Policie obvinila Sharama Abdullaha Zadeha z ovlivňování svědka. Íránského podnikatele s českým občanstvím policisté zadrželi v pátek a poté převezli k výslechu do Brna. Během dne u něj prováděli domovní prohlídku. Zadeh je obžalován z daňových úniků. Údajně spolu s komplici šidili stát při dovozu pohonných hmot do Česka, celková škoda činí 2,5 miliardy korun. Zadeh vinu popírá.
"Íránský režim je nejvážnější hrozbou pro stabilitu a mír na Blízkém východě," prohlásil v dubnu na půdě Centra strategických a mezinárodních studií ve Washingtonu James Mattis, kterého si budoucí prezident USA Donald Trump tento týden zvolil za nového šéfa Pentagonu. Politika Trumpa vůči Teheránu ale může narazit na zájmy Ruska.
Deset tisíc lidí uteklo od sobotního večera z východního Aleppa. Je to první takový exodus po více než čtyřech letech. Vládní jednotky postupují stále hlouběji do povstaleckého území a snaží se dobýt východní část města. Nyní se bojuje o strategickou čtvrť, jejímž získáním by syrský režim rozdělil východní Aleppo na dvě části. Od začátku ofenzivy vládních sil před 13 dny podle exilové opozice zahynulo nejméně 225 civilistů, z toho 27 dětí.
Tři zaměstnanci státní železniční společnosti byli zatčeni v souvislosti s vyšetřováním páteční tragické nehody, při níž přišlo o život nejméně 43 lidí a sto dalších bylo zraněno. Oznámila to íránská tisková agentura IRNA. Dva ze zadržených jsou pracovníci kontrolního střediska vlakového provozu ve městě Šarhúd, třetím je "šéf vlakové čety", který byl ve službě v okamžiku nehody, upřesnil generální prokurátor provincie Semnán. Právě na nádraží mezi stejnojmennou provinční metropolí a městem Dámgán se neštěstí odehrálo. Nehodu způsobil osobní vlak, který narazil do stojící soupravy. Po srážce čtyři vagony vykolejily a dva začaly hořet.
Srážka dvou vlaků na severu Íránu z pátečního rána si vyžádala nejméně 36 lidských životů a desítky zraněných. Počet obětí ale zřejmě není konečný. Dva osobní vlaky se srazily na nádraží v provincii Semnán asi 250 kilometrů východně od Teheránu. Jedoucí vlak narazil do druhé soupravy stojící ve stanici.
Na jih od Bagdádu explodovala na benzinové stanici bomba a zabila stovku lidí. K teroristickému útoku se posléze přihlásili džihádisté z organizace Islámský stát. Atentátník odpálil nálože na benzinové stanici, kde v tu chvíli stálo množství autobusů se šíity, kteří se vraceli z oslav svého významného svátku arbaín ve městě Karbalá.
Americká vláda poskytla evropskému výrobci letadel Airbus povolení k prodeji 106 civilních letadel íránskému vlajkovému přepravci Iran Air. Agentuře Reuters to potvrdil mluvčí ministerstva zahraničí USA. Jde podle analytiků o kontroverzní krok, který může vyvolat spor mezi končící vládou prezidenta Baracka Obamy a republikány a zvoleným prezidentem Donaldem Trumpem. Airbus sice sídlí ve Francii, Spojené státy mu ale musí vydávat povolení k prodeji letounů do zemí podléhajícím sankcím, neboť minimálně 10 procent komponentů jeho produkce pochází z USA. Krok zřejmě vyvolá nelibost republikánů v Kongresu, budoucí Trumpova administrativa může v lednu povolení snadno zrušit, řekli experti Reuters.
Donald Trump chce ihned zrušit klíčové obchodní dohody s Asií, vyjednané jeho předchůdcem Barackem Obamou. Mezitím pokračuje v obsazování své budoucí administrativy. Jeho kritici přitom tvrdí, že je kvůli svému podnikání pořád v masivním střetu zájmů. Ohrozí to nového amerického prezidenta? A o čem napovídají jeho první vládní nominace? Na klíčové otázky odpovídá šéfredaktor Aktuálně.cz Pavel Tomášek.
Kurdové se vracejí do měst na severu Iráku, osvobozených z rukou Islámského státu. Podle reportáže agentury Reuters zabírají domy po Arabech, kteří v nich žili od dob Saddáma Husajna. Vyhnali je spolu s islamisty, se kterými podle nich kolaborovali a Islámský stát podporovali. Současná irácká vláda se ale obává, že Kurdové rozšiřují svá území a vytvářejí nová ohniska příštích sporů a konfliktů, především s Tureckem a Íránem.
Teherán - Íránská zpravodajská služba zabavila dvě tuny výbušnin, které údajně měly být využity k teroristickým útokům Islámského státu (IS) v západní části Íránu. Informovala o tom v úterý oficiální íránská tisková agentura IRNA. Agentura s odvoláním na nejmenovaného představitele tajné služby napsala, že výbušniny měly být rozděleny na deset různých míst v Íránu. Tam měly zůstat ukryté do příjezdu vůdců IS před plánovanými útoky. Žádné další informace ohledně nálezu výbušnin podle agentury AP zatím nejsou k dispozici.
Írán letos už podruhé nesplnil podmínky z loňské dohody o jaderném programu. Podle oznámení Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) vlastní 130,1 tuny těžké vody, ačkoli má mít jen 130. MAAE na situaci poukázala jen několik hodin po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. Trump v kampani dohodu kritizoval. MAAE tvrdí, že v prvním případě Írán letos povolené množství překročil na 130,9 tuny a rychle se vrátil k normálu, aniž to vyvolalo kritiku. V nové zprávě se uvádí, že generální ředitel MAAE 2. listopadu vyjádřil znepokojení týkající se zásob těžké vody íránskému viceprezidentovi Alímu Akbarovi Sálehímu. Írán informoval, že v připravuje převoz pěti tun vody mimo své území.
Na 80 000 mužů míří k Mosulu. A ofenziva, která je označována za "matku všech bitev", podle vojenských analytiků znamená začátek definitivního konce teroristické organizace Islámský stát. Dobytí dnes zhruba milionového města s sebou nese nemalá rizika. Může odstartovat další kolo občanské války, do níž budou zataženy i světové velmoci. Navíc se odhaduje, že z Mosulu jen v prvních dnech uprchne až 200 000 civilistů a není vůbec jisté, že se o ně irácké úřady dokážou postarat. Následovat tak může další útěk – do Evropy.
Střely vypálené z Jemenu americkou loď nezasáhly, ale jde o první podobný útok na plavidlo námořnictva USA od roku 1987. Vody u jemenských břehů jsou nebezpečné: Al-Káida před šestnácti lety zabila při nájezdu na loď USS Cole sedmnáct vojáků.
Obrázek roztříštěných sil rebelů stojících proti provládním jednotkám prezidenta Bašára Asada zkresluje situaci. Bitva o největší syrské město dokazuje, že i síly Damašku se čím dál více tříští. Deník The New York Times uvedl, že v Aleppu byla při zabírání pozic viděna nejméně jedna elitní jednotka skutečně spadající pod syrskou armádu. Většinu provládních sil tu ale tvoří bojovníci vytrénovaní a hlavně placení Íránem.
Generálmajor Abdal Šadádí, který velel třetímu jemenskému vojenskému okruhu se štábem ve městě Maríbu východně od Saná. Jde o nejvýznamnějšího představitele sil loajálních Hadímu, který byl zabit během již 19 měsíců trvající války v Jemenu. Konflikt v Jemenu začal v březnu roku 2014, kdy šíitští povstalci obsadili metropoli Saná a začali zabírat další území na západě a jihu země. Během bojů přišlo o život na 9000 lidí.
Chceme odstranit trest smrti pro ty zločince, kteří jednají ze zoufalství, zdůvodňuje jeden z íránských poslanců návrh. Ten ale zřejmě narazí u zastánců tvrdé ruky. Podle nich trestní zákoník odpovídá islámským tradicím a nehodlají na něm nic měnit. Loni přitom bylo v zemi popraveno asi 950 lidí, některá lidskoprávní uskupení hovoří až o 1500 mrtvých.
Írán zřejmě sestrojil dron, který je schopný unést bomby, které mohou zasáhnout až čtyři cíle. Chytrý letoun Revoluční gardy sestrojily po vzoru amerického dronu Sentinel, který Írán získal před pěti lety. Gardy nicméně v reálu nijak neukázaly, jaké jsou schopnosti letounu. Nebyl zveřejněn ani případný dostřel naváděných bomb.
Poprvé za osm let se OPEC dohodl na snížení těžby ropy. Denní limit se sníží na 33 milionů barelů. Cílem tohoto kroku je podpořit ceny ropy. Na zprávu o předběžné dohodě členů OPEC reagovaly ceny ropy vzestupem až o šest procent.
Příměří, které v Ženevě minulý týden dojednaly USA a Rusko, má začít platit od pondělního západu slunce. Bojující strany se do té doby snaží posílit svá postavení a stupňují střety. Příměří s výhradami přijala značná část ozbrojené opozice i režim prezidenta Bašára Asada. Dohoda se ale nevztahuje na teroristické organizace. Vypadla z ní i Fronta dobytí Sýrie, jejíž předchůdkyně Fronta an-Nusrá se až donedávna hlásila k al-Káidě. Umírnění povstalci přitom se zmíněným uskupením mnohdy spolupracují během bojů proti Asadovým jednotkám i proti džihádistům z teroristické organizace Islámský stát.
Írán v sobotu zahájil výstavbu další jaderné elektrárny. Stavba by měla trvat deset let a podle íránské státní televize je do projektu zapojeno Rusko. Írán má první jadernou elektrárnu v Búšehru. V provozu je od roku 2011 a také s jejím dokončením pomáhalo Rusko. Za dva roky pak začne stavba další elektrárny. Projekt za deset miliard dolarů (240 miliard korun) má umožnit výrobu 1057 megawattů elektřiny. Výstavba nové elektrárny je prvním projektem od loňska, kdy se šesti velmocím podařilo uzavřít s Íránem dohodu o jaderném programu. Vyjednávání trvala několik let a měla vyjasnit podezření, že Írán usiluje o jadernou zbraň. Teherán trval na tom, že vyvíjí výhradně mírovou technologii.
