Kurdové a irácká armáda tento týden zahájily ofenzivu na Mosul. Islámský stát klade odpor, vysílá na pozice útočníků sebevražedné atentáty. Podívejte se, jak to vypadá na kurdských pozicích několik desítek kilometrů od Mosulu. Některé fotografie jsou z míst, vzdálených pouhých dvanáct kilometrů od města. Reportér Aktuálně.cz Martin Novák je pořídil krátce před začátkem ofenzivy.
Od začátku ofenzivy proti Mosulu, největšímu městu ovládanému teroristy z organizace Islámský stát, uplynuly čtyři dny. Postup je podle iráckého premiéra nečekaně rychlý. Část džihádistů se snaží z města prchnout, stejně jako tisíce obyvatel Mosulu.
Poslanecká sněmovna hladce schválila vyslání skupiny vojenských lékařů a instruktorů ženijního vojska do Iráku. Sedmnáctičlenný chirurgický tým, který odcestuje už letos v prosinci, tam zůstane až do konce 2018. Armádní zdravotníci mají působit v polní nemocnici amerického námořnictva asi 70 kilometrů jižně od Mosulu, který irácká armáda se svými spojenci začala v těchto dnech osvobozovat od islámských extremistů. Armádní instruktoři budou cvičit irácké kolegy na likvidaci nástražných systémů.
Kurdové zaútočili na Mosul ze tří stran a spolu s iráckými jednotkami podle premiéra Hajdara Abádího postupují rychleji, než se plánovalo. Bojovníci takzvaného Islámského státu město začínají opouštět, odhaduje se ale, že kolem 5000 z nich tam zůstalo. Drží tam také na 1,5 milionu civilistů, kterým se nepodařilo uprchnout.
Senát schválil vyslání českého týmu vojenských chirurgů a instruktorů do Iráku. Měli by tam působit do konce roku 2018 v rámci operací proti takzvanému Islámskému státu. "Sedmnáctičlenný lékařský tým má do Iráku odletět ještě letos v prosinci, instruktoři až příští rok," řekl dnes senátorům ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Misi musí ještě stvrdit Sněmovna, zatím ji podpořil její branný výbor. Armádní chirurgové by měli působit v rámci polní nemocnice amerického námořnictva asi 70 kilometrů jižně od Mosulu, který irácká armáda se svými spojenci začala v těchto dnech osvobozovat od islámských extremistů. Zároveň čeští zástupci s Irákem jednají o vyslání instruktorů ženijního vojska.
Obránci Mosulu – bojovníci Islámského státu – jsou ve výhodě. Ubránit milionové město je totiž mnohem lehčí než ho dobýt. "V takovém městě nemůžete vést manévrový boj. Anebo jen s minimální účinností," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz major Ivo Zelinka, zástupce velitele 43. výsadkového praporu v Chrudimi. "Často pak dochází na boj muže proti muži, kdy se útočník rve s obráncem o každý metr, každou budovu a patro v ní," dodává. Ve sklepech se přitom skrývají ženy s dětmi, nelze ji tedy například vyhodit do povětří.
V Iráku začala rozhodující bitva. Na Mosul, který v létě 2014 během pouhých 48 hodin obsadili islamisté, udeřily desetitisíce vojáků. Experti se shodují: blíží se konec teroristické organizace, která dva roky děsí svět. Speciál Aktuálně.cz.
Ve vesnicích, které Kurdové dobyli z rukou Islámského státu, nezůstali žádní obyvatelé a žádné neporušené domy. Jen střílny a tunely džihádistů. Dopadne to podobně v Mosulu?
Politolog Emil Aslan v analýze rozebírá protichůdné zájmy dobyvatelů druhého největšího iráckého města, zatím ovládaného Islámským státem.
Přichází apokalypsa, ovšem ne taková, jakou si hrdlořezové z Islámského státu představovali, tedy taková, po které by na světě zůstali jen oni, tvrdí komentátor Hospodářských novin Teodor Marjanovič.
Turecké letectvo se účastní ofenzivy v iráckém městě Mosul, a to v rámci mezinárodní koalice vedené Spojenými státy, oznámil premiér Binali Yildirim. Proti zapojení tureckých sil do bojů v Iráku již déle protestuje tamní vláda. Už při přípravě ofenzivy za znovudobytí města Mosul z rukou teroristické organizace Islámský stát se Turecko a Irák dostaly do sporu kvůli případné účasti Ankary. Ta chce, aby se na osvobozování města podílela i její armáda a zhruba 3000 iráckých sunnitů, které vycvičila. Irácký premiér Hajdar Abádí to ale odmítá. Jeho šíity ovládané vládě záleží na tom, aby se na osvobozovací akci převážně sunnitského Mosulu podílely v první řadě její milice.
Na 80 000 mužů míří k Mosulu. A ofenziva, která je označována za "matku všech bitev", podle vojenských analytiků znamená začátek definitivního konce teroristické organizace Islámský stát. Dobytí dnes zhruba milionového města s sebou nese nemalá rizika. Může odstartovat další kolo občanské války, do níž budou zataženy i světové velmoci. Navíc se odhaduje, že z Mosulu jen v prvních dnech uprchne až 200 000 civilistů a není vůbec jisté, že se o ně irácké úřady dokážou postarat. Následovat tak může další útěk – do Evropy.
Reportér Aktuálně.cz Martin Novák se dostal do přední linie kurdských bojovníků těsně před klíčovou bitvou o Mosul. Ta začala v pondělí. Iráčané s Kurdy se za pomoci amerických náletů budou snažit město vyrvat z rukou Islámského státu.
Hovoří se o ní poslední rok, ale začátek přišel později, než se původně předpokládalo. Irácká armáda – společně s kurdskými bojovníky pešmergy – spustila ofenzivu proti dvoumilionovému Mosulu, největšímu městu, které je v područí teroristické organizace Islámský stát. Podle agentur má být osvobozovací operace nejvýznamnější bitvou v Iráku od roku 2003, kdy byla zahájena invaze, jež svrhla bývalého prezidenta Saddáma Husajna. Proto se jí ostatně přezdívá "matka všech bitev". Podívejte se na fotografie agentury Reuters.
Začala dlouho plánovaná bitva o baštu Islámského státu v Iráku, město Mosul na severu země. Oznámil to irácký premiér Hajdar Abádí. Přípravy trvaly několik měsíců. Na frontovou linii již dorazilo několik stovek příslušníků speciálních jednotek. Americký ministr obrany Ash Carter oznámil, že bitva bude rozhodující a zasadí poslední úder v porážce islamistů. Dvoumilionové město Mosul, kde žijí převážně sunnité, obsadili radikálové z IS bez boje v roce 2014.
Střely vypálené z Jemenu americkou loď nezasáhly, ale jde o první podobný útok na plavidlo námořnictva USA od roku 1987. Vody u jemenských břehů jsou nebezpečné: Al-Káida před šestnácti lety zabila při nájezdu na loď USS Cole sedmnáct vojáků.
Mosul je největším městem ovládaným Islámským státem a očekává se, že alespoň část džihádistů bude v ulicích klást iráckých vojákům a Kurdům tuhý odpor. Ofenzíva má začít ještě na podzim, teď přichází zpráva o odhalení "zrádců" ve vlastních řadách.
Aktivita bojovníků z organizace Islámský stát na sociálních sítích a v médiích klesá. Islamisté přestávají propagovat svůj chalífát a soustředí se na boj. Podle odborníků z americké vojenské univerzity ve West Pointu to znamená, že mají příliš potíží na bojišti. Hrozbu islamismu to ale nijak nesnižuje a riziko teroristických útoků například v Evropě je stále vyšší.
Bojovníci teroristické organizace Islámský stát zřejmě vůbec poprvé zaútočili v Iráku s bezpilotním létajícím strojem. Ten po přistání vybuchl, těžce zranil dva členy francouzských zvláštních jednotek a zabil dva kurdské milicionáře, napsal deník Le Monde, podle něhož se incident stal 2. října. Zatím není jasné, zda byla bomba umístěná na stroji odpálena na dálku, nebo explodovala pomocí časového spínače. Vojáci byli letecky přepraveni do vojenské nemocnice ve Francii, jeden z nich je v kritickém stavu. Francie má v Iráku kolem 500 vojáků, a to jako členů západní koalice vedené Spojenými státy.
Rada Evropy udělila letošní Cenu Václava Havla za obranu lidských práv Nadje Muradové z Iráku. Přežila masakr své rodiny a sexuální zotročení džihádisty takzvaného Islámského státu a s požadavkem na ochranu jezídů a zastavení jejich genocidy předstoupila loni v Radě bezpečnosti OSN. Cenu udílí každoročně parlamentní shromáždění Rady Evropy (RE) ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77 a je spojená s odměnou 60 000 eur (1,6 milionu Kč).
