


Skončily tisíce malých prodejen. Podívejte se, jak obří obchody změnily Česko
Před 20 lety vstoupil do Česka první hypermarket. Rychle pak přibývaly další. Grafika ukazuje, jak růst největších obchodů ovlivnil nakupování.



Před 20 lety vstoupil do Česka první hypermarket. Rychle pak přibývaly další. Grafika ukazuje, jak růst největších obchodů ovlivnil nakupování.



Tak velkou prodejnu dosud Češi neznali. Ale rychle si zvykli. Ve druhé polovině devadesátých let zaplavily republiku desítky dalších.



Státní veterinární správa zakázala prodej vajec od polské společnosti Fermy Drobiu Wozniak. Veterináři dostali ze systému rychlého evropského varování informaci, že by mohla obsahovat bakterie salmonelózy. V Česku tato vejce obdržel Kaufland, Tesco a Ahold a zpracovatelská firma Miloše Minaříka z Opatovic.



Obchodní řetězec využije definici v zákoně o drahách, podle níž metro spadá pod železnici. Právě pro železniční stanice, autobusová nádraží a letiště nemusí platit zákaz prodeje, který poprvé nastane 28. října. ČOI se zatím přímo k této možnosti nevyjádřila, další triky – účelové zmenšení prodejny nebo výdej zboží z e-shopu – ale podle ní neprojdou.



Cukroví, suroviny na pečení a vánoční dekorace lze v řetězcích Billa a Kaufland koupit už teď. V dalších týdnech budou sortiment rozšiřovat a chystají novinky, přidají se i konkurenti. Nejpropracovanější strategii vánočních prodejů odhalil Globus. Podle ekonoma Aleše Michla svědčí brzký start vánočních prodejů o tom, že se ekonomice daří.



Stát už musel vyplatit desítky milionů odškodného kvůli špatným rozsudkům soudů. Je řada případů, kdy firma nejprve rozhodnutím soudu vyplatí jiné společnosti peníze, ale později uspěje s dovoláním u Nejvyššího soudu a soudy verdikt otočí. Jenže ten, kdo by měl peníze vrátit, mezitím zanikne a peníze si nechá. Hrozilo, že podobným případem může být i spor ČSSD a jejího bývalého právníka Zdeňka Altnera.



Náklady na produkci jednoho vejce v ČR se podle ministerstva zemědělství pohybují mezi 1,5 až 1,7 Kč za kus. V současnosti se ale prodávají za 1,2 koruny, a výrobci jsou tak ve ztrátě. Dovozová vejce se na český trh dostávají za ještě za nižší ceny. Zákazníci by podle Jurečky měli kupovat především česká vejce, která mají na skořápce natisknutý český kód.



Hlavně to nelámat přes koleno. Představa, že si lidé mají tykat kvůli tomu, aby k sobě měli blíž, je iluzorní. Tykání neznamená harmonii.



"Kdo si nebude s kolegy tykat, izoluje se. A to nedělají lidé, které potřebujeme," říká šéf skupiny Schwarz, která provozuje obchody Kaufland a Lidl i v Česku. "Doporučení" se týká zhruba 375 tisíc zaměstnanců po celém světe. V českém Lidlu si prý zaměstnanci změnu chválí.



Na polském trhu nemají české potraviny dobrou pověst, myslí si místopředseda představenstva polského Kauflandu. Hovoří i o dalších odlišnostech, například oblibě "rozsypaných potravin", které si lidé sami naberou a zváží.



Drůběží mortadella z Kauflandu obsahuje méně masa, než kolik slibuje na obalu. Přišla na to Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která o výsledku kontroly dnes informovala tisk. "Na obalu potraviny bylo ve složení uvedeno, že obsah masa představuje 70 procent hmotnosti výrobku. Při širokospektrální analýze však vyšlo najevo, že obsah masa je ve výši 57 procent," uvedl Pavel Kopřiva, mluvčí inspekce. Mortadella byla podle obalu vyrobena v Německu a šlo o výrobek s číslem šarže 075083. Inspekce zahájila se společností Kaufland správní řízení o uložení pokuty, protože údaje na obalu uváděly spotřebitele v omyl.



Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v roce 2013 pokutoval Kaufland kvůli tomu, že podle úřadu obchodní řetězec zneužíval svou tržní sílu proti dodavatelům. Krajský soud ale dosud nejvyšší pokutu za tento prohřešek zrušil a vrátil ji antimonopolnímu úřadu k novému projednání.



Rozdíl mezi tržbami za zboží a náklady na prodané zboží dosahuje 23,4 procenta, z toho ale obchodník musí zaplatit náklady spojené s prodejem. Desítka největších obchodníků v ČR vykazuje obrat přes 330 miliard korun, což je zhruba třetina maloobchodních tržeb bez prodejů aut. Nejvyšší mají Kaufland, Albert a Tesco, nejziskovější je ale Lidl.



Nejvíce lidem dává práci stát prostřednictvím Policie ČR - na začátku letošního roku měla téměř 50 tisíc zaměstnanců. Ze soukromých firem jsou největšími zaměstnavateli Škoda Auto a Agrofert - každá z nich dává práci zhruba 25 tisícům osob. Vyplývá to z porovnání, které sestavil online deník Aktuálně.cz.



Tržby obchodního řetězce Kaufland v Česku stouply o sedm procent na 55,2 miliardy korun. Zisk firma zvýšila o 34 procent na 2,1 miliardy korun. Podobně je na tom další řetězec ze skupiny Schwarz, Lidl loni vydělal 2,6 miliardy.



Kaufland chystá v domovském Německu spuštění online prodeje potravin od roku 2017, pak má následovat Polsko. Česko je zatím v nedohlednu. Jediným velkým obchodním řetězcem, který provozuje i e-shop s potravinami, tak v ČR zůstává od roku 2012 Tesco. Konkurenci mu dělají jen specializované e-shopy jako Rohlík.cz nebo Koloniál.cz. Problém je se složitou logistikou, říká expert.



Nejvyšší jednotlivé pokuty od Státní zemědělské a potravinářské inspekce v loňském roce dostaly Tesco, Kaufland, Lidl a velkoobchod nápojů Elko. Celková výše sankcí stále roste, v součtu dostaly ty nejvyšší řetězce s největším počtem prodejen a nabízených položek.



Už 48 procent domácností – dosud rekordní podíl – uvádí hypermarkety jako místo, kde utrácí nejvíce peněz za potraviny a základní nepotravinářské zboží. Podle studie GfK Shopping Monitor nadále klesá podíl menších prodejen. Už druhý rok za sebou výrazně posílil význam šíře nabízeného sortimentu při rozhodování zákazníků o výběru hlavního nákupního místa.



Největší maloobchodní a diskontní řetězce v Německu jako Lidl, Aldi, Kaufland nebo Netto konečně začaly přijímat i mezinárodní platební karty MasterCard a Visa. Tedy karty, které vydávají i banky v České republice. Právě v jejich akceptaci bylo Německo překvapivě pozadu. Řetězcům vadily vysoké poplatky - nyní díky regulaci prosazené EU klesnou.



Česká republika má v posledních měsících přebytek mléka, což vede k poklesu jeho ceny. Řetězce v řadě případů tlačí na dodavatele, aby jim dodávali levněji.