Sněmovní volby by v červnu vyhrálo hnutí ANO s 30,5 procenta hlasů, druhá ODS by měla 12 procent a třetí Piráti 10,5 procenta. Do sněmovny by se dostalo sedm politických stran, nově by mezi nimi byla i Přísaha, která ve spolupráci se stranou Motoristé sobě uspěla v červnu v eurovolbách. Vyplývá to z volebního modelu, který ve čtvrtek zveřejnila agentura Median.
Lidovci se v průzkumech dlouhodobě pohybují pod hranicí nutnou pro vstup do sněmovny, na jižní Moravě se jim ale daří. "U nás v kraji se můžeme spíš ptát, jestli se ODS neztratí v lidovcích," říká s nadsázkou tamní hejtman Jan Grolich, který vede koalici Spolu do krajských voleb. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, jak se lidovci musí změnit a kdy by o kandidatuře na šéfa strany uvažoval.
Sněmovní volby by v květnu vyhrálo hnutí ANO s 33 procenty hlasů, druhá ODS by měla 14,5 procenta a třetí Piráty by volilo deset procent lidí. Do sněmovny by se dostaly ještě hnutí STAN s podporou 8,5 procenta, SPD se 7,5 procenta a TOP 09 s 5,5 procenta hlasů. Vyplývá to z volebního modelu, který dnes na svém webu zveřejnila agentura Median.
Pirátům se před měsícem nepovedly evropské volby, v nichž obhájili jen jeden mandát. Nyní jejich šéf a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš schytává kritiku za digitalizaci stavebního řízení od vlastních koaličních partnerů. Bartoš se ale kvůli neúspěchům nechystá odcházet z čela Pirátů. Neviděl by v tom přínos pro stranu. V rozhovoru pro Aktuálně.cz odráží i neshody v koalici.
Lidovci a Piráti se netají tím, že z vládní koalice mají k sobě nejdále, což vede k jejich častým sporům. Ten aktuální se týká digitalizace stavebního řízení, kterou má na starosti předseda Pirátů Ivan Bartoš. "Za tři roky nic neudělal," kritizuje Bartoše místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek. A ke kritice se přidal i šéf lidovců Marian Jurečka.
Nejvyšší správní soud si vyžádal volební dokumentaci z řady okrsků napříč Českem, zejména ze Zlínského kraje. Důvodem je stížnost dosavadní lidovecké europoslankyně Michaely Šojdrové, která zpochybnila zvolení Ondřeje Koláře, a to s ohledem na údajné chyby při započítávání přednostních hlasů.
Jak velký stimul by stát musel nabídnout, aby mladí lidé chtěli místo jednoho až dvou dětí vychovávat tři až čtyři? Tak velký bonus zřejmě neexistuje. Nepomohla by ani státem placená vychovatelka. Doba se mění a lidé s ní.
Lidovecké europoslankyni Michaele Šojdrové jen těsně uniklo znovuzvolení. K tomu, aby přeskočila Ondřeje Krutílka z ODS a obhájila mandát, jí chybělo 663 hlasů. "Aspoň si můžu chvíli odpočinout," říká k neúspěchu žena, která se ve vysoké politice pohybuje téměř třicet let. Výsledky eurovoleb považuje za varování vládě.
Češi si po pěti letech zvolili nové europoslance. V Bruselu usednou zkušení politici i nováčci. Mandát obhajovalo čtrnáct europoslanců, deset z nich úspěšně. Volby vyhrálo hnutí ANO se sedmi mandáty, koalice Spolu do Evropského parlamentu posílá šest zástupců. Úspěch slaví i další dvě koalice - Přísaha a Motoristé a Stačilo!, naopak Piráti budou mít z původních třech zástupců jen jednoho.
Vítězem letošních voleb do Evropského parlamentu by se stalo hnutí ANO před všemi vládními stranami. Koalice Spolu však začíná postupně náskok stahovat. Pětiprocentní hranici by podle průzkumu překročila koalice Stačilo! s Kateřinou Konečnou v čele, i Přísaha a Motoristé sobě s Filipem Turkem. Volební model vypracovala agentura STEM/MARK pro Institut H21.
Ve vrcholící předvolební kampani jsou hodně slyšet především kritici Evropské unie. Aktuálně.cz mluvilo s několika mladými kandidáty, kteří naopak podporují evropské plány, jako je Zelená dohoda, migrační pakt nebo odklon od spalovacích motorů. Přiznávají ale, že to mají v debatách s voliči obtížnější. "Nechci na to ale naskakovat, nechci zrazovat hodnoty EU," vysvětluje jedna z nich.
Koalice Spolu odstartovala ve čtvrtek svou cestu za voliči před červnovými volbami do Evropského parlamentu. Mezi veřejnost přišel šéf ODS a premiér Petra Fiala společně s předsedkyní TOP 09 Markétou Pekarovou Adamovou. Nechyběli ani kandidáti do voleb. Jak se Aktuálně.cz přesvědčilo na místě, v drtivé většině přišli za politiky příznivci Spolu, kritiků bylo minimum.
S propadajícími preferencemi lidovců rostou jejich stížnosti vůči koaliční ODS. Mnozí členové KDU-ČSL jsou přesvědčeni, že jedním z hlavních důvodů jejich slabé podpory voličů je politika předsedy Mariana Jurečky, který vystupuje jako ministr práce s nepopulárními opatřeními. Lidovci požadují, aby tato opatření hájila ODS a on bojoval za rodiny a sociálně slabé.
Místopředseda KDU-ČSL a ministr životního prostředí Petr Hladík trvá na tom, že by měl expředseda Cyril Svoboda ze strany odejít. Zároveň se v rozhovoru pro Aktuálně.cz ohrazuje proti tomu, že ho Svoboda označil za stalinistu. "Totálně to přepálil. Je nepřijatelné, jestliže mě fakticky srovnal s někým, kdo nechal zabít miliony lidí," říká ministr.
Předsednictvo lidovců se distancovalo od výroků bývalého předsedy Cyrila Svobody s tím, že poškozují dobré jméno strany, a vyzvalo ho ke zvážení odchodu z KDU-ČSL. Svoboda následně řekl, že odstoupit nehodlá a není ve sporu s členskou základnou. Předseda strany Marian Jurečka předpokládá, že tématem se bude znovu zabývat celostátní výbor. Ten by se měl sejít ve čtvrtek 25. dubna.
Místopředseda KDU-ČSL a současný ministr životního prostředí Petr Hladík chce předsednictvu strany navrhnout vyloučení bývalého šéfa lidovců Cyrila Svobody. Hladík mu vyčítá jeho politické názory z poslední doby včetně rozhovoru pro server Voice of Europe, který je od středy na českém sankčním seznamu.
Čelní kandidáti koalice Spolu do evropských voleb kritizovali při představení kandidátky ministra vnitra Víta Rakušana, který je sice jejich vládním kolegou, ale zároveň volebním soupeřem. Tomáš Zdechovský a Alexandr Vondra mu vyčítali postoj k řešení migrace. Rakušan pro Aktuálně.cz řekl, že kritiku považuje za neférovou. A věří, že se Spolu nebude předhánět s populisty a extremisty.
Sněmovní volby by v únoru vyhrálo hnutí ANO s 31 procenty hlasů, druhá ODS by měla 12,5 procenta a třetí Piráty by volilo 11 procent lidí. Do sněmovny by prošly ještě SPD s 9,5 procenta, hnutí STAN s devíti procenty a TOP 09 se ziskem 5,5 procenta. Z nynějších sněmovních stran by mimo dolní komoru zůstali lidovci se třemi procenty hlasů. Vyplývá to z volebního modelu agentury Median.
Lidovec Hayato Okamura se měl původně ucházet o hlasy voličů na kandidátce Spolu do evropských voleb. Kandidoval z 25. místa. Jenže v úterý odstoupil. Podle informací Aktuálně.cz tak učinil po tlaku ODS a TOP 09. Koalice má totiž k dispozici interní průzkum, který ukázal, že voliči Okamuru budou kroužkovat tak, že by mohl být zvolen na úkor kandidátů z předních pozic.
Pokud by se sněmovní volby konaly v uplynulém prosinci, jasně by v nich zvítězilo hnutí ANO se ziskem 35 procent hlasů. Druhá by podle agentury Median skončila ODS, kterou by volilo 13 procent lidí. Následují Piráti s podporou 10,5 procenta a hnutí SPD s devíti procenty. Pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny by překonaly ještě STAN a TOP 09. KDU-ČSL by dostala 2,5 procenta hlasů.
