchozího roku. To je o 0,4 procentního bodu méně než v lednu a nejméně od listopadu 2016. Informoval o tom Český statistický úřad. Na meziroční zvyšování cen měly v únoru největší vliv ceny v oblasti bydlení, druhé v pořadí vlivu byly ceny v potravin a nealkoholických nápojů. Zpomalení meziročního zdražování nastalo především u potravin a nealkoholických nápojů. Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v únoru 2,4 procenta.
Růst spotřebitelských cen v lednu zpomalil na 2,2 procenta v porovnání se stejným měsícem předchozího roku. Lednová inflace je tak nejnižší od loňského dubna. Oproti prosinci stouply ceny o 0,6 procenta. Informoval o tom Český statistický úřad. Na meziroční inflaci měly v lednu opět největší vliv ceny potravin (růst o 4,9 procenta) a nealkoholických nápojů, následují ceny bydlení a dále alkoholických nápojů a tabáku. Důvodem zpomalení celkové inflace je zejména menší zdražování potravin a nealkoholických nápojů, méně zdražovala i doprava. Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v lednu 2,4 %.
Výnosy všech osmi starých fondů, tedy penzijního připojištění uzavřeného do konce roku 2012, skončily hluboko pod inflací. Tu překonalo jen jedenáct z 27 nových fondů - zejména ty, které investují nejodvážněji.
Češi jsou po letech pesimismu příjemně naladěni k utrácení. Přesouvají se ke kvalitnějším typům potravin, mnohdy českým výrobkům, a jsou ochotni za ně platit i vyšší ceny. V jejich útratách je zatím příliš nebrzdí ani inflace.
Růst by měl být tažen zejména spotřebou domácností a investiční aktivitou firem a vládních institucí.
