Odvolací soud v San Francisku v neděli zamítl žádost amerického ministerstva spravedlnosti, aby do rozhodnutí o jeho odvolání okamžitě obnovil platnost prezidentského dekretu, který zakazuje cesty obyvatel několika muslimských zemí do USA. Vláda USA se odvolala proti rozhodnutí federálního soudu v Seattlu.
Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalila sankce proti třinácti osobám a dvanácti firmám v Íránu. Důvodem je test balistické rakety, kterou Írán o víkendu provedl. Trump pohrozil Íránu už v pátek ráno prostřednictvím svého Twitteru, na kterém uvedl, že si "Írán zahrává s ohněm".
Teherán přiznal, že o víkendu otestoval balistickou raketu středního doletu. Podle informací německého listu Die Welt kromě toho ale ozkoušel i řízenou střelu Súmár, která je schopná nést jadernou hlavici. Poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího uvedl, že jeho země nepotřebuje žádné svolení k tomu, aby se bránila. Americký prezident Donald Trump reagoval na Twitteru slovy, že Íránci by měli "být vděčni za děsnou dohodu, kterou s nimi USA uzavřely".
Americký prezident Donald Trump zakázal například Syřanům nebo Iráčanům vstup do Spojených států. Využil k tomu exekutivní příkaz, který podle amerických médií ani nekonzultoval s odborníky. Následovala vlna kritiky. Koho všeho se zákaz týká? Odkdy vstoupí v platnost? A co jsou ony exekutivní příkazy, které Trump v poslední době často využívá? Přečtěte si nejdůležitější otázky a odpovědi.
Stovky lidí v sobotu protestovaly proti proti kontroverznímu Trumpovu příkazu na 120 dní pozastavit program Spojených států pro přijímání uprchlíků. Na letištích uvázlo mnoho cizinců s platnými vízy, kterým hrozila deportace. Americký soud proto v sobotu dočasně zakázal vyhošťování cizinců, kteří již jsou na území Spojených států. Americké aerolinky začaly po pátečním vydání Trumpova nařízení z letů do USA vylučovat obyvatele Íránu, Iráku, Libye, Somálska, Súdánu, Sýrie a Jemenu, jejichž vstup do USA prezident dočasně zakázal.
V Teheránu pokračuje pátrání po 25 pohřešovaných, kteří mohou být pod troskami výškové budovy Plasco. Ta se zřítila při čtvrtečním požáru. Saíd Šaríf Záde z hasičského sboru řekl, že budova měla dvě podzemní patra, ke kterým hasiči prokopali dva tunely. K lidem, kteří mohli v tomto prostoru uváznout, se zatím ale nedostali. Práce podle záchranářů komplikuje zima – teplota se pohybuje kolem nuly – a také kouř, který z trosek stále vychází. Podle hasičů to znamená, že pod sutinami stále hoří. Při neštěstí přišlo o život nejméně 20 hasičů a 84 lidí utrpělo zranění.
Při požáru na jihu íránského Teheránu se zřítila sedmnáctipatrová budova s nákupním střediskem Plasco. Starosta íránské metropole podle agentury AFP uvedl, že v sutinách se našlo nejméně 20 těl hasičů.
V osmnáctipatrové budově v íránském Teheránu vypukl ve čtvrtek ráno požár. Stavba, ve které je nákupní středisko, se následně zřítila. V té době ale bylo po evakuaci zákazníků a personálu. Starosta íránské metropole později podle agentury AFP uvedl, že v sutinách se našlo nejméně 20 těl hasičů.
Sýrii bude v mírových rozhovorech zastupovat vyslanec při OSN Bašár Džaafarí a vojenská delegace. Oznámila to agentura AP. Jedna z hlavních opozičních skupin Ahrár aš-Šám však oznámila, že se jednání v Kazachstánu nezúčastní kvůli tomu, že příměří není dodržováno. Jednání se zúčastní Rusko, Turecko a Írán, dalšími možnými účastníky jsou Saúdská Arábie a Katar. Zatím není jasné, zda budou zástupci obou stran jednat přímo, nebo pomocí prostředníků
Největším a zároveň nejkontroverznějším dědictvím Baracka Obamy je tzv. Obamacare, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz pár dní před odchodem prvního amerického černošského prezidenta z Bílého domu Michael Žantovský, bývalý český velvyslanec ve Spojených státech a současný ředitel Knihovny Václava Havla. Obamovi se podle něj podařilo stabilizovat USA po velké finanční krizi. V zahraniční politice ale nevyřešil jedinou válku a vztahy s Ruskem jsou na konci jeho vlády horší než na jejím počátku.
Barack Obama naposledy promluvil k Američanům v noci z úterý na středu jako prezident. Během osmi let uzavřel přelomové dohody s Íránem a Kubou, ale nepodařilo se mu přes velkou snahu zlepšit vztahy s Ruskem. Ve válce v Iráku nechtěl pokračovat, ale vzestup Islámského státu mu příliš nedal na výběr.
Desítky tisíc Íránců se shromáždily na Teheránské univerzitě, kde se koná pohřeb bývalého prezidenta Akbara Hášemího Rafsandžáního, který zemřel v neděli ve věku 82 let. Smuteční obřad má vést nejvyšší íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Úřady vyhlásily svátek, aby si obyvatelé země mohli svého zesnulého vůdce připomenout, uvedla agentura AP. Rafsandžání bude pochován v kryptě ajatolláha Ruholláha Chomejního, zakladatele islámské revoluce. Rafsandžání, který byl blízkým poradcem Chomejního i Chameneího, stál v čele země v letech 1989 až 1997. Byl velkým stoupencem současného prezidenta Hasana Rúháního. I po odchodu z funkce byl v zemi vlivnou postavou.
Bývalý íránský prezident Akbar Hášemí Rafsandžání v neděli v 82 letech zemřel, známila íránská média. Exprezident byl hospitalizován v nemocnici u Teheránu po srdečním infarktu, kterému podlehl. Rafsandžání stál v čele země v letech 1989 až 1997. I poté byl v zemi vlivným politikem.
Rusko začalo stahovat část svých vojáků ze Sýrie. Uvedla to ruská tisková agentura Interfax s odvoláním na náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova. Podle jeho slov zemi jako první opustí námořní flotila včetně letadlové lodi Admirál Kuzněcov. Rusové mají v zemi kolem čtyř tisíc vojáků, napsal loni v září ruský web RBC. Snižování jejich počtu ohlásil ruský prezident Putin na konci loňského prosince. Moskva patří ke klíčovým spojencům režimu syrského prezidenta Bašára Asada.
Češi mají nejraději Slovensko, Rakousko, Francii a Švédsko, ukázal průzkum sympatií Čechů k ostatním zemím. U Slovenska jako jediné země více než polovinu odpovědí tvořila varianta "velmi sympatická", uvedli autoři průzkumu. Na konci žebříčku se naopak umístily muslimské země, kde se válčí. Výsledky svého listopadového průzkumu poskytlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Uvězněný íránský aktivista Araš Sádekí v úterý přestal držet hladovku, reagoval tak na dočasné propuštění své ženy z vězení. Stalo se tak den poté, co případ vyvolal v Íránu nezvyklý protest několika set Íránců před Sádekího věznicí Evín, uvedla agentura AP. Sádekí si odpykává trest vězení v trvání 19 let, který mu byl vyměřen za protistátní spiknutí a urážku zakladatele íránské republiky, hladovku začal držet 24. října. Podle Amnesty International dostal aktivista 15 let vězení. Jak uvedl jeho advokát, Sádekího prý již chtěli převézt do nemocnice, kde měl být krmen nitrožilně. Jeho manželka byla propuštěna na několik dní, její setrvání na svobodě ale může být prodlouženo.
Boje o údolí Barada nedaleko syrské metropole Damašek ohrožují příměří, které na základě dohody mezi povstalci a vládními silami mělo platit až do konání mírových rozhovorů v Kazachstánu tento měsíc. Rebelové jsou odhodláni obnovit mírová jednání až v případě, že bude zcela dodržováno příměří. Podle nich v údolí žijí stovky tisíc civilistů, jejichž životy jsou ve vážném ohrožení.
Země Perského zálivu vyčerpává konflikt v Jemenu. Zatímco Saúdská Arábie bojuje na straně oficiální vlády Mansúra Hádího, Írán údajně podporuje hutíjské rebely. Saúdové zahájili svoji intervenci v Jemenu na jaře roku 2015 společně s koalicí dalších zemí včetně Spojených arabských emirátů, Kuvajtu, Bahrajnu, ale třeba také Súdánu.
Německá Křesťansko-sociální unie (CSU), která je součástí tamní vládní koalice, chce prosadit tvrdší postup vůči podezřelým migrantům a taky výrazné prodloužení doby, po kterou můžou úřady držet neúspěšné žadatele o azyl před jejich vyhoštěním ze země. Vláda Angely Merkelové začala už před několika měsíci měnit dříve velmi vstřícný postoj k žadatelům o azyl. Německé obavy o bezpečnost zesílily po nedávném teroristickém útoku v Berlíně, během kterého zemřelo 12 lidí. Muž, který ho podle policie pravděpodobně spáchal, neuspěl s žádostí o azyl. Německu se ho ale nepodařilo vyhostit.
Sedmatřicetiletý Dán za tři roky urazil 125 tisíc kilometrů a navštívil 122 zemí, aniž by použil letadlo. Po světě křižuje na obchodních kontejnerových lodích a vystačí si s dvaceti dolary na den. Razí teorii, že poznávat svět lze i bez milionů na účtu. Nejvíc ho dosud okouzlila kultura na Kubě, lidé v Grónsku a v Íránu. "Enormní pozornost se věnuje informování o terorismu, nemocech nebo korupci, i když většina lidí na celé planetě vlastně žije poměrně triviálním, mnohdy až nudným životem," dodává.
