Polsko se připojí k mezinárodní koalici, která v Sýrii a Iráku bojuje proti teroristické organizaci Islámský stát (IS). Do oblasti hodlá vyslat čtyři stíhací letouny F-16, které mají monitorovat vzdušný prostor. "Jsme připraveni podílet se na monitorovacích hlídkách," citují polská média šéfa Národního bezpečnostního úřadu (BBN) Pawla Solocha.
V novodobé historii Československa a samostatného Česka došlo celkem ke čtrnácti únosům, při nichž bylo uneseno celkem 93 osob. Téměř všem se zatím podařilo vrátit do vlasti s výjimkou dvou osob, z nichž první zahynula při největším únosu Čechoslováků v Angole v roce 1983 a druhou, jež byla unesena v Libyi v roce 2015, se zatím nepodařilo nalézt nebo pro ni vyjednat propuštění.
Televize Prima čelí obvinění, že záměrně odvysílala zmanipulovaný překlad rozhovoru s iráckým běžencem z Irbílu, který v uplynulých týdnech přicestoval do Česka. Muž měl v překladu říct, že se raději vrátí do Iráku, protože v přemalovaném kravíně žít nebude. Druhotný překlad inkriminované pasáže rozhovoru ukázal, že nic takového nepadlo. Ředitelka zpravodajství TV Prima Jitka Obzinová v prohlášení uvedla, že v reportáži byly uvedeny pravdivé a relevantní informace. Televize slíbila, že v sobotu pustí rozhovor v originálním arabském znění.
Čeští letečtí instruktoři bitevníků L-159 by se mohli v Iráku podílet na výcviku tamních pilotů. Při jednání ministrů obrany NATO to v Bruselu oznámil ministr obrany Martin Stropnický. Návrh hodlá předložit vládě.
Stovky iráckých migrantů se na začátku února dobrovolně vydaly finskými a belgickými vládními letouny zpátky do Bagdádu. Ze života v Evropě byli kvůli přehnaným očekáváním zklamáni. A to přesto, že cestou na starý kontinent riskovali životy a utratili za ni často veškeré své úspory. V roce 2015 se za asistence Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) dobrovolně vrátilo zpátky do Iráku na 3500 migrantů. Nejvíce jich odchází z Belgie, Finska, Německa, Rakouska a Řecka.
Mosul, který drží radikálové z teroristické organizace Islámský stát (IS), by přibližně čtyři hodiny po protržení hráze zasáhla vlna vysoká až 25 metrů. Během 22 hodin by pod 15metrovou vlnou zmizel Tikrít. Do hlavního města Iráku – přes 600 kilometrů vzdáleného Bagdádu – by čtyřmetrová vlna dorazila během dvou dnů. O tom, že se zřejmě nejnebezpečnější vodní nádrž na světě hroutí, se ví už řadu let. V první polovině 80. let minulého století byla totiž vystavěná na podkladu, který se při kontaktu s vodou rozpouští. Italská firma Trevi Group by měla kontrakt na její obnovu s iráckou vládou podepsat v příštích týdnech.
Kritika, která se snesla na českou vládu po výměně Čechů zadržených v Libanonu za muže podezřelého z terorismu, je podle experta Adama Dolnika jednostranná. Dolnik, poradce týmu americké FBI pro vyjednávání o přežití rukojmí a expert na boj s terorismem, naopak tvrdí, že s únosci a teroristy se vyjednává vždycky a vyjednávají s nimi všichni. "Vyjednávání neznamená, že jste předem připraven splnit požadavky únosců. Stát má přece zodpovědnost za své občany a musí pro jejich záchranu podniknout maximum," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Další skupina z celkem 153 křesťanských uprchlíků z Iráku, kteří zde hodlají začít nový život, v pátek přiletěla do Prahy. „Tito lidé jsou na útěku před Islámským státem. Řada z nich prožila osobní traumata a přišla o členy rodin, kteří byli zavražděni či uneseni. V Iráku dnes mají téměř nulovou šanci na normální život a strach je jejich průvodcem na každém kroku,“ přiblížil situaci Martin Frýdl, mluvčí Nadačního fondu Generace 21, jenž celou akci organizuje a financuje ze soukromých zdrojů.
Řady teroristů z Islámského státu podle Bílého domu výrazně prořídly. Zatímco dříve se hovořilo až o 31 500 bojovnících v Sýrii a Iráku, podle nových odhadů založených na informacích tajných služeb je jich nyní maximálně 25 tisíc. O počtu bojovníků v jiných zemích se však zpráva nezmiňuje. Američtí představitelé si zhruba dvacetiprocentní úbytek bojovníků IS vysvětlují ztrátami na bojišti i dezercemi. Čísla prý ukazují, že kampaň proti IS v čele s USA udělala pokrok.
Policisté v minulém roce v České republice zadrželi osm a půl tisíce cizinců, kteří byli v zemi nelegálně. Nejčastěji mezi nimi byli občané Sýrie, kteří tvořili zhruba čtvrtinu zadržených. Na druhém místě v počtu nelegálně pobývajících cizinců skončili občané Ukrajiny. Největší nárůst proti roku 2014 policisté zaznamenali u občanů Sýrie, Iráku, Pákistánu a Afghánistánu. Podle policistů jde o cizince, pro které je Česko tranzitní zemí. Legálně ke konci loňského roku žilo v ČR téměř půl milionu cizinců.
Republikánský kandidát na prezidenta USA Donald Trump, který chce zakázat vstup muslimů na území USA, ale i obyvatelé řeckých ostrovů pomáhající vyčerpaným migrantům či Iráčanka Nadja Muradová, držená tři měsíce bojovníky Islámského státu jako sexuální otrokyně. Ti všichni se objevili mezi více než 200 osobnostmi a organizacemi, které byly navrženy na Nobelovu cenu za mír. Jména nominovaných jsou tajemstvím, ale mohou je odhalit ti, kteří je navrhli. Lhůta pro veřejnost vypršela v pondělí 1. února, další kandidáty mohou 29. února přidat členové Nobelova výboru. Držitel ocenění bude vyhlášen počátkem října a cenu převezme 10. prosince v norské metropoli Oslu. Právě tam také směřovaly návrhy.
Žurnalista, herec a politik je předsedou strany zelených a dále zastupitelem za hlavní město Prahu a městskou část Praha 3. Do veřejného povědomí se dostal díky svému aktivnímu působení proti nekalým praktikám developerů napojených na politické představitele v Praze a pro své levicové názory.
Irácká vláda potřebuje pro letošní rok na řešení humanitárních problémů vyvolaných boji proti radikální organizaci Islámský stát (IS) 1,56 miliardy dolarů (39 miliard Kč). Z vlastních příjmů je ale schopna pokrýt jen 43 procent této částky. Vládní zpráva konstatuje, že "je nezbytné deficit řešit s mezinárodní pomocí". Vládní příjmy ovlivňuje hlavně nízká cena ropy. Boj proti příslušníkům IS začal v roce 2014, islamisté obsadili asi třetinu iráckého území. Mimo své domovy se kvůli tomu ocitlo zhruba 3,3 milionu Iráčanů. Na rostoucí humanitární krizi v Iráku tento týden upozornila organizace Lékaři bez hranic (MSF).
Nizozemsko chce rozšířit nálety proti Islámskému státu. Po Iráku má útočit svými stíhačkami také v Sýrii. Plán představí nizozemská vláda parlamentu, kde se předpokládá jeho hladké schválení. Většina poslanců nálety v Sýrii podporuje, uvedla dnes agentura AP.Nizozemci již řadu měsíců podnikají nálety v sousedním Iráku pomocí čtyř letadel po boku mezinárodní koalice vedené Spojenými státy.Nizozemská ministryně obrany Jeanine Hennisová-Plasschaertová řekla, že koalice tím "dosáhne většího pokroku" v boji proti IS. Vláda se rozhodla k tomuto kroku dnes a parlament bude plán projednávat v příštích dnech. Nizozemská vláda tak reagovala na žádost Francie a USA, uvedla AP.
Iráčtí vojáci našli v městě Ramádí hromadný hrob s těly 40 lidí. Jsou mezi nimi ženy, děti a policisté. Vojsko a jeho spojenci Ramádí osvobodili v prosinci, od loňského května je měli v rukou bojovníci Islámského státu. Na místo dorazil forenzní tým, který začal těla vyprošťovat. Hromadné hroby se našly i na dalších místech, kde působil IS. V prosinci se jich našlo 16 v severoiráckém Sindžáru, který byl domovem menšiny jezídů. Bojovníci IS byli z města vytlačeni v listopadu. Nejznámější případ hromadné vraždy je z června 2014, kdy teroristé z IS při obsazování města Tikrít pozabíjeli na 1700 iráckých vojáků. Po osvobození města se našly hroby se stovkami těchto zavražděných vojáků.
Děkanem prestižní vojenské školy NATO Defense College v Římě byl zvolen v centrále Aliance vojenskými představiteli jednotlivých členských zemí Čech František Mičánek, dosavadní ředitel Centra vojensko-strategických studií Univerzity obrany v Brně. Do vedení školy nastoupí 1. září. "Rád bych, aby staří členové Aliance více poznali mentalitu nových států střední a východní Evropy. Jejich názory, životní hodnoty či vnímání hrozeb. Tuhle názorovou diskusi bych rád otevřel," popisuje své plány v nové funkci v rozhovoru pro Aktuálně.cz Mičánek.
Vláda rozhodla, že do Iráku a Jordánska pošle další vojenskou pomoc. "ČR pošle vojenskou pomoc Iráku, samopaly a náboje. Jde o naši podporu irácké armádě a Kurdům v boji proti tzv. Islámskému státu," vyjádřil se premiér Bohuslav Sobotka na sociální síti. V minulosti už Česko Iráku a Kurdistánu darovalo miliony nábojů do kulometů, samopalů, 5000 ručních granátů a 5000 nábojů do pancéřovek RPG-7.
Vojáci z proslulé 101. výsadkové divize armády Spojených států obsadili druhé největší irácké město už v roce 2003 během invaze v rámci operace Irácká svoboda. Teď ale bude jejich úkolem "pouze" vycvičit irácké jednotky a také milice Pešmergů, aby byly schopné z města vyhnat džihádisty bojující v řadách teroristické organizace Islámský stát. Ta město zabrala v červnu 2014. Divize patří mezi nejoceňovanější a nejnasazovanější jednotky USA, ve znaku má hlavu orla bělohlavého v černém poli. Ten je vzpomínkou na "Starého Abeho". Orla, který se stal maskotem wisconsinského regimentu za občanské války. S vojáky prošel desítkami bitev, život dožil ve své voliéře v americkém Kapitolu.
Záběry zveřejněné televizní stanicí Sky News dokládají, že radikální islamistická skupina je schopná modifikovat některé zbraně tak, aby pro ni byly lépe využitelné. V Rakce potom v rámci výcvikového programu školí radikální žáky z řady zemí, jak vyrobit dálkově ovládané bomby nebo modifikovat rakety ukradené nepříteli. Podle odpadlíka od IS, se kterým televize mluvila, je zaznamenaný výcvikový program určený pro radikály, kteří chtějí zaútočit v Evropě. Jeho cílem má být dosáhnout schopnosti "zasáhnout velký počet lidí na více než jednom místě".
Na konci prosince irácká armáda dobyla město Ramádí, které bylo půl roku v područí teroristické organizace Islámský stát. Bagdád považuje osvobození města za zlomový okamžik. Přesto škody, které Islámský stát v kdysi půlmilionovém Ramádí napáchal, bude napravovat možná celé roky. Město je téměř ze čtyř pětin srovnané se zemí.
