Britská obchodní komora v ČR ve spolupráci s Americkou obchodní komorou, Francouzsko-českou obchodní komorou a Severskou obchodní komorou pozvali šest lídrů kandidujících do Poslanecké sněmovny parlamentu České republiky. Hned napoprvé nuda, hodnotí Ludvík Hradilek ve svém fotoblogu, "obrázcích s nekorektními popiskami z předvolební debaty".
Lídři největších politických stran v úterý absolvovali první velkou předvolební debatu. Diskutovali Andrej Babiš (ANO), Lubomír Zaorálek (ČSSD), Jiří Dolejš (KSČM), Zbyněk Stanjura (ODS), Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) a Miroslav Kalousek (TOP 09). Debatu pořádala Britská obchodní komora v ČR ve spolupráci s Americkou obchodní komorou, Francouzsko-českou obchodní komorou a Severskou obchodní komorou.
Podle osmistránkového programu chce KSČM budovat socialismus, vyvést Česko ze Severoatlantické aliance a odmítá také migrační kvóty. Do kampaně hodlají komunisté investovat 25 milionů na centrální úrovni, další peníze poskytnou regiony i samotní kandidáti.
Sociální demokraté v čele s premiérem Bohuslavem Sobotkou po více než dvou desítkách let chtějí zrušit bohumínské usnesení, které jim zakazuje vládní spolupráci s komunisty. Předsedovi komunistů Vojtěchu Filipovi je však údajně jejich rozhodnutí lhostejné a nechtěl říct, zda by komunisté byli ochotní do koalice s ČSSD vstoupit. "Myslíte si, že sociální demokracie je důvěryhodný parter?" odpověděl otázkou Filip.
Šéf sociálních demokratů a předseda vlády Bohuslav Sobotka nevyloučil spolupráci s komunisty na vládní úrovni. Bohumínské usnesení z roku 1995, které ČSSD koalici s KSČM zakazuje, považuje za přežitek. Spolupráci sociální demokracie s komunisty připustil Sobotka už dříve, KSČM by však podle něj nesměla zpochybňovat členství Česka v Severoatlantické alianci a proevropskou orientaci vlády.
Sněmovna ve zrychleném režimu schválila návrh KSČM na přeřazení novin a časopisů z patnáctiprocentní sazby DPH do desetiprocentní. Předloha putuje do Senátu, v účinnost má vstoupit k 1. lednu 2017. Vláda původně vydala k návrhu negativní stanovisko s tím, že není v souladu s vládními cíli v oblasti daní.
Poté, co hnutí ANO neuspělo v senátních volbách a jeho šéf Andrej Babiš se nechal slyšet, že Senát vlastně nepotřebujeme, vystoupil s podobným názorem i prezident Miloš Zeman. Pro Českou televizi uvedl, že si není jist, zda desetimilionová země horní komoru potřebuje. Proti tomu ale vystoupil premiér Bohuslav Sobotka a i předseda Senátu Milan Štěch.
Ministr financí Andrej Babiš předložil poslancům sněmovního výboru návrh rozpočtu na příští rok. Opozice ho sice podrobila silné kritice, ale výbor nakonec odhlasoval, že zákon pošle do sněmovny k prvnímu čtení.
"KSČM oceňuje práci a obětavost generací budovatelů první formy socialismu," prohlásila komunistická strana při příležitosti 68. výročí od Vítězného února v 1948. Za toto prohlášení na stranu podalo trestní oznámení sedm nevládnoucích organizací. Podle organizací se tím strana dopustila trestného činu popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy. Místopředseda komunistů Jiří Dolejš považuje podstatu podání za absurdní.
Komunistická strana Čech a Moravy se přihlásila k revolučnímu únoru 1948. Únorový převrat 1948, komunisty nazývaný Vítězný únor, bylo převzetí moci komunistickou stranou po zřejmě komunisty vyprovokované vládní krizi. V prohlášení oceňuje práci a obětavost generací budovatelů první formy socialismu. Zároveň však hluboce lituje tragických deformací a nedostatků, které během vývoje myšlenku socialismu ochudily a poškodily.
Sněmovna zamítla návrh opoziční KSČM na zavedení v podstatě plošných majetkových přiznání. Kabinet navrhuje prokazování původu majetku. "Vládní návrh příliš spoléhá na iniciativu berního úřadu," obhajoval předlohu KSČM její místopředseda Jiří Dolejš. Plošný systém by podle něho mohl být účinnější. Předloha by lidem nařídila přiznávání majetku v hodnotě nad deset milionů korun, firmám nad 30 milionů korun. Majetek pořízený z nezdaněných peněz by úřady zdanily podle normy sto procenty a podaly by podnět policii.
V pátek v poledne proběhl pohřeb zesnulého Miloslava Ransdorfa, se kterým se přišly rozloučit stovky lidí. Na něm při smuteční řeči vdova po europoslanci hovořila mimo jiné i k vedení KSČM. Prohlásila, že by nežádala o finanční pomoc, kdyby její manžel neožebračil rodinu na úkor komunistické strany. Ransdorf měl finanční potíže, dluhy a hrozila mu i exekuce. Rodina se kvůli tomu vzdala i dědictví. Vlasta Ransdorfová vzpomenula i okolnosti smrti manžela, které v současné době prošetřuje policie. Spolustraníci na Ransdorfa vzpomínali jako na intelektuála a člověka s obrovským rozhledem.
Na linii Bulharska a Makedonie by měl podle premiéra Bohuslava Sobotky vzniknout "záložní hraniční systém". Ten by měl být realizován, pokud se nepodaří posílit vnější hranice schengenského prostoru. "Potřebujeme posílit vnější ochranu schengenské hranice, zřídit společnou evropskou pobřežní a pohraniční stráž," komentoval premiér. Při dalších jednáních v Bruselu chce podle něj Česko nadále tlačit na prosazení reálných kroků, které migrační krizi pomohou zvládnout.
Už tak zamotaná kauza komunistického europoslance Miloslava Ransdorfa má další podivné okolnosti. Podle nových informací týdeníku Respekt nemají být na kontě ve Švýcarsku, kvůli němuž byl Ransdorf společně se třemi Slováky před týdnem zatčen, miliardy korun, ale pouze několik tisíc. Europoslanec, ale i další špičky KSČM se k případu nechtějí vyjadřovat. Otazník dál zůstává nad tím, komu konto v Kantonalbank Curych patřilo.
Poslanecká sněmovna ve středu v prvním čtení i přes nesouhlas opozice schválila základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Schodek má proti letošnímu schválenému schodku klesnout o 30 miliard korun na 70 miliard. Sobotka s Babišem nepředpokládají, že by během dalšího projednávání došlo k zásadním změnám. Pravice neúspěšně navrhovala vrácení rozpočtu vládě k přepracování s cílem snížit výdaje rozpočtu i jeho schodek.
Prezident Zeman zrušil kvůli kauze dětí Michalákových a postupu norských úřadů v této záležitosti pozvání velvyslankyně Norského království Siri Ellen Sletnerové na oslavy státního svátku 28. října. "Můžeme potvrdit, že jsme vzkaz obdrželi dnes ráno. Dále to ale nechceme komentovat," uvedlo pro Aktuálně.cz velvyslanectví. Vrcholní čeští politici se shodují, že Zeman rozhodně má právo rozhodovat o tom, koho na oslavy pozvat, nicméně někteří politici se domnívají, že se dal nesouhlas vyjádřit i jiným způsobem.
Hradní kancléř Vratislav Mynář nedostal od Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) prověrku na stupeň přísně tajné. O tom, že se rozhodl mu ji neudělit, se hovořilo už týden, nyní to potvrdil sám Mynář s tím, že s největší pravděpodobností podá proti rozhodnutí takzvaný rozklad, o kterém by rozhodoval šéf NBÚ. Zeman už dříve řekl, že Mynáře zatím neodvolá, v pátek dodal, že kancléř bude mít na Hradě vždy důstojné místo.
Velký pátek byl jako svátek zrušen v 50. letech. Minulé poslanecké pokusy o opětovné zařazení dne mezi stání svátky vždy selhaly.
Vedení sociální demokracie vyzvalo ústeckou krajskou organizaci, aby kvůli spolupráci s pravicovou extrémní Dělnickou stranou zrušila sdružení v Duchcově.
Zeman považuje za chybu, že dohoda vlády s částí opozice ruší generální ředitelství státní služby.
