Blížící se datum spotřeby, špatná etiketa nebo jen nadbytečné zásoby výrobců. Do regálů takzvaných zlevněnek, čili diskontů, míří zboží, které řetězce odmítají. Přestože se jejich kvalita oproti zavedené konkurenci nijak neliší, cena je výrazně nižší. I proto si tyto prodejny získávají v Česku stále větší oblibu. A zdaleka nejde jen o sociálně slabší zákazníky, kteří mají v krizi hluboko do kapsy.
Potraviny ve světě podle Organizace spojených národů po více než dvou letech zlevňují, u cenovek českých obchodů je to ale naopak. Zdražování se dál týká i těch nejzákladnějších potravin jako máslo, cukr nebo pečivo. Češi proto čím dál častěji hledají způsoby, jak svým peněženkám ulevit. Na kterých potravinách se to skutečně vyplatí, poradili výživoví experti.
„Domácnosti i firmy by teď potřebovaly spíše uklidnit, ne strašit, aby ještě více spořily. Jejich opatrnost je možná až přestřelená, očekávají ještě horší vývoj než během pandemie, ale k tomu by dojít nemělo,” kritizuje ekonom David Marek výzvu guvernéra ČNB Aleše Michla k většímu spoření a jeho snahu posilovat korunu.
Hosty vysílání jsou ekonom David Marek, spolupředseda Strany zelených Michal Berg a Lenka Štěrbová léčící se s úrazem páteře.
„Vláda říkala, že chce štíhlejší stát, ale opatření jsou plošná. Pomáhá se lidem, kteří mizérii skoro vůbec necítí, místo toho, aby se stejné peníze použily pro ty, u kterých může být situace opravdu tragická,“ říká ekonom České spořitelny Michal Skořepa v rozhovoru, jehož hlavním tématem byly hypotéky. „Úvěry na bydlení byly extrémně levné, dvouprocentní sazby se už nevrátí,“ míní.
Vláda nám nijak nepomáhá při zdražování, platíme za drahé energie, a politici místo toho dávají peníze Ukrajincům, stěžují si účastníci protivládních protestů. S demonstracemi proti kabinetu Petra Fialy z ODS souhlasí pětina Čechů, ukázal čerstvý průzkum agentury STEM/MARK. Většina lidí si navíc myslí, že ministři nedostatečně informují o krocích, které v současné celoevropské krizi chystají.
„Čeští spotřebitelé by si neměli nechat všechno líbit. Pokud potraviny v Polsku vycházejí levněji, jezděte tam nakupovat častěji. Když budeme dál nakupovat za vysoké ceny, obchodníci je snižovat nebudou,” říká ekonom Štěpán Křeček. „Pokud bychom zastropovali ceny základních potravin, docílíme jen toho, že z obchodů zmizí. To je horší situace, než když stojí o pár korun navíc,” dodává.
Trhu s luxusem se teď nebývale daří. Geopolitická krize sice zasadila ránu do rozpočtů běžných domácností, z majetků bohatých ale zatím příliš neukrojila. Movití klienti tak dále nakupují, na co jsou v rámci svého standardu zvyklí - kabelky od Chanelu, hodinky Cartier, oblečení od Diora. Značky mnohdy nestíhají vysokou poptávku pokrývat. Touhu po luxusu krmí i "užívání si" po covidu a silný dolar.
Průměrná cena elektřiny v Evropské unii v první polovině roku meziročně prudce stoupla. V Česku byl růst největší, činil 62 procent. Za tuzemskem následuje Lotyšsko (nárůst o 59 procent) a Dánsko (plus 57 procent). Vyplývá to z dat, která v pondělí zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.
V uplynulých letech neměli řemeslníci o zakázky nouzi, často to byli zákazníci, kteří se museli o jejich služby "poprat". Už v létě totiž mívali diář plný do konce roku. Teď se ale situace mění. Češi šetří a lidé z oboru se shodují, že pokud nejde o neodkladnou rekonstrukci, domácnosti s opravami čekají na příznivější dobu. Řemeslníci tak hovoří o meziročním propadu zakázek až o necelou třetinu.
Méně zákazníků, nejistá budoucnost a hlavně ceny energií přiměly skončit už řadu rodinných farem napříč Českem. Ustát situaci jim nepomohlo ani to, že rostoucí náklady promítly do svých ceníků. Zatímco farmáři mluví o tisících farem v problémech, stát situaci tak dramaticky nevnímá - podle svých slov eviduje jen jednotky zkrachovalých podniků.
České domácnosti se na celkové spotřebě energií v zemi podílejí zhruba ze 30 procent. Většinu své spotřeby, a to kolem dvou třetin, přitom používají na vytápění. Další významnou položkou je pak ohřev vody. Nejvíce energie domácnosti nyní získávají z obnovitelných zdrojů energií, následuje zemní plyn. Vyplývá to z výzkumu Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Vláda se kloní k tomu, aby daň z neočekávaných zisků platila od roku 2023, přestože evropské nařízení umožňuje uplatnit ji už od letoška. Po středečním jednání vlády to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Ještě ve středu ráno přitom vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že připravovaná daň z mimořádných zisků by měla platit zpětně i pro letošek.
V Česku vznikla ojedinělá situace, letos přiznané penze totiž budou díky mimořádným valorizacím vyšší než ty přiznané příští rok. A to dokonce do takové míry, že se v letošním roce vyplatí požádat o předčasný důchod, který za běžných podmínek naopak penzi krátí. Letos ji však až o tisíce korun měsíčně navýší, ukazují výpočty pro Aktuálně.cz.
Pro lidi v Česku je při nakupování potravin jednoznačně nejdůležitější cena a následně složení, naopak nejméně důležitý je obalový materiál. Význam ceny přitom proti loňsku výrazně vzrostl, zřejmě kvůli inflaci. Vyplývá to z šetření Centra pro výzkum veřejného mínění.
Růst cen v Česku znovu zrychlil, když letos v září dosáhla meziroční inflace 18 procent. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Jedná se o nejvyšší hodnotu meziroční inflace od prosince 1993. Meziměsíčně vzrostly v září spotřebitelské ceny o 0,8 procenta.
