Americký prezident Donald Trump otevřel "bránu pekla", když se rozhodl uznat Jeruzalém jako hlavní město Izraele. Ostrá slova, která ve středu zazněla z úst Palestinců, se rychle přelila v masové demonstrace. Lidé protestují proti rozhodnutí Donalda Trumpa na řadě území. Palestinci také svolali generální stávku. Trump uznal Jeruzalém za izraelskou metropoli jako vůbec první prezident USA.
Palestinská radikální organizace Hamás vyzvala k nové intifádě neboli povstání proti Izraeli. V reakci na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle kterého USA uznaly Jeruzalém za hlavní město Izraele, Hamás vyhlásil třídenní období hněvu.
Trumpovo prohlášení kritizovala řada zemí, arabských, muslimských i západních. Podle Palestiny, OSN či EU americký prezident ohrozil řešení izraelsko-palestinského konfliktu.
Jeruzalém by měl být hlavním městem obou států a jeho konečný status by se měl vyřešit jednáním mezi izraelskou a palestinskou stranou. V telefonickém rozhovoru s předsedou palestinské autonomie Mahmúdem Abbásem to řekla šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. Reagovala tak na chystané prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uznání Jeruzaléma jako hlavního města Izraele. Mogheriniová také ocenila výzvu Abbáse k nenásilným protestům proti Trumpově rozhodnutí. Mogheriniová ujistila Abbáse, že EU podporuje mírová jednání o řešení izraelsko-palestinského konfliktu a zopakovala, že jedinou možností, jak zajistit mír a bezpečnost v regionu jsou dva státy - izraelský a palestinský.
Donald Trump se snaží vymezit proti politice předchozích amerických prezidentů na Blízkém východě. Ve středu uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele a dal pokyn k přesunu amerického velvyslanectví právě tam. To se však neuskuteční minimálně v příštích dvou měsících, ještě ani není vybrán pozemek pro ambasádu. Symbolickým krokem ale vzbudil Trump velké vášně mezi palestinskými Araby a jejich spojenci.
Patrně ještě do konce letošního roku podepíše americký prezident Donald Trump velký zákon o reformě daní. Dočká se tak prvního zásadního legislativního vítězství ve funkci. To ale čím dál silněji zastiňuje vyšetřování tzv. ruské aféry, které už míří do bezprostředního okolí prezidenta. Podezření ze spolupráce s Rusy během loňské prezidentské kampaně totiž krouží čím dál silněji kolem Trumpova zetě Jareda Kushnera.
Americký prezident Donald Trump v úterý zahájil sérii telefonátů s blízkovýchodními vůdci.
Izrael zaútočil raketami na pozice syrské armády u Damašku. Syřané dvě z nich zneškodnili, další pravděpodobně zasáhly cíl, informovala v sobotu agentura Reuters. Podle ní způsobil útok jen materiální škody. Exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) uvedla, že cílem raket byly pozice syrské armády a jejích spojenců jihozápadně od Damašku. Mohutné exploze byly slyšet až v hlavním městě. Mluvčí izraelské armády odmítla zprávy o útoku komentovat. Izrael se do bojů v Sýrii výrazně nezapojil. Podnikl však několik náletů na libanonské šíitské hnutí Hizballáh, které bojuje na straně syrské vlády a které považuje Izrael za nepřítele.
Rada OSN pro lidská práva má za několik týdnů dokončit databázi firem, které obchodovaly se společnostmi působícími v židovských osadách na Západním břehu Jordánu. Izrael a Spojené státy intenzivně pracují na tom, aby se seznam těchto firem firem nedostal na veřejnost.
Izraelský ministr zdravotnictví Jaakov Licman, který ve vládě zastupuje ultraortodoxní náboženský blok Jednotný judaismus tóry, v neděli odstoupil. Vyjádřil tak protest proti práci na železnicích o židovském svátku šabatu, kdy by se pracovat nemělo. Podle agentury Reuters koaliční kabinet premiéra Benjamina Netanjahua ale tímto krokem nijak ohrožen není. Rabín Licman naplnil svou páteční pohrůžku, že z vlády odejde, blok Jednotný judaismus tóry, který má v parlamentu šest zástupců, nicméně přes Licmanovu rezignaci vládu neopouští. Koaliční kabinet Benjamina Netanjahua si proto ve 120členném zákonodárném sboru nadále udržuje většinu 66 poslanců.
"Cílem fotky bylo vyjádřit naději na světový mír," napsala Iráčanka. Podle některých se ale vyfotila královna krásy Iráku s královnou krásy "okupace a brutality". Selfie modelek vyvolala rozporuplné reakce na sociálních sítích.
Kuvajtské aerolinky odmítly přepravit Izraelce kvůli smlouvě z roku 1964, jež jim zakazuje uzavírat smlouvy s izraelskými občany. Německý soud jim dal za pravdu.
Ve věku 94 let zemřela v Izraeli spisovatelka, novinářka a překladatelka Ruth Bondyová, rodačka z Prahy. Informaci potvrdil Lukáš Přibyl z Českého centra Tel Aviv. Bondyová za války prošla několika koncentračními tábory, do Izraele odešla v roce 1948. Pracovala jako novinářka a překladatelka, do hebrejštiny převedla knížky Karla Čapka, Bohumila Hrabala, Jana Wericha nebo Patrika Ouředníka. Je také autorkou série knih o židovských zvycích, jazyku, česko-židovských vztazích či jménech; publikace vyšly v tuzemském Nakladatelství Franze Kafky. Ruth Bondyová za svou práci dostala řadu cen včetně Ceny Jiřího Theinera od veletrhu Svět knihy za propagaci české literatury ve světě.
Soupeření mezi Íránem a Saúdskou Arábií probíhá na půdě několika zemí Blízkého východu. V Sýrii, Jemenu, ale i Libanonu. Ten patří mezi spojence Íránu. Právě libanonský premiér se ale nedávno objevil v saúdskoarabském Rijádu, kde oznámil, že končí ve své funkci. A pak zmizel.
Ve více než 13 milionech dokumentů, které v neděli unikly na veřejnost pod názvem Paradise Papers, figurují i velmi známá jména. Královna Alžběta II., americký ministr obchodu Wilbur Ross, frontman irské kapely U2 Bono, ale také velké nadnárodní společnosti, jako je Apple nebo Nike. Ti všichni ukryli část svého bohatství na offshorových účtech v daňových rájích. Vyhýbají se tak placení vyšších daní v zemích, kde žijí nebo podnikají.
Íránský lékař Ahmadrezá Džalálí, který působil ve Švédsku, byl v Íránu odsouzen k smrti za poskytnutí důvěrných informací Izraeli, použitých pro plánování série atentátů na představitele íránského jaderného programu. Lékař spolupracoval s izraelskou vládou, která mu pomohla ve Švédsku získat povolení k pobytu, zatčen byl v dubnu 2016. Manželka odsouzeného trvá na nevině svého muže.
Pokud USA vypovědí jadernou dohodu s Íránem nebo uvalí na tuto zemi nové sankce, zvýší to riziko vypuknutí války v relativní blízkosti Evropy. Řekl to v sobotu německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel. Reagoval tak na páteční projev amerického prezidenta Donalda Trumpa, který oznámil, že USA zavedou nové, přísnější protiíránské sankce a zablokují "všechny cesty" Teheránu k jaderné zbrani. Pokud by tak USA učinily, dostali by se v Íránu podle Gabriela k moci lidé, "kteří byli vždy proti jednání se Západem". Zároveň by si to nenechal líbit Izrael. A povzbudilo by to další země, aby si pořídily jadernou zbraň. Německo se bude spolu s Británií, Francií, Čínou a Ruskem dohody s Íránem držet.
Spojené státy vystoupí z mezivládní Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Šéfka organizace Irina Bokovová uvedla, že cítí "hlubokou lítost". Podle agentury AP krok souvisí s několika rezolucemi, které organizace v minulosti přijala a které Washington vnímá jako protiizraelské. USA už v roce 2013 přišly o hlasovací právo v této organizaci, protože opakovaně neplatily členské příspěvky. Spojeným státům vadilo, že se UNESCO rozhodlo přijmout nového člena - Palestinu.
Centrum Simona Wiesenthala, které se věnuje lidskoprávní problematice, oznámilo, že ze svých seznamů vymaže jméno producenta Harveyho Weinsteina, jenž je obviněný ze sexuálního obtěžování a znásilnění. "Všichni v této humanitární organizaci jsou zděšeni množstvím obvinění," napsal zakladatel centra Marvin Hier. Organizace Weinsteinovi předloni udělila cenu za toleranci.
Nejlepší izraelský tenista Dudi Sela nedohrál z náboženských důvodů dnešní čtvrtfinálové utkání na turnaji v čínském Šen-čenu s Ukrajincem Alexandrem Dolgopolovem. Podle izraelských médií skrečoval na začátku třetího setu zápas kvůli tomu, aby stihl začátek nejvýznamnějšího židovského svátku Jom kipur.
