Po několika suchých letech zažívá Česko klidnější období. Vody je dost a příroda je nejzelenější za poslední roky. Vydržet to ale nemusí dlouho. Podle předpovědi klimatologů jsou v dohledu ještě krutější sucha i horší povodně než dosud. Proto je potřeba rychle jednat, varují experti. Až přijde další sucho, může být pozdě. Přečtěte si šestý díl volebního speciálu Aktuálně.cz.
Mrož s váhou okolo 800 kilogramů, který získal jméno Wally, od března zdolal přes čtyři tisíce kilometrů a svou přítomností bavil turisty i místní například v Irsku, u britských ostrovů, ve Španělsku i Francii. Přes tři týdny ale o něm nebyly žádné zprávy a lidé tak ztráceli naději, že Wallyho ještě někdy spatří. V neděli ho ochránci přírody zaznamenali u Islandu.
Letošní léto přineslo Evropě sérii katastrof. Ničivé červencové povodně v Německu, Belgii nebo Rakousku si vyžádaly stovky lidských životů a způsobily miliardové škody na majetku. Řecko a Itálii sežehly rozsáhlé požáry. Jih Moravy zpustošilo dokonce tornádo. S financováním oprav by měla pomoci Evropská unie. Europoslanci teď žádají, aby od ní členské státy dostaly víc peněz.
Kolem změn klimatu se v Česku vyrojila spousta nálepek a dezinformací, upozorňuje novinářka a moderátorka Daniela Písařovicová a vyzývá, abychom důvěřovali vědcům, kteří mají ověřené informace. "Čas neúprosně utíká. Co uděláme nyní, projeví se zhruba za 20 let," apeluje. Písařovicová se jako další z osobností zapojila do projektu Planeta v nouzi. Přidejte se i vy pod hashtagem #PALINASKLIMA.
Vzduch je stále plný jemného prachu a jeho částice jsou ve světle paprsků teplého zářijového slunce dobře vidět. Při pěší cestě vzhůru úzkým údolím řeky Nahmer je cítit v ústech, usazuje se na botách i oblečení. Povodeň tu v červenci udeřila zvlášť silně.
Jsou místa, kde skoro není po ničivé povodni ani stopy. Pak ale člověk popojede deset minut autem a před očima má obrázky totální destrukce. Červencové záplavy na západě Německa si vyžádaly téměř 200 lidských životů. Reportéři Aktuálně.cz navštívili Severní Porýní-Vestfálsko dva měsíce po katastrofě, jakou země desítky let nepamatuje.
Kde se příště objeví tornádo nebo jakou silou udeří povodně. To a mnoho dalšího by měla s nebývalou přesností umět už do pár let předpovědět digitální replika planety, která za pomoci vložených dat dokáže nasimulovat pochody počasí i klimatických změn. Říká se jí digitální dvojče Země nebo také Destination Earth - Destinace Země.
V českých lesích usychají borovice, protože trpí nedostatkem podzemní vody. Letošní deštivé jaro sice částečně zásoby podzemní vody doplnilo, ale pokud budou následovat suché roky, odumře více borových lesů. Lesníci předpokládali, že borovice díky svým hlubokým kořenům sucho vydrží, ale za poslední dekádu se jejich podíl v hospodářských lesích snížil o 1,5 procentního bodu na asi 16 procent.
"Klimatické změny jsou tu. Prožíváme je právě teď," řekl americký prezident Joe Biden na návštěvě oblasti v New Jersey, zasažené smrtícími záplavami, které přinesl hurikán Ida. Podle něj je třeba konat, jinak bude společnost "ve velkém maléru".
Klimatická krize postupně mění naše životy. Herečka Eliška Křenková ve videu vyzývá, abychom tento problém brali vážně. "Věřte vědcům a zajímejte se o klima," apeluje. Jako další z osobností se zapojila do projektu Planeta v nouzi. Přidejte se i vy pod hashtagem #PALINASKLIMA.
Poslední zpráva Mezinárodního panelu pro změnu klimatu potvrdila, že za globální oteplování může jednoznačně člověk. Vliv klimatické změny lze pozorovat už nyní - ať už jde o tání ledovců nebo vyschnutí druhého největšího jezera v Bolívii. Další analýza zase ukázala, že až polovina dětí na světě se bude muset jednou potýkat s dopady klimatické krize. Aktuálně.cz přináší srpnový přehled o tématu.
Planeta se otepluje nejvíc v historii měření. Koncentrace emisí oxidu uhličitého, který se na růstu teplot významně podílí, je nejvyšší za poslední minimálně čtyři miliony let. V jakém stavu je Země? A co to znamená pro Česko a každého z nás? Deník Aktuálně.cz se tématu klimatických změn dlouhodobě věnuje ve speciálu Planeta v nouzi a postupně připomíná klíčové statistiky.
Podle nejpesimističtějších předpovědí klesne objem vody v českých řekách během příštích třiceti až šedesáti let až o pětinu. Pokles hladiny může způsobit nedostatek pitné vody. V některých oblastech se kvůli nedostatku zdrojů výrazně změní krajina. Stále však existují opatření, která mohou sucho zmírnit.
Do vod Atlantického oceánu u španělského pobřeží se po více než 40 letech absence vracejí plejtváci obrovští, píše web The Guardian. Vědci si zatím nejsou jistí, proč se tak děje.
V některých oblastech Blízkého východu mizí voda. Příkladem může být severoíránské Urmijské jezero, v němž od 90. let ubyla už polovina vody. Jak informovala stanice CNN, region sužují dlouhodobá sucha a vysoké teploty. Na problém upozornily také humanitární organizace působící v Sýrii a v Iráku, kde přístup k vodě, potravinám a elektřině ztrácí na 12 milionů lidí.
Společnost E.ON vyhlásila už potřinácté nejlepší ekologický projekt roku. Absolutním vítězem soutěže E.ON Energy Globe, které se někdy přezdívá ekologický Oscar, se stal Domov Podhradí v Týnci nad Labem. Jde o domov pro seniory, který byl postaven jako pasivní dřevostavba. O absolutním výherci i vítězích všech pěti kategorií rozhodli lidé. Podívejte se, jaké projekty letos soutěžily.
V Ostopovicích na Brněnsku mají žáci venkovní učebnu na zelené střeše obrostlé rostlinami. Kolem školy se spolu s rodiči a prarodiči starají o komunitní zahradu. To je jeden z projektů řešících oteplování a sucho, který se dostal do finále soutěže Nadace Partnerství Adapterra Awards 2021. Deník Aktuálně.cz přináší poslední várku projektů, o nichž lze hlasovat na stránkách adapterraawards.cz.
Polský hnědouhelný důl Turów je rozbuškou na česko-polsko-německé hranici. Varšava pokračuje v těžbě navzdory nařízení Soudního dvoru Evropské unie. Českým obcím vadí prach a hluk, obří jáma jim prý bere vodu. Těžaři tomu chtějí bránit obří podzemní "zdí", jenže její funkčnost je zatím nejasná. Do toho se místní Poláci bojí o práci a německá Žitava o své domy.
