Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Írán nesouhlasí s inspekcemi svého jaderného programu ani s tím, že by se vzdal obohacování uranu. Trump má za to, že jaderný program Teheránu byl zastaven natrvalo, Írán by jej však podle něj mohl znovu zahájit na jiném místě. Šéf Bílého domu novinářům také řekl, že dohoda o příměří v Pásmu Gazy by mohla být hotova už příští týden.
Mlčení prolomeno. Vladimir Putin si opět promluvil se svým přítelem na telefonu.
Rozhodně si nemyslím, že první věc, kterou by Írán udělal – pokud by získal jaderné zbraně – by bylo jejich použití proti Izraeli. Spíš by šlo o jakousi bezpečnostní pojistku – variantu odstrašení možných útoků nebo invaze, říká expert na jaderné zbraně Michal Smetana. "Chápu ale, že pokud žijete v Izraeli, tak to rozhodně není něco, na co se chcete spoléhat," dodává.
Po amerických leteckých úderech na íránská jaderná zařízení se v zemi znovu rozvířila diskuse o roli Západu a o budoucnosti samotné islámské republiky. Spojené státy se připojily k izraelské ofenzivě, jež tvrdí, že jejím cílem je zamezit íránským ambicím na poli jaderných zbraní. Reakce íránské veřejnosti však nejsou jednoznačné – oscilují mezi nadějí na změnu a obavami z ještě většího utrpení.
Navzdory nedávno uzavřenému „strategickému partnerství“ zůstává Rusko k íránským prosbám o vojenskou pomoc po izraelských a amerických úderech chladné. Z Teheránu přitom zaznívá frustrace. Moskva totiž setrvává u prázdných prohlášení – a to i ve chvíli, kdy je Írán vystaven největšímu ohrožení za poslední dekádu.
Ačkoliv Írán v úterý prohlásil, že 12denní válka s Izraelem skončila, obavy z další eskalace v regionu zůstávají. Do popředí se dostalo téma případného uzavření Hormuzského průlivu, kterým prochází zhruba pětina světových dodávek ropy a plynu. Nejblíž k tomu bylo začátkem týdne, kdy blokaci podle íránských médií schválil parlament Teheránu. Nakonec k tomu ale nedošlo. A Írán pro to má své důvody.
Americký prezident Donald Trump v úterý uvedl, že mu volal jeho ruský protějšek Vladimir Putin s nabídkou pomoci při řešení konfliktu mezi Íránem a Izraelem. Informovala o tom stanice Fox News.
Americký prezident Donald Trump vyvolal mezinárodní pobouření, když na své sociální síti Truth Social zveřejnil video doprovázené kontroverzní písní „Bomb Iran“. Jedná se o parodii na slavnou skladbu „Barbara Ann“ z roku 1961, kterou v roce 1980 přetvořila skupina Vince Vance & The Valiants do satirického vojenského popěvku reagujícího na tehdejší íránskou krizi s americkými rukojmími.
Příprava pilotů bombardéru B-2 Spirit, s kterými USA zaútočily na íránské jaderné provozy, trvá před misí i několik týdnů. Se strojem za více než dvě miliardy dolarů mohou být ve vzduchu téměř dva dny. Od dvoučlenné posádky to vyžaduje mimořádnou výdrž.
Nejdřív zdražení, pak během jediného dne o deset dolarů za barel propad. Takové cenové skoky u ropy petrolejáři už dlouho nezažili. A časté nejsou ani nynější cenové skoky nahoru a dolů na burze pohonných hmot v Rotterdamu. Obchodníci srazili dolů cenu ropy ze samé radosti, že Írán nesplnil hrozbu zablokování trasy tankerů z Perského zálivu. A co na to tuzemští pumpaři? Zatím nic - dál zdražují.
Ve stínu útoku na íránská jaderná zařízení a vražd klíčových představitelů se rozjela druhá, tišší linie izraelské operace: telefonáty, při nichž izraelští agenti vyhrožují smrtí vysoce postaveným Íráncům. Podle informací deníku The Washington Post, který získal autentický zvukový záznam jednoho z těchto hovorů, šlo o cílenou psychologickou operaci s cílem destabilizovat teokratický režim.
Spojené státy zamýšlí obnovit jaderné rozhovory s Íránem. Zvláštní zmocněnec USA pro Blízký východ Steve Witkoff se kvůli tomu plánuje setkat příští týden v Oslu s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím, píše server Axios s odvoláním na dva nejmenované zdroje.
"V podstatě máme dvě země, které bojují tak dlouho a tak tvrdě, že ani nevědí, co to k**va dělají," prohlásil Donald Trump před úterním odletem na summit NATO v nizozemském Haagu. Reagoval tak na plánovaný odvetný izraelský úder kvůli íránským raketám vypáleným na židovský stát po zahájení příměří, které sám ohlásil.
Americký prezident Donald Trump v úterý oznámil začátek příměří mezi Izraelem a Íránem. Už krátce po jeho vyhlášení ale izraelský ministr obrany Jisrael Kac obvinil Teherán z jeho porušení. Izraelské letectvo poté v odvetě zničilo radarový systém poblíž Teheránu. Přesto ani jedna strana nestojí o dlouhodobý konflikt, píše týdeník The Economist. Co aktuální křehké příměří znamená pro Blízký východ?
Pro ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského nemohla válka v Íránu přijít v horší dobu. "Pozornost světa se najednou upírá k jinému konfliktu a, což je nejpodstatnější, je to pozornost nejmocnějšího muže světa, Donalda Trumpa," hodnotí situaci britská televizní stanice Sky News, která se Zelenským natočila rozhovor.
Spojené státy se přidaly k Izraeli a zaútočily na íránská jaderná zařízení. Odborník na Blízký východ Josef' Kraus tvrdí, že většina Íránců má strach z budoucnosti.
Toto je přepis a obrazová dokumentace dramatických okamžiků v Bílém domě během amerického bombardování íránských jaderných zařízení v noci na 22. června 2025. Prezident Trump na síti X oznámil „monumentální škody“ na cílech ve Fordo, Natanzu a Isfahánu a varoval Írán před jakoukoli odvetou. Fotografie zachycují klíčové aktéry i napjatou atmosféru v krizové místnosti během vojenské operace.
Americké bombardéry B-2 z rozhodnutí prezidenta Trumpa a bez vědomí světa udeřily na nejstřeženější íránská jaderná zařízení. Šest obřích bomb GBU-57 mířilo hluboko do pohoří ve Fordo, poprvé v historii v ostré akci. Zatímco Írán tvrdí, že škody jsou „povrchní“, Pentagon a Trump mluví o „naprostém triumfu“.
