Téměř veškerý sníh, na kterém závodí sportovci na olympiádě v Pekingu a v dalších čínských městech, je umělý. Na místech, kde jsou závodiště, totiž přes rok skoro nesněží, a pokud ano, tak jen pár centimetrů. Problém s nedostatkem sněhu mají ale i další oblasti, kde se hry v minulosti konaly. Přečtěte si lednové novinky o klimatické změně a jejím dopadu nejen na sport, ale i na život v mořích.
Režisér Jiří Havelka se v novém filmu Mimořádná událost nechal inspirovat skutečným příběhem vlaku, který i s cestujícími ujel strojvůdci před nosem. Ve splašeném motoráku rozehrál konverzační komedii, která končí až u islámského terorismu. V rozhovoru vysvětluje, proč své postavy rád trápí situacemi, ze kterých není úniku, i proč se při cestách vlakem raději nezapojuje do debat s jinými pasažéry.
Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) má za sebou první velké jednání - s Poláky řešila kauzu dolu Turów. Stojí si za tím, že pod jejím vedením Česko ve vyjednávání přitvrdilo. Změnu komunikace ministerstva slibuje i v jiných oblastech, plánuje mluvit se starosty i aktivisty. "Kdybych byla mladší, možná bych za klima demonstrovala s nimi," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Sociolog Pavel Pospěch se v nové knize Neznámá společnost dívá na současné Česko jako na cizokrajnou civilizaci, jejíž kultuře nerozumí. Ptá se, proč mají Češi tak často na zahradě bazén, proč se pořád nechávají děsit strašidlem komunismu i proč volí bohaté oligarchy s pocitem, že jsou jedni z nich. V rozhovoru vysvětluje, že obavy z čipů ve vakcínách jsou jen reakcí na nepředvídatelnost světa.
Změny klimatu, především rostoucí teploty a extrémy počasí, vyvolávají otázky, jak uživit světovou populaci. Odpověď se snaží najít v Ústavu experimentální botaniky Akademie věd. Ve spolupráci s vědci ze Saúdské Arábie vylepšují rostliny, aby odolaly nepříznivým podmínkám. "Snažíme se zušlechtit plané rostliny, jak to lidstvo udělalo před tisícovkami let," říká rostlinný genetik Jaroslav Doležel.
Původně brněnský Ústav výzkumu globální změny Akademie věd poskytoval předpovědi intenzity sucha a půdní vláhy pro Česko. Platforma Windy.com jim nabídla spolupráci v květnu 2020, kdy ve střední Evropě kolísalo možná největší sucho za posledních 2100 let. Od poloviny prosince 2021 se na portálu objevují jejich předpovědi pro celý svět.
Loni v prosinci pokračovalo ničivé sucho, které už několik měsíců trápí východ Afriky. Do minulého měsíce uhynulo v Keni až 70 procent dobytka. Prosinec ale také ukázal, jak se dá ekologicky naložit s nechtěnými dárky, které lidé dostanou například o Vánocích. Existuje na to webová stránka, která jim najde další využití. Přečtěte si nejen o ní v měsíčním přehledu zpráv o klimatu na Aktuálně.cz.
Česko v posledních dnech opět zasáhl silný vítr. I přesto, že podle klimatologů průměrná rychlost větru v posledním desetiletí snižuje. To ale neznamená, že škod způsobených silným větrem v budoucnu ubude. Vědci se shodují, že ač bude vítr v budoucnu celkově pomalejší, jeho extrémní projevy mohou být silnější a častější.
Jedním z nejdůležitějších témat letošního roku se staly klimatické změny, státy po celé planetě se na listopadovém summitu v Glasgow dohodly, že výrazně sníží vypouštění emisí. Byla to ale jen jedna z novinek. Ty další jsme podrobně sledovali v pravidelném měsíčníku. Připomeňte si jednotlivé texty.
Správná whisky zraje i několik desetiletí. Zlatavý nápoj, který dnes výrobci uloží do sudů, si někdo vychutná v době, kdy planeta bude mnohem víc poznamenaná klimatickými změnami. Po celém světě proto přibývá producentů, kteří whisky i další lihoviny vyrábějí s respektem k životnímu prostředí: bez emisí skleníkových plynů.
Mokřad halí husté chuchvalce mlhy, která by se dala krájet... Angličtí romanopisci si vodou nasáklá rašeliniště britských ostrovů často vybírali za dějiště svých knih. Teď se močály stávají klíčem k boji s klimatickou krizí. Anglie, Irsko, ale také Německo se zavázaly je obnovovat do původní podoby. Celosvětově totiž zadržují dvakrát víc uhlíku, než kolik zvládnou lesy.
Ceny bytů dnes ženou Čechy do dluhů, kvůli nimž jsou často nuceni vyčerpávat své síly prací, která je - slovy antropologa Davida Graebera - tak trochu "na h*vno". Je čas přemýšlet, jak si Vánoce udělat šťastnějšími. Spotřební dárky k tomu nevedou. A často i škodí.
Adaptace českých měst na změnu klimatu nepostupuje dost rychle. Obcí, které si k boji s klimatickou změnou určily strategie, přibývá pomalu a zavedení opatření do praxe trvá, uvedlo ministerstvo životního prostředí ve Zprávě o stavu životního prostředí 2020. Podle oslovených expertů zájem mezi městy sice roste, často ale volí opatření, která pro ně nejsou vhodná. Mohou městu i uškodit, varují.
Zemní plyn má Česko dovést k zelenější budoucnosti. Jenže jeho skladování a přeprava představují skrytý zdroj emisí: úniky metanu, který je pro planetu až 80krát škodlivější než oxid uhličitý. Metan nepozorovaně uniká i na území Česka. Podívejte se na unikátní záběry z jižní Moravy, na kterých je tento bezbarvý plyn poprvé dobře vidět.
Listopad nebyl v otázkách klimatu jen měsícem, kdy se konala konference ve skotském Glasgow. Vyšla také nová studie, která se zaměřuje na dezinformace o klimatu šířící se v Česku. A pětice nápojových firem působících v Česku oficiálně podpořila zavedení zálohovaných PET lahví a plechovek. Deník Aktuálně.cz přináší pravidelný měsíční přehled zpráv o klimatu.
Irsko má nejvíce stád skotu a ovcí v Evropě a zároveň tu vzniká nejvíce emisí metanu na počet obyvatel. Tento skleníkový plyn přitom přispívá ke změně klimatu. Skupina vědců se to snaží změnit zdánlivě snadným krokem - obohacením jídelníčku zvířat o mořské řasy. Podívejte se, jak to dělají.
Albatrosi patří mezi druhy ptáků, kteří jen zřídka zradí své partnery. V důsledku oteplování oceánů, které je jedním z projevů klimatických změn, se však samečci a samičky mořských opeřenců stále častěji opouštějí a hledají štěstí jinde. Podle nového výzkumu u nich "rozvodovost" za posledních 15 let vzrostla na osm procent.
Ačkoliv se Spojené arabské emiráty potýkají se suchem, mohou turisté běžně vidět v Dubaji luxusní bazény, ozdobné fontány nebo jezírka. Země navíc nedávno zaplatila devíti zahraničním týmům, aby zjistily, jak rozpršet tamní mraky. Výzkum jednoho z nich a etické otázky, které vzbuzuje, sleduje nový finský dokument Jak zničit mrak.
