


Lidovci se bojí do lesa. Nenašli odvahu riskovat, vzdali koalici, české vyplašenky
Na LIDOSTAN bylo neotřelé, že strana vládní vytvořila koalici se stranou v opozici. Mohlo to lákat lidi, kteří říkají: "Nemám koho volit."



Na LIDOSTAN bylo neotřelé, že strana vládní vytvořila koalici se stranou v opozici. Mohlo to lákat lidi, kteří říkají: "Nemám koho volit."



Novinář Petr Lukáč o případu doporučení pochybné kyrgyzské firmy hradním kancléřem Vratislavem Mynářem; bývalý šéf České spořitelny Pavel Kysilka o své spolupráci s koalicí KDU-ČSL a Starostů; novinář Tomáš Etzler o současném režimu v Číně a čínských investicích.



Lidovci půjdou do voleb jako samostatná strana. Vedení strany a následně i celostátní výbor rozhodly, že ruší koalici se Starosty. Důvodem změny názoru byly předvolební preference, podle kterých by se dvojkoalice lidovců a Starostů do sněmovny nedostala. Dohromady by potřebovali ne obvyklých pět procent hlasů, ale deset. A ty by podle průzkumů od voličů nezískali. Vznik dvojkoalice od začátku kritizovaly hlavně regionální organizace. Vedení strany v čele s vicepremiérem Pavlem Bělobrádkem rozhodnutí zprvu bránilo. Nakonec ale tlaku "zdola" vyhověl.



Ohlášená volební koaliční spolupráce lidovců a Starostů bude možná po úterním večeru minulostí. Vedení KDU-ČSL a poté jeho celostátní výbor totiž možná rozhodnou o změně spolupráce. Starostové by mohli za lidovce pouze kandidovat, jako to udělali v minulém období s TOP 09. Po takové variantě volají stále silněji hlavně regionální organizace, které se obávají potřebné desetiprocentní hranice ve volbách. A vedení strany začíná jejich tlak brát vážně.



Celá tato vláda měla obrovské štěstí – začala vládnout v době, kdy se ekonomice začalo dařit. Koalice se tak vezla na úspěchu globální a české ekonomiky, říká Pavel Kysilka, bývalý šéf České spořitelny a ekonomický garant koalice KDU-ČSL a Starostů. Dodává, že naším životním zájmem je být spjatí se západním světem, ze společenských, politických a bezpečnostních důvodů.



Kategoricky popírám, že jsme navrhli Starostům a nezávislým vypovězení koaliční smlouvy pro parlamentní volby, není to pravda, tvrdí v rozhovoru pro Aktuálně.cz a Český rozhlas předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Reaguje tak na vyjádření Stanislava Polčáka ze STAN, který tvrdí, že lidovci s takovým návrhem přišli. Ze slov Bělobrádka je ale nicméně patrné, že lidovci stále debatují, v jaké podobě půjdou se Starosty do voleb.



Česká pirátská strana chce oslovit Starosty a nezávislé s nabídkou společné kandidátky do říjnových sněmovních voleb. Reaguje tak na rozpadající se koalici Starostů a KDU-ČSL. Obě strany sice spolu vytvořily koalici, průzkumy však ukazují, že pravděpodobně nedosáhnou na desetiprocentní hranici, kterou potřebují pro vstup do Sněmovny



Koalice lidovců a Starostů se ve středu ráno sešla, aby řešila potíže s nízkými preferencemi. Politici mluvili i o možnosti, že formát spolupráce zcela změní. Některé zástupce KDU-ČSL totiž znervózňuje nízká obliba u voličů, kvůli které by na podzim mohli přijít o mandáty v Poslanecké sněmovně. Jednou variantou je udržet koalici, druhou ukončení spolupráce a jako třetí verzi projednávali i nahrazení koalice kandidátkami KDU-ČSL s podporou STAN. Definitivní rozhodnutí by mělo padnout nejpozději do konce července. V půlce srpna totiž vyprší termín pro odevzdání kandidátek.



Ministr kultury Daniel Herman prohrál čtyři měsíce před volbami hlavní boj svého resortu. Nepodařilo se mu totiž přesvědčit kolegy ve sněmovně, aby podpořili nový zákon o památkové péči. Klíčová norma, která měla po třiceti letech znovu definovat způsob, jakým se o památky v Česku bude pečovat, tak spadla pod stůl.



Největším podnikatelským sponzorem KDU-ČSL od roku 2014 je společnost EC Kutná Hora, která dodává městu teplo. Kontrakt dojednali tehdejší starosta města Ivo Šanc a místostarosta Karel Koubský. Oba jsou přitom nějakým způsobem spojeni s lidovou stranou.



Komunikace politických stran na sociálních sítích se soustředí hlavně na Facebook a Twitter. Instagram je jen doplňkem, přesto v něm vidí ČSSD i KDU-ČSL potenciál a chtějí jeho prostřednictvím oslovit mladé voliče. Podle odborníka na politický marketing Karla Komínka to v případě tradičních stran nemá velký význam, protože své voliče tam nenajdou.



Pavel Bělobrádek a Petr Gazdík navrhnou svým stranám KDU-ČSL a Starostové a nezávislí, aby podpořily prezidentskou kandidaturu Jiřího Drahoše. S bývalým předsedou Akademie věd se v úterý oba politici sešli na Velehradě. "Dokáže propojovat lidi z nejrůznějších oblastí a zároveň jsem přesvědčen, že je více než důstojným kandidátem pro reprezentaci naší země," myslí si o Drahošovi předseda lidovců Bělobrádek.



KDU-ČSL a STAN chtějí i nadále kandidovat na společné kandidátce, přestože jim předvolební průzkumy nepředpovídají potřebný desetiprocentní zisk pro vstup do Poslanecké sněmovny. Nízká čísla přičítají zejména tomu, že se ještě pořádně nerozjela společná kampaň, která má voliče přesvědčit, aby jim v říjnových volbách hodili hlas. Naopak zlínský hejtman Jiří Čunek navrhuje, aby lidovci kandidovali s podporou Starostů. Kandidátky by mohly zůstat stejné, ale volební klauzule by klesla na standardních pět procent.



Předvolební průzkumy, které ukazují, že by se koalice KDU-ČSL a STAN do sněmovny nedostala, nechávají lídry stran chladnými. Předsedové KDU-ČSL a STAN Pavel Bělobrádek a Petr Gazdík průzkumy nechtějí přeceňovat a upozorňují na to, že Babišovu hnutí ANO průzkumy přisuzovaly jedno procento hlasů. Přesto se nepříznivými prognózami bude v úterý zabývat předsednictvo lidovců.



Politické strany se stávají stále aktivnějšími na sociálních sítích. Některé dokonce shánějí dobrovolníky či úkolují své členy, aby pod příspěvky vyvažovali negativní komentáře těmi pozitivními. Podle odborníka na sociální sítě Petra Zavorala je nyní nejvíce negativních komentářů pod příspěvky ČSSD, která se snaží zmobilizovat aktivní členy, aby na sítích diskutovali a vyrovnávali negativitu. Podobně je na tom i hnutí ANO. Naopak zelení, lidovci či Starostové hledají pro stejnou činnost dobrovolníky.



Ostřílené politiky z velkých stran má na jižní Moravě za úkol v parlamentních volbách porazit málo známá náměstkyně hejtmana Taťána Malá. Jednička kandidátky ANO se ve vyšších patrech politiky pohybuje zhruba půl roku. Na podzim se ve volbách utká s premiérem Bohuslavem Sobotkou nebo předsedou ODS Petrem Fialou. Sebevědomí ale Malé dodávají i nejnovější celostátní průzkumy. Podzimní sněmovní volby by podle červnového průzkumu agentury TNS Kantar pro Českou televizi jasně vyhrálo hnutí ANO s 33,5 procenta hlasů.



Podzimní sněmovní volby by podle červnového průzkumu agentury TNS Kantar pro Českou televizi vyhrálo hnutí ANO s 33,5 procenta. Na druhém místě by se podle agentury umístila ODS s 11 procenty a poté KSČM s 10,5 procenta. Sociální demokraté by byli čtvrtí s deseti procenty. Do Poslanecké sněmovny by se dostaly taky TOP 09 a Okamurova SPD se 7,5 procenta. Naopak společná kandidátka KDU-ČSL a STAN by se ziskem 7,5 procenta do sněmovny neprošla. Jako koalice totiž potřebuje získat dohromady alespoň deset procent.



Slavného egyptologa Miroslava Bártu ve čtvrtek představí lidovci a starostové jako svého experta pro předvolební program školství a vzdělávání. Známý vědec přitom pracuje i pro think tank, který založilo hnutí ANO. "Práce pro institut je čistě vědecká, nikoli politická. Politicky se pan profesor Bárta angažuje u Starostů. A to už dlouho," komentoval situaci předseda Starostů Petr Gazdík.



Šéf hnutí ANO Andrej Babiš představil programové priority pro nadcházející volby do sněmovny. Hnutí chce prosadit zrušení superhrubé mzdy nebo zavést daňovou sazbu 19 % pro lidi s příjmem do 113 tisíc korun. ANO také navrhuje zavedení výdajového paušálu 500 korun měsíčně pro všechny zaměstnance. DPH chce hnutí snížit z 15 na deset procentních bodů pro základní potraviny, vodné a stočné a řezané květiny. Stejně by měla klesnout sazba za stravovací služby a podávání nealkoholických nápojů v pohostinství, za služby v péči o seniory a handicapované nebo za úklidové služby.



Koalice KDU-ČSL a STAN by se do Poslanecké sněmovny podle červnových volebních průzkumů nedostala. K očekávanému nárůstu volebních preferencí nedošlo a stranám by v součtu dalo hlas jen 8,5 procenta voličů. Podle analytiků ale není jasné, jaká je reálná podpora koalice, protože voliči o její existenci často ani nevědí, což zkresluje výsledky volebních průzkumů.